Velká recenze zařízení HTC HD mini

Zařízení jako GPS přijímač pro navigaci

Nezapomnělo se ani na integrovaný GPS přijímač, který je součástí chipsetu Qualcomm MSM7227. Jeho testování bylo trochu obtížnější, protože kvůli netradičnímu rozlišení displeje jsem byl nemohl použít své oblíbené iGO, ale musel jsem vzít zavděk předinstalovanou 15denní zkušební verzi aplikace CoPilot Live 8.0, do které jsem si stáhl mapy celé České republiky. Další dvě aplikace, SmartMaps verze 3.7.1 i klasické Google Maps Mobile ale fungovaly skvěle a nesmím zapomenout ani na Stopy, které integrovaný GPS modul využívají také.
Přesnost i rychlost GPS modulu je velmi dobrá. Pokud pravidelně stahujete datový soubor pro využití funkce AGPS je zaměření otázkou několika vteřin. K dispozici je i možnost využít lokačních služeb Google, kdy se k určení / zpřesnění pozice využívají i vysílače WiFi nebo mobilních operátorů. Výkon zařízení se projevil jako naprosto dostatečný i při 3D navigaci pomocí CoPilota, aktuální pozice byla téměř vždy velmi přesná.
Pro posouzení přesnosti GPS používám aplikaci SmartMaps, respektive její schopnost ukládat aktuální pozici souvisle do souboru. Takto získaný log si pak můžu promítnout do mapy a posoudit, nakolik jsou zaznamenané údaje přesné a jak často začne GPSka zmatkovat. Od první chvíle všechno běhalo výborně a důkazem budiž tyto screenshoty. Pokud si chcete se záznamem trasy pohrát sami (3,47 KB), můžete tak učinit na stránce uTrack.

Celkově HD mini jako navigace nezklamalo. I při menším displeji a pomalejším procesoru navigovalo přesně a pohyb i ve složitějších situacích byl plynulý. Jen výjimečně došlo ke ztrátě signálu nebo k nějakému zaškobrtnutí, ale jak varuji pokaždé, vzhledem k minimu mých testovacích jízd bohužel nejsem schopen podrobnějšího závěru.

Zařízení jako společník pro práci i zábavu

Je na čase si probrat i vlastnosti, které nemají samostatnou kapitolu. O výkonu zařízení jako takovém už byla řeč mnohokrát, nyní se podíváme na procesor a paměť z technického hlediska. Místo ďábelsky rychlého Snapdragonu je v HD mini použit procesor Qualcomm MSM7227 taktovaný na 600 MHz. Papírově je to sice dost velký propad, ale v praxi jsou rychlost i odezvy zařízení i díky menšímu HVGA displeji více než dostačující. Trochu překvapivě je na zařízení stejný grafický akcelerátor AMD Z430 jako na HD2, takže lze využívat funkcí OpenGL ES 2.0. Spustil jsem tak i některé pro tento akcelerátor optimalizované hry jako jsou Electopia a Experiment 13, hry byly funkční, ale samozřejmě kvůli rozlišení nehratelné.

Níže je uvedeno porovnání výkonu pomocí různých efektů pomocí aplikace Test OpenGL ES2.

Po prvním startu a při zapnutém HTC Sense jsem na zařízení měl k dispozici 164 MB volné úložné paměti a 120 MB volné paměti programové. Především 120 MB volné programové paměti je příjemných, protože jsem měl neustále spuštěno víc jak 10 aplikací a ani jednou jsem se nedostal do nějakých problémů. A pokud vám nestačí paměť pro data a aplikace, máte možnost ji snadno rozšířit až na 32 GB pomocí paměťových microSDHC karet (já zkoušel karty 4 - 16 GB).
Pokud měla HD2 nějakou Achillovu patu, byla jí bezesporu výdrž na baterie. U HD mini naštěstí není situace tak kritická, abyste se už lehce po poledni museli shánět po zásuvce, ale k dokonalosti to je také daleko. Jisté je, že při běžném používání se každodennímu nabíjení nevyhnete. Pokud ale budete jen telefonovat a používání "chytrých" funkcí zařízení hodně omezíte, vydrží HD mini i přes víkend. Osobně jsem nabíjel denně, jen jednou mi zařízení vydrželo 2 dny, ale z důvodu testování a psaní recenze to není zrovna typický způsob používání. Rozhodně to ale není taková křeč a neustálé sledování ukazatele stavu baterie jako u HD2; bez změny typu displeje na AMOLED to ale lepší nebude.
Na zařízení HD mini je přímo od výrobce předinstalován operační systém Windows Mobile 6.5.3, který je jako první čistá mobilní Windows přizpůsoben ovládání prsty (nejen) na kapacitním displeji. Tohoto cíle je dosaženo jak změnou rozvržení tlačítek, kdy se z horní lišty stala pouze lišta informativní a veškerá tlačítka se přesunula do lišty spodní, tak zvětšením všech formulářových prvků, jak je vidět na videu i obrázcích. Většinu času ale budete trávit v prostředí HTC Sense, které je opět rozsáhlejší a propracovanější, a které je prstům přizpůsobeno dokonale.
Kapacitní displej je celkově stejně citlivý jako na HD2, což znamená menší citlivost v porovnání s iPhonem. Podobně jako na HD2 zařízení někdy ignorovalo první dotek a bylo nutné tapnout opakovaně, ale nejednalo se o častý jev. S ovládáním přístroje jsem neměl zásadní problém, pár dnů mi ale trvalo přeorientovat se na menší displej (předchozí recenzované zařízení bylo HD2). Po 14 dnech používání jsem si zvykl i na klávesnici, která je fyzicky menší než na HD2, ale možná právě kvůli tomu a podvědomé větší "opatrnosti" jsem na ní psal stejně rychle a stejně kvalitně, jako na HD2; občas se mi dokonce zdálo, že dělám chyb méně.

Velmi pozitivně hodnotím podporu multidotyků a gest. Není to sice úplně dokonalé a počet gest je silně omezen, ale zoomovat fotku nebo webovou stránku pomocí pohybu dvou prstů mi přišlo přeci jen pohodlnější, než posuvníkem pod displejem nebo dokonce prostým grafickým tlačítkem na displeji. Podobně jako u senzoru zrychlení není ani u multidotyku podpora bez omezení, ale pouze pro vybrané aplikace, mimo jiné Operu Mobile, prohlížení fotek nebo Google Maps Mobile, ale i Excel Mobile či Outlook Mobile.