Hořící elektromobily: časované bomby na silnicích?

Všichni víme, že akumulátory elektrických vozů jsou jejich největším problémem. Jsou velké, těžké, velmi drahé, pomalu se nabíjí, jejich výroba je značně neekologická, mají omezenou výdrž, malý dojezd a ještě navíc nejde o zrovna bezpečné součástky. V posledních letech se objevilo mnoho "slavných" požárů elektromobilů, které dávají tušit, že bychom se měli mít na pozoru. Jenže, je tomu skutečně tak? Vždyť auta se spalovacími motory přece hoří také.

 

Lamborghini Gallardo that just caught fire at Bullfest Miamipic.twitter.com/WetndwRnCP

— Earl Karanja (@Earlsimxx) 26. února 2017

 

Nedůvěru v elektromobily zvyšují známé problémy s bateriemi v mobilních zařízeních. Ty mnohdy vydrží sotva 2 roky, navíc tu jsou často propírané příběhy "explozí" telefonů, které mohou mít vážné následky a podobně. Korunu tomu nasadil Samsung se svým Galaxy Note 7, který se stal tak "slavným", že jsme jeho jméno slýchali všude a především na letištích, kde vás s ním kvůli riziku požáru ani nepustili na palubu. Tady se akumulátor skutečně nepovedl, nicméně faktem je, že i když se požáry mobilních zařízení stávají, při těch desítkách milionů kusů jde zpravidla stále jen o jednotky případů, kdy k něčemu takovému skutečně dojde.

 

V případě elektromobilů je situace navíc mnohem lepší. Pokud mluvíme např. o Tesle, ta má u akumulátoru pokročilý systém chlazení a speciální bariéry, díky čemuž je možné požár mnohdy lokalizovat a zabránit, aby se šířil dál. A to Tesly hoří nejčastěji. Ostatně i samotné chlazení přispívá k tomu, že akumulátory elektromobilů mají životnost naprosto nesrovnatelnou s životností akumulátorů v mobilních zařízeních. Pokud nepočítáme Nissan Leaf, který využívá jen nedokonalé vzduchové chlazení, což se také odráží v nižší životnosti, pak u mnoha elektromobilů můžete počítat s více než 90 % původního dojezdu i po více než 5 letech a 200 tisících najetých km. Např. v jedné statistice je u Tesly průměr po 270 000 km stále 91 % původní kapacity. Taxikářská Tesla dokonce najela 320 000 km a byla stále na 94 %.

 

 

Pojďme ale zpět k požárům. Připomeňme si, co může v autě vlastně shořet a proč. Pokud se bavíme o spalovacích autech, může jít o standardní požáry od elektroinstalace, takže zde si obě koncepce nemají co vyčítat. Spalovací auto má motor se spoustou odpadního tepla, což je rizikový článek, který u elektromobilu takřka není (jeho elektromotor je výrazně účinnější a produkuje méně odpadního tepla). Máme zde i palivovou nádrž, která v případě zažehnutí paliva po nárazu může začít hořet. Nečekejte ale výbuchy jako z akčních filmů.

 

U elektromobilů je to trochu jiná písnička. Jejich akumulátor se skládá z velkého množství článků a občas se stane, že v některém z nich se stane zkrat, obvykle chybou při výrobě. Podle profesora fyziky a chemie Jeffa Dahna z Dalhousie University se takový problém týká pouze jednoho ze 100 milionů článků. Jenže taková 85kWh baterie v Tesle Model S jich má 7104. To znamená, že jedno auto ze 14 tisíc má defektní článek. Takový se může začít zkratem zahřívat, čímž se vznítí chemikálie v něm a článek začne hořet. Zpravidla začne zahřívat i ostatní a může vzít s sebou celý akumulátor. Jak ale již bylo řečeno, např. Tesla využívá systém, který takový článek lokalizuje a kapalinovým chlazením se snaží ho udržet pod kontrolou.

 

Tesla car fire: Dramatic footage shows British director’s car after it burst into flames ‘out of the blue’ https://t.co/nVCQhAIjYD Faulty battery packs!? I feel a major recall about to happen ?

