Litrový výkon: jak změnil downsizing objem motoru?

Před dvěma lety jsme se věnovali tématu downsizingu a jeho vlivu na spotřebu. Došli jsme k tomu závěru, že spotřeba přeplňovaných motorů je nižší nejen na papíře, ale i ve skutečnosti. Není to sice tak markantní, jak by si výrobci, orgány EU a zastánci přeplňovaných motorů přáli, je to nicméně i tak o dost víc, než by si naopak přáli zastánci atmosfér. V dnešním článku se podíváme na vývoj objemů a výkonů motorů za posledních 20 let. Využijeme k tomu podobná data, pomocí kterých jsme studovali vývoj skutečné spotřeby vozů a rozdílů mezi papírovou a skutečnou spotřebou.

 

 

Datová sada tak čítá zhruba 2250 aut z let 1997 až 2018. Poněvadž se věnovala běžným vozům, vynecháme modely s velmi vysokým výkonem a budeme se věnovat běžnější produkci do zhruba nějakých 200 kW. I ty výkonnější sice byly v studii zahrnuty, ale je jich docela málo na to, aby z takových čísel šlo dělat nějaké závěry. Na problematiku litrového výkonu se podíváme možná z trochu jiného pohledu, než byste čekali. Nebudeme přímo studovat počet kilowattů na litr, ale spíše to, jaký objem měly motory o daném výkonu v průběhu jednotlivých let.

 

Dnes začneme povídání netradičně u naftových motorů, neboť u benzínových budeme rozlišovat i mezi atmosférickými a přeplňovanými motory. U naftových to budeme mít mnohem kratší.

 

 

Tento graf ukazuje, jak se měnil objem motorů se studovaným výkonem. Zajímavé je např. i to, že 3litrové diesely spadaly v roce 1997 do kategorie 120 až 150 kW, na přelomu tisíciletí už to byla kategorie 140 až 170 kW a kolem roku 2005 takové motory spadaly do kategorie 160 až 210 kW. Dnes se už s třílitrovou naftou setkáte jen v nejvyšších třídách.

 

Pojďme se podívat např. na jednu z nejčastějších výkonových tříd z konce 90. let, na cca 90-100 koní. Tehdy byl typický výkon 66 nebo 74 kW, v našem případě k tomu využijeme kategorii 70 kW (60 až 80 kW). V roce 1997 takové motory měly průměrně objem 1,93 litru, v roce 2007 to bylo už jen 1,65 litru a v dnešní době jsme na pouhých 1,43 litru (-26 %).

 

Podobně to vidíme u cca 80 kW (+/-10 kW), kde šel průměrný objem z 1,99 na 1,58 litru (-21 %), u cca 90 kW (+/-10 kW) je to pak 2,13 na 1,64 litru (-23 %). Nás bude zajímat i kategorie okolo 100 kW, což je dnes typická motorizace lepších dieselů v nižší střední třídě a základ ve střední třídě. Před 20 lety k tomuto výkonu motory potřebovaly objem téměř 2,5 litru, dnes se spokojí s méně než 1,9 litru (-25 %). A s tím, jak se zvyšuje počet přeplňovaných šestnáctistovek, bude objem motorů této výkonnostní kategorie i nadále klesat.

 

Dále se dobře ukazuje, jak se dnes rozšiřuje móda dvojitého přeplňování a tahání výkonu z co nejmenšího objemu ve výkonnějších třídách. Obě třídy od 120 do 170 kW měly před 20 lety objem rovné 3 litry. Dnes se v obou případech tahá stejný výkon z dvoulitrů (-33 %).

 

 

Naftové motory prošly dramatickým vývojem. Přišly o atmosférické verze koncem tisíciletí a přeplňování je dnes přítomno v podstatě ve všech dieselových osobních vozech. Rostou vstřikovací tlaky, tlak turba, turbodmychadel je někdy rovnou několik, a tak není divu, že výkony opravdu hodně rychle rostou. Zatímco patnáctistovky (1400-1600 cm3) měly před 20 lety pouhých 44 kW, dnes už nabídnou v průměru 85 kW. U dvoulitrové třídy (1800 až 2000 cm3) jsme v roce 1997 měli typický výkon 66 kW. Ten byl jakýmsi standardem. Dnes ze stejně tak objemného motoru můžete čekat v průměru 124 kW. To je v podstatě dvojnásobek.

 

Třílitry šly z průměrných 113 kW na 226 kW, a to nezapomeňme na fakt, že s objemnější naftou se už v podstatě ani nesetkáte. Zato s několika turbodmychadly ano. Dnes navíc v podstatě vymizely turbodiesely s objemem 2,5 litru. Výrobci zůstávají u čtyřválcových dvoulitrů, které vyrábí v několika variantách lišících se různými většími a menšími detaily a pak rovnou pokračují třílitrovými šestiválci.