Japonci nechtějí vodíková auta, jejich prodeje jsou tragické a propadly se o 83 %
19.1.2024, Milan Šurkala, aktualita
![Japonci nechtějí vodíková auta, jejich prodeje jsou tragické a propadly se o 83 %](japonci-nechteji-vodikova-auta-jejich-prodeje-jsou-tragicke-a-propadly-se-o-83/8609/img/toyota-mirai-800.webp)
Japonským cílem je mít na silnicích do roku 2023 více než 800 tisíc vodíkových aut. Skutečnost je ale taková, že vodíková auta zde v podstatě nikdo nechce a prodeje jsou naprostým zlomkem plánů.
Ačkoli se to mnohým nezdá, státy v rámci plánů bezemisní dopravy podporují nejen akumulátorové elektromobily, ale i vodíkové automobily, a to včetně EU. Evropská unie totiž chce do roku 2030 mít na silnicích 3,7 vodíkových aut, Čína 1,0 milionu, Japonsko pak 800 tisíc. A právě na Japonsko se dnes podíváme. To hodně míří na vodíkovou ekonomiku, bohužel realita se vůbec nesetkává s těmito plány. Během posledních dvou let tu prodeje vodíkových aut nejenže nevyrostly, ale dokonce spadly o obrovských 83 %.
Během roku 2023 tu bylo prodáno pouhopouhých 422 vodíkových aut, zatímco v případě elektromobilů to bylo 43.991 aut, tedy 100násobek. Je to ale dáno i chudou nabídkou, neboť v zásadě jsou na trhu akorát dva vozy, Toyota Mirai a Hyundai Nexo (nově by se měla přidat i Toyota Crown a na některých trzích pak i BMW iX5 Hydrogen).
Vodíkové vozy jsou v drtivé většině případů elektromobily s mnohem menší baterií, kde se o výrobu elektrické energie starají palivové články. Výhodou je nižší hmotnost systému, nevýhodou větší složitost (veškeré součásti elektromobilu doplňuje vodíkový subsystém), problémem je i samotná výroba vodíku. Ta je totiž energeticky velmi náročná a má-li jít o zelený vodík, znamená to násobně větší požadavky na množství elektrické energie ve srovnání s běžnými akumulátorovými elektromobily (vyžadují cca 2-2,5krát vyšší počet elektráren na ujetý km). Není divu, že se do vývoje vodíkových aut skoro nikdo nehrne.