— Jon Thompson (@JohnnyFocal) 17. června 2018

 

Přesto je tu ještě jeden problém. A tím jsou mechanická poškození nejrůznějšího typu. Jestli jsou akumulátory na něco velmi háklivé, tak je to průraz. I proto jsou obvykle mechanicky chráněné, např. Model S má pod akumulátorem 6 mm silný hliníkový plát, později se začal používat třívrstvý. Ten se používá zejména proto, že nějaký kovový předmět může na dálnici prorazil baterii, zkratovat ji a způsobit požár. Toto byl i případ prvních dvou požárů Tesel.

 

Zatímco u benzínu může dojít k požáru hodně rychle, v případě akumulátoru zpravidla dochází nejprve ke zvýšení teploty, poté k doutnání a až následně k požáru. Neměla by tedy hrozit vyloženě "exploze". Na druhou stranu mají akumulátory skutečně jednu velmi nepříjemnou vlastnost. Poškození může článek pomalu nahlodávat a ke vznícení nemusí dojít hned po nehodě, ale klidně i několik dní i týdnů poté. Třeba v garáži. A takový hořící dům od poškozeného lithiového článku opravdu není žádná legrace.

 

Co je tedy horší? Pravdou je, že o požárech spalovacích aut se moc nemluví. Přesto ani zdaleka nejsou ojedinělé. Jen si vzpomeňte, kolik shořelo italských supersportů. Nebo české autobusy, ty hoří jedna radost a nemusí jít jen o staré vraky se zanedbanou údržbou. Asi nejcitovanější je pak zpráva od National Fire Prevention Association za rok 2015, která uvádí, že na amerických silnicích shořelo 174 tisíc vozidel! To je jedno auto každé 3 minuty. Je to tak časté, že se o tom z pochopitelných důvodů vůbec nepíše. Jenže elektrických aut je málo a každý požár vyvolá pozdvižení.

 

Sama Tesla pak tvrdí, že její elektrická auta jsou 11krát bezpečnější než ta se spalovacími motory. Jak k tomuto číslu došla? V době vzniku tohoto výroku Tesly najely 7,5 miliardy mil, přičemž bylo zaznamenáno 40 požárů. To dělá zhruba 5 požárů na jeden miliardu mil. V případě spalovacích vozů je to prý 55 požárů na miliardu mil, což je 11krát častěji. Jenže v MIT se podívali na tato čísla a zkusili z nich dostat počty požárů vzhledem k nehodám. Tam se už dostali k jednomu požáru ze 32603 nehod u spalovacích aut a k mnohem horšímu jednomu požáru z 6333 nehod v případě elektrických aut. Takže možná, že elektromobily samy o sobě nehoří tak často, ale v případě nehod zase jiná statistika hovoří o tom, že hoří častěji.

 

 

Studie od CleanTechnica pak prezentovala požáry automobilů studovaných od roku 1999 do 2013. Tmavě modrá jsou běžná auta se spalovacími motory, světle modrá jsou pak hybridní vozidla s malými akumulátory (elektromobily se teprve rozbíhaly). Jak vidíme, ze tří studovaných statistik od americké NHTSA, ve všech z nich byly požáry u hybridů méně časté. Faktem je, že ve studovaném období tak šlo z velké části hlavně o Toyoty a Hondy. Dnes, kdy auta s elektromotory dělá kdekdo, by statistika mohla být trochu jiná. Tuto statistiku je třeba brát s rezervou, protože vynechává posledních 5 let, ve kterých právě došlo k výraznému rozšíření hybridů, plug-in hybridů i elektromobilů.

 

Nalézt můžeme ještě různé studie, ale v zásadě se nějakých konzistentních výsledků nedočkáme. Se statistikami se dá dost čarovat a stejná čísla jde mnohdy interpretovat různými způsoby. Vždyť třeba ve slavné studii environmentálního dopadu Priuse versus Hummera se Prius znevýhodnil jednoduše tím, že u něj autoři předpokládali zhruba třetinový nájezd než u Hummera a tím vlastně výrobní dopady Toyoty Prius ztrojnásobili.

 

Odpověď na tuto otázku tak zatím necháme trochu otevřenou, nicméně ať se podíváme na jakékoli statistiky, nevypadá to, že by elektromobily měly být nějak extrémní hrozbou. V další kapitole se podíváme na nejslavnější požáry elektromobilů posledních let.