Dnes jsme si ukázali, jak se v průběhu času rozevíraly nůžky mezi papírovou spotřebou, kterou udávali výrobci a tou skutečnou, kterou dosahují lidé v reálném provozu. Jedním z tlaků je klasický marketing, kdy menší číslo vypadá lépe v reklamě a každý chce přeci úsporné auto. Nicméně vložily se do toho i politické tlaky, kdy Evropská unie začala až příliš tvrdě tlačit na snižování emisí CO2, které přímo souvisí se spotřebou vozu. Hrozí velkými pokutami, a tak výrobci aut začali používat všemožné prostředky k tomu, aby na papíře snížili spotřebu a tyto částky pak nemuseli platit. Jenže, jak se ukázalo, zatímco papírová spotřeba klesala o litry, ta reálná ji rozhodně takto nenásledovala a začal vznikat velký rozdíl mezi skutečností a papírovou hodnotou.
Zatímco v roce 1997 šlo jen o nějaká 2 %, v roce 2017 už byla reálná spotřeba aut v průměru o 32 % vyšší než na papíře. V případě atmosférických benzinů je to "jen" okolo 20-23 %, nicméně přeplňované benziny jsou na rozdílu 35-42 % a zde se tedy i ukazuje, proč se výrobcům tak zalíbil downsizing. Ten sice skutečně snižuje reálnou spotřebu, jak už ukázala naše studie v minulosti, nicméně především snižuje tu papírovou. Naftové motory jsou také mimo o 42 % v průměru. Překvapením je, že hybridy mají rozdíl "jen" 35 %.
Velké naděje se vkládají do nové normy WLTP, která by měla být reálnější. Ta by měla být doplněna ještě o metodiku RDE (Real Driving Emissions), která má měřit emise pevných částic a oxidů dusíku v reálném provozu. Nicméně my se podívali i na problematiku reálnosti WLTP metodiky. Srovnali jsme hodnoty motorů udávané dle staré normy NEDC i WLTP a problém rozhodně nevyřeší. Dle několika vzorků vozů jsme zjistili, že norma WLTP udává ve srovnání s NEDC papírové spotřeby vyšší zhruba o nějakých 10 %, příp. lehce nad. V době, kdy jsou tyto hodnoty v průměru 32 % nad skutečností, se dostaneme možná někam k průměrnému rozdílu spotřeb okolo 20 %, což je sice znatelně lepší než dnes, nicméně pořád dost mimo. Asi by to chtělo nástupce WLTP.
.jpg)
