www.svetmobilne.cz
>
>

Litrový výkon: jak změnil downsizing objem motoru?

Litrový výkon: jak změnil downsizing objem motoru?
, , článek
Navzdory všem novým emisním normám se výrobcům nadále daří zvyšovat výkon motoru, přestože sám motor má obvykle menší objem. Dnešní době vládne downsizing a my se podíváme, jak se v průběhu 20 let změnily objemy motorů.
K oblíbeným
Kapitoly článku:
  1. Litrový výkon: jak změnil downsizing objem motoru?
  2. Změna objemu u benzínových motorů
reklama
Před dvěma lety jsme se věnovali tématu downsizingu a jeho vlivu na spotřebu. Došli jsme k tomu závěru, že spotřeba přeplňovaných motorů je nižší nejen na papíře, ale i ve skutečnosti. Není to sice tak markantní, jak by si výrobci, orgány EU a zastánci přeplňovaných motorů přáli, je to nicméně i tak o dost víc, než by si naopak přáli zastánci atmosfér. V dnešním článku se podíváme na vývoj objemů a výkonů motorů za posledních 20 let. Využijeme k tomu podobná data, pomocí kterých jsme studovali vývoj skutečné spotřeby vozů a rozdílů mezi papírovou a skutečnou spotřebou.
 
Motor Ford EcoBoost
 
Datová sada tak čítá zhruba 2250 aut z let 1997 až 2018. Poněvadž se věnovala běžným vozům, vynecháme modely s velmi vysokým výkonem a budeme se věnovat běžnější produkci do zhruba nějakých 200 kW. I ty výkonnější sice byly v studii zahrnuty, ale je jich docela málo na to, aby z takových čísel šlo dělat nějaké závěry. Na problematiku litrového výkonu se podíváme možná z trochu jiného pohledu, než byste čekali. Nebudeme přímo studovat počet kilowattů na litr, ale spíše to, jaký objem měly motory o daném výkonu v průběhu jednotlivých let.
 
Dnes začneme povídání netradičně u naftových motorů, neboť u benzínových budeme rozlišovat i mezi atmosférickými a přeplňovanými motory. U naftových to budeme mít mnohem kratší.
 
Objemy naftových motorů
klikněte pro zvětšení
 
Tento graf ukazuje, jak se měnil objem motorů se studovaným výkonem. Zajímavé je např. i to, že 3litrové diesely spadaly v roce 1997 do kategorie 120 až 150 kW, na přelomu tisíciletí už to byla kategorie 140 až 170 kW a kolem roku 2005 takové motory spadaly do kategorie 160 až 210 kW. Dnes se už s třílitrovou naftou setkáte jen v nejvyšších třídách.
 
Pojďme se podívat např. na jednu z nejčastějších výkonových tříd z konce 90. let, na cca 90-100 koní. Tehdy byl typický výkon 66 nebo 74 kW, v našem případě k tomu využijeme kategorii 70 kW (60 až 80 kW). V roce 1997 takové motory měly průměrně objem 1,93 litru, v roce 2007 to bylo už jen 1,65 litru a v dnešní době jsme na pouhých 1,43 litru (-26 %).
 
Podobně to vidíme u cca 80 kW (+/-10 kW), kde šel průměrný objem z 1,99 na 1,58 litru (-21 %), u cca 90 kW (+/-10 kW) je to pak 2,13 na 1,64 litru (-23 %). Nás bude zajímat i kategorie okolo 100 kW, což je dnes typická motorizace lepších dieselů v nižší střední třídě a základ ve střední třídě. Před 20 lety k tomuto výkonu motory potřebovaly objem téměř 2,5 litru, dnes se spokojí s méně než 1,9 litru (-25 %). A s tím, jak se zvyšuje počet přeplňovaných šestnáctistovek, bude objem motorů této výkonnostní kategorie i nadále klesat.
 
