Nejnovější komentáře
Realita vs. fikce | od: xmarek (3)  28.11.202013:08
Jsou takoví co: https:­/­/bit.ly­/33hnbxo by chtěli, aby se realitou stal jejich oblíbený film a takoví co se stanou tím filmem. Nevěříte?
Jaký, že se to píše rok?
S pozdravem Marek I.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Tak solární panely na polích není zrovna cesta, kterou bych si představoval. Ale na rodinných domech, panelácích ­(u nás to přišlo na přetřes u 50 let starého paneláku­) by to částečně fungovat mohlo. Spousta průmyslových a komerčních budov s tím také začíná, dnes už to zdaleka není výjimečné na obchodních centrech, hyper a supermarketech, dovedu si to představit třeba na dopravních depech ­(tam je ale větší problém s akumulací, protože když svítí, nejsou auta v depu, a když jsou auta v depu, nesvítí slunce­). Jasně, v žádném případě to neudělá 100 %, ale dle mých výpočtů by to mohlo srazit takových 10 % dolů.

Technologie se vyvíjí. Slibně vypadají různé perovskitové a organické solární panely, které mohou být průhledné a můžete je aplikovat na sklo ­(nemluvě o tom, že jsou citlivější na jiné vlnové délky, takže nepotřebují přímý sluneční svit, aby rozumně fungovaly­). Rázem tu z něčeho, co kdysi fungovalo jako pasivní tónovací fólie, můžete mít zdroj solární energie. Teoreticky by se to mohlo použít na skla aut ­(boční, zadní­), panely karoserie, nemluvě o budovách, kde to tónování chcete. Rázem tu máte tak obrovské množství plochy, že ani ne zrovna ideální natočení se nemusí stát problémem.

Tím bude spíše to, kam tu energii dočasně ukládat a systémy, které to převádí do elektrického systému. Na druhou stranu už dnes funguje na některých místech V2G infrastruktura, kde se záložní baterií stávají samotné elektromobily připojené do sítě. Velkou část kapacity akumulátoru mají pro sebe, ale pár kWh mají vyhrazenou pro ostatní, takže mohou sloužit jako úložiště i vyrovnávací buffer ve špičce. Ale i tady musíme zohlednit pár problémů. Akumulátor takového vozu se rychleji opotřebuje a několikanásobné vybíjení a nabíjení zase znamená konverzní ztráty, takže to, co získáme navíc, zase můžeme ztratit v konverzích. Takže je na místě se ptát, nakolik je to vůbec ekologické.

Každopádně Německo to bude mít asi hodně ­"veselé­". My budeme asi jednou z posledních zemí, která s tím bude mít vážné problémy. Jednak rezervy má naše soustava, naše výroba ­(i když musíme současně připustit, že spousta elektráren bude končit­), jednak naše kupní síla je slabší, takže u nás se nedá předpokládat tak rychlý nárůst nákupu elektromobilů. Globálně to s odstavováním jaderných elektráren může být průšvih jak blázen. Zejména moc nechápu, proč se tak moc staví proti jaderné energii ty státy, které se snaží hodně protlačovat EV.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
O naši přenosovou soustavu, respektive o přenosovou soustavu ČEZU a EONU taky strach nemám, podle mne ji máme vybudovanou opravdu jako jednu z nejlepších na světě. Když to například srovnám s tím jak to vypadá v takově Americe, Kanadě, nebo třeba i u našich sousedů, tak jsme na tom podle mne opravdu dobře už třeba jen proto, že právě měnírny u měst byly původně dimenzovány i na průmysl který již nefunguje a většinou se ty transformátory nechávají jako pípadně záložní, nebo alespoň tam po nich zůstalo použitelné místo. Ono vyrábět Elektřinu lokálně je super, jenže dneska někde postavit třeba větrnou elektrárnu je skoro nemožné hlavně kvůli přístupu ekologů, ale i obyvatelstva kolem, vodní elektrárny jsou na tom podobně, navíc ekonomicky dost náročné a co se týká solárních elektráren s fotovoltaikou, tak pokud bychom nechteli mít kolem sebe na polích nebo místo lesů jen samé panely, tak to také není úplně hitparáda.

Já to třeba počítal nějak takto:

V ČR je cca 2 200 000 všech baráků z databáze čísel popisných, když si odečtu cca třeba jednu třetinu na památkově chráněné, nebo nevhodná umístění, špatnou polohu nebo konstrukci, natočení, případně jiné i právní problémy, nebo malou střechu, tak je to nejspíš tak 1 500 000 budov, na kterých by šla vybudovat solární elektrárna. Kdyby každá měla v průměru kolem 8KWp, tak je to 12TWh elektřiny ročně, :­-­) To by ale fakt vlastně opravdu každej třetí barák v republice musel mít na střeše docela velkou vlastní solární elektrárnu s cca 32ma většíma panelama vlastně včetně 10­-20kwh baterií, aby to využití bylo takto reálné. Taková 8KWp elektrárna se dá dnes postavit cca za 300 000kč, takže investice obyvatel která by teda také dokázala nahradit jednu jaderou elektrárnu by byla cca 450 miliard korun. Také cesta.

