Vyrobit elektřinu je jednoduché, problém je jí skladovat. Pokud by se v systému objevil sklad elekřiny nabíjený mimo špičku (většinový stav elektromobilu), tak výrobce elektřiny (respektive síťový regulátor) zajásá. Momentální problém je, že skladování energie je drahé. Ve výše předloženém seznamu elektroaut (příspevek p. Šurkaly) je to krásně vidět. Jediné přijatelně drahé auto má těžko přijatelný dojezd (dojezd je přijatelný pro roli druhého auta v rodině), ostatní jsou velmi drahá. I když akceptujeme krátký dojezd náklady vychází srovnatelné s benzíněm (cena el. a cena nových baterií), takže to má smysl jenom u auto provozovaných "hodně a furt stejně" (např. pošta). U tak drahé věci jako akumulátor je neefektivní mít záložní kapacitu, kterou využiju jenom občas, protože záložní kapacita je šíleně drahá (musím jí zaplatit a nedokážu jí využívat).
Odpovědět1 0
Samozřejmě, že počítání má smysl. Je potřeba odlišit počítání pro uživatele, které je ovlivněno všelijak nastaveným daňovým rámcem a počítání pro ekologickou stopu, které nejlíp funguje v cenách bez DPH a spotř. daní.
I v případě výpočtu s Leafem si za cenu dobře vybavené Octavia kombi kupuji auto s dojezdem cca 150 km, v zimě mnohem míň. To asi není funkčně srovnatelné. Momentálně mi přijde, že elektormobili dávají smysl pouze tam, kde lze garantovat pravidelný nízký nájezd, pokud možno ve městě (rozvážka pošty nebo rohlíků), ve všech ostatních případech, ani náhodou. A to furt výpočet probíhá pro prostředí, kdy náklady na palivo u klasických motorů jsou zatížené spotřební daní a DPH, zatímco elektřina jenom DPH. Pokud by výpočet probíhal v prostředí "bez daní" (aby to lépe vyjadřovalo ekologickou stopu), tak se zatím do plusu nedostanem.
Elektromobily dávají smysl v kontextu kde smrad opravdu vadí (města) a pak princip "jezdím tady, smrdím jinde" pěkně funguje.
I v případě výpočtu s Leafem si za cenu dobře vybavené Octavia kombi kupuji auto s dojezdem cca 150 km, v zimě mnohem míň. To asi není funkčně srovnatelné. Momentálně mi přijde, že elektormobili dávají smysl pouze tam, kde lze garantovat pravidelný nízký nájezd, pokud možno ve městě (rozvážka pošty nebo rohlíků), ve všech ostatních případech, ani náhodou. A to furt výpočet probíhá pro prostředí, kdy náklady na