Dále se dobře ukazuje, jak se dnes rozšiřuje móda dvojitého přeplňování a tahání výkonu z co nejmenšího objemu ve výkonnějších třídách. Obě třídy od 120 do 170 kW měly před 20 lety objem rovné 3 litry. Dnes se v obou případech tahá stejný výkon z dvoulitrů (-33 %).
 
Graf výkonu v závislosti na objemu (nafta)
klikněte pro zvětšení
 
Naftové motory prošly dramatickým vývojem. Přišly o atmosférické verze koncem tisíciletí a přeplňování je dnes přítomno v podstatě ve všech dieselových osobních vozech. Rostou vstřikovací tlaky, tlak turba, turbodmychadel je někdy rovnou několik, a tak není divu, že výkony opravdu hodně rychle rostou. Zatímco patnáctistovky (1400-1600 cm3) měly před 20 lety pouhých 44 kW, dnes už nabídnou v průměru 85 kW. U dvoulitrové třídy (1800 až 2000 cm3) jsme v roce 1997 měli typický výkon 66 kW. Ten byl jakýmsi standardem. Dnes ze stejně tak objemného motoru můžete čekat v průměru 124 kW. To je v podstatě dvojnásobek.
 
Třílitry šly z průměrných 113 kW na 226 kW, a to nezapomeňme na fakt, že s objemnější naftou se už v podstatě ani nesetkáte. Zato s několika turbodmychadly ano. Dnes navíc v podstatě vymizely turbodiesely s objemem 2,5 litru. Výrobci zůstávají u čtyřválcových dvoulitrů, které vyrábí v několika variantách lišících se různými většími a menšími detaily a pak rovnou pokračují třílitrovými šestiválci.
reklama
Nejnovější články
Mercedes-Benz ukázal solární Project Maybach zesnulého Virgila Abloha Mercedes-Benz ukázal solární Project Maybach zesnulého Virgila Abloha
Designér Virgil Abroh vytvořil zajímavé 6metrové elektrické offroad kupé Project Maybach. To bylo nedávno ukázáno světu. Má pohon na elektřinu, solární panely i solidní schopnosti pro jízdu v terénu.
Včera, aktualita, Milan Šurkala
Elon Musk vyzývá zaměstnance, ať řeší náklady a ne dodávky ke konci čtvrtletí Elon Musk vyzývá zaměstnance, ať řeší náklady a ne dodávky ke konci čtvrtletí
Automobilka Tesla chce změnit svou strategii. Honění prodejních čísel ke konci čtvrtletí k ničemu nevede a jen zbytečně zvyšuje náklady. Elon Musk tak kdysi používané řešení začíná nyní zatracovat.
30.11.2021, aktualita, Milan Šurkala
NIO otevře nové stanice pro výměnu akumulátorů na čerpačkách Shellu NIO otevře nové stanice pro výměnu akumulátorů na čerpačkách Shellu
Společnosti NIO a Shell uzavřely strategické partnerství. Díky němu budou k dispozici výměnné stanice NIO Power Swap i na vybraných čerpacích stanicích společnosti Shell. Půjde i o nabíječky akumulátorů.
29.11.2021, aktualita, Milan Šurkala
Ionity postaví další rychlonabíječky za 700 mil. EUR Ionity postaví další rychlonabíječky za 700 mil. EUR
Síť rychlonabíječek elektromobilů Ionity bude v budoucnu výrazně rozšířena. Společnost chce v Evropě investovat 700 milionů EUR do výstavby dalších a počet nabíjecích stojanů do roku 2025 dostat na čtyřnásobek dnešního stavu.
29.11.2021, aktualita, Milan Šurkala
Na univerzitě v Curychu vyrábí solární paliva z CO2 a vody ve vzduchu Na univerzitě v Curychu vyrábí solární paliva z CO2 a vody ve vzduchu
Vědci hledají různé způsoby, jak udělat budoucí dopravu ekologičtější. Velkým otazníkem je letecká doprava, kde to vypadá na výrobu umělého paliva. Na univerzitě ETH v Curychu vyvinuli systém, který ho vytvoří ze vzduchu.
26.11.2021, aktualita, Milan Šurkala6 komentářů