Nicméně je dobrá myšlenka se nad tím zamyslet trochu globálně alespoň v rámci EU, protože zrovna EU docela tlačí na automobilový trh právě tím směrem elektromobility a zajímalo by mne, jak takový výpočet vypadá například pro Německo.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Ona je otázka, KDO by ten blok měl začít stavět. Vaše úvaha je v zásadě správná a naprosto souhlasím, že bez dalších investic se to neobejde. Faktem nicméně je, že těch 13,5 TWh máme už dnes. Rozdíl mezi exportem a importem elektřiny je 14 TWh, tedy my ji vyrobíme o 14 TWh více, než ji spotřebujeme. Tedy my už dnes máme elektřinu pro 100% osobní elektromobilitu.

Každopádně to není tak jednoduché a tady přichází na řadu to, co jste říkal. Pokud ji my spotřebujeme pro EV, tak bychom v zásadě nemuseli nic moc tak velkého stavět ­(pozor, neříkám, že vůbec nic­) a můžeme být relativně v pohodě. Jenže tato elektřina by chyběla v exportu, chyběla by našim sousedům, a on i chybějící export by přinesl zvýšení cen elektřiny, přestože bychom elektřiny pro naše potřeby měli stále dost. Takže zde je otázkou, zda elektrárnu máme stavět my, kdo máme elektřiny dost i na 100% elektromobilitu už dnes, nebo sousedé, kteří jí mají málo už dnes i bez elektromobility.

Pro plnou elektromobilitu je ať tak či onak v našem případě potřeba asi 35 TWh ­(včetně nákladní­). Zatímco půlku z toho vyrábíme už dnes, druhou půlku prostě budeme muset nějak zajistit. Takže ono možná budeme ty elektrárny potřebovat dokonce dvě, pokud chceme být i nadále importérem ­(nemluvě o tom, že by bylo třeba zachovat ty, které už fungují­). Souhlasím s Vámi, že to rozhodně nebude jednoduché.

Na druhou stranu elektřina má jednu dobrou vlastnost. Dá se vyrábět mnoha způsoby, a to i lokálně. Část její výroby tak mohou převzít menší lokální zdroje. Tím pádem se sníží tlak na centrální výrobu ve velkých elektrárnách i na přenos přes centrální přenosovou soustavu. Rozhodně to neudělá většinu, ale může to pomoci.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Sám jsem se nad tímto tématem také zamýšlel a pokoušel se o jednoduchý propočet:

ČR je registrovaných 6 milionů jen osobních aut, z toho je odhadem reálně v provozu asi polovina a průměrný roční nájezd těch aut co jsou v provozu je cca 15 000km ročně, protože ty ležáky v bazarech a garážový leštěnky jsou už odečtený. tj 3 miliony aut x 15 000 je 45 miliard kilometrů. Spotřeba na elektriku je cca 0,3 kwh na 1 km, to je 13 500 000 000 kwh 13,5 Twh :­-­) Celkový roční výkon celých Dukovan je teď kolem 14 TWh

Spotřebu 0,3kwh uvažuji z reálných nájezdů elektrických aut které odpovídají více rozložení vozového parku na různé typy automobilů a né jen na ­"nákupní tašky­" a základní otázka byla o tom, zdali máme v čr výrobní kapacitu do budoucna.

Když by se do toho nepočítaly náklaďáky, dodávky a autobusy, tak na pokrytí osobního vozového parku u nás by jsme potřebovali prostě ještě jednu celou jadernou elektrárnu. Jen připomenu že Dukovany mají 4 bloky a naše vláda se začíná bavit o tom, že by sme mohli za 20let mít postavený někde jeden nový blok navíc :­-­) a mezi tím se beztak dva bloky v Dukovanech vypnou. I kdyby měla za 20 let jezdit jen čtvrtina elektromobilů z celkového počtu ktereý by už nemohl růst, tak by jsme potřebovali navíc minimálně jeden blok jen na auta. Nemluvě teda o té náhradě těch dvou bloků které mezi tím zkapou.

Mě z toho totiž osobně vychází, že pokud by třeba za 20­-30 let měla být zhruba třetina všech automobilů už elektrická, tak bychom na jejich uživení potřebovali právě ten jeden nový jaderný blok o kterém se teď mluví že by se mohl postavit a měl by být v provozu právě tak za těch 20 let.
Ovšem problém je v tom, že z aktuálně využívaných bloků jsou již dva skoro na hranici životnosti a počítat s nimi za 20 let je už reálný nesmysl.
Jednoduše prostě elektřiny bude málo a to bude zvyšovat její cenu, elektromobily nejsou už teď zdaleka tak výhodné a nárůst cen elektřiny o to více zpomalí jejich rozvoj a reálně jich nebude ani za 50 let více než třetina, protože ani za 50 let nebudeme při tomto tempu výstavby mít navíc žádný jaderný blok oproti dnešnímu stavu.
A jak je to se spotřebou elektřiny v domácnostech?? Ano, celková spotřeba se drží relativně dobře, je to způsobeno al hlavne tím, že se mění průmysl, energeticky náročné výroby jako třeba slévárny a podobně ubývají, ale nebudou ubývat do nekonečna, naopak počet bytů a domů roste, stejnětak roste třeba počet instalovaných klimatizací, každý si dneska pořizuje i další náročnějsí spotřebiče jako sušičky, myčky, obecně se stále více třeba vaří na elektřině.
Nevím jak kdo, ale já když se nad tím zamýšlím, tak vidím opravdu reálnou hrozbu toho, že výrobní kapacita nakonec nebude dostatečná a že na nějaké větší nrbo rychlé rozšíření elektromobilů prostě nejsme připraveni.

Jediné co by nám do budoucna vytrhlo trn z paty by bylo rovnou teď místo řešení přístavby jednoho bloku, tak začít stavět celou novou jadernou elektrárnu.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Chládeček | od: Choakinek (140)  20.11.202022:54
Hmm, tak ten si nějakou tu dobu posedí v chládku a řekl bych, že to nebude zrovna chvilková záležitost :­-D.

Je tu nějaký expert na americké právo, že by to sečetl?
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Nürburgring | od: Hornet74 (1)  30.10.20209:47
Jen technická ­- uvedený čas tam nezajel, ale je to předpokládaný čas podle simulací.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: . | od: Choakinek (140)  28.10.202023:23
:­-D
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Opraveno, díky.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
..je to 1000x víc | od: jiriji (1)  27.10.20203:38
Ne že by to nebylo fuk, ale když už i mě to uhodilo do očí, tak byste si to mohl opravit ­- tenhle procesor rozhodně nemá 15M tranzistorů, jakkoliv by se to mohlo zdát hodně ;­-)
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Význam? | od: blue.sun (15)  25.10.202015:54
Totalitního režimu? Tedy, co za drogy ty poslední dobou bereš? To musí být matroš...
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
béčko? | od: kuban (37)  24.10.20200:33
bude na to stačito pořád sk. B nebo už je potřeba sk. C?
resp. jak moc těsně ;­) jinak zajímavý, budu zvědavej, kolik jich uvidím v Prase
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Význam? | od: Pali P. (36)  23.10.202020:56
Má to však aj kladnú stránku ­- peniaze toho pracháča sa vrátia späť do obehu. SSC zarobí na aute, zisk rozdelí medzi majiteľom­/majiteľmi a medzi zamestnancami vo forme výplaty. Tí tieto peniaze budú míňať na ďalšie svoje potreby. Zarobí aj dodávateľ subkomponentov ­(určite nejaké na tom aute sú­). Časť týchto peňazí sa tiež vráti do obehu.

A že sa na tom aute budú preháňať napríklad Saudi po ceste cez púšť? No a čo. Snáď nikoho neohrozia.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
. | od: vojtasoo (4)  23.10.202014:55
Pokud by se to stalo u nás tak by tam byl schovaný FUP 1GB...
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Význam? | od: Choakinek (140)  22.10.20207:11
No a k čemu je to dobrý?

Že se bude nějakej prachatej poskok současného totalitního režimu prohánět po dálnici pětikilem? To je ryzí pokus o sebevraždu ­(navíc přitom může zabít několik dalších lidí­).
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(2)
bočný vietor | od: Pali P. (36)  21.10.202020:10
Presne tak, pri druhom pokuse bol najväčším problémom bočný vietor, nárazový. Podľa iného webu aj jeden náraz auto hodil do boku o cca 2 jazdné pruhy. No nechcel by som vtedy v tom aute sedieť. A to ešte Webb poslednú jazdu nechcel ísť lebo čaká z manželkou dieťa a nechcel riskovať. Avšak ona ­- kaskadérka čo skáče z lietadiel, ho presvedčila že nech ide, že veď to stačí ísť len rovno a rýchlo :)
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
no toto | od: janekjankovatej1 (1)  21.10.202016:02
jsem zvědav na výkon a cenu
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
baterie | od: cdwN (5)  21.10.202013:00
Už je na čase něco s tou výrobou baterií pro eletromobily udělat. To je jejich největší problém, když pomineme způsoby, jak se elektrická energie do nich ukládaná vyrábí. Vyřešit tyhle dvě věci a už bude elektromobil konečně ekologický :)
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Ekologičnost elektromobilů je v jejich stávající podobě nesmysl. K největší ekologické zátěži dochází už při výrobě baterií ­(krátká životnost­), ve kterých se poté ještě ukládá energie vyrobená všemožně pochybně. Třeba i spalováním hnědého uhlí. Elektromobil jen neznečišťuje přímo v místě provozu ­- dochází k odklonění znečišťování někam jinam.
Celá kauza s globálním oteplováním je jen další skvělej kšeft. Neznečišťuješ? Jsi v pohodě...Znečišťuješ? Jasně, není problém, kup si emisenku a můžeš znečišťovat dál. Jak se říká ­- za peníze v Praze dům.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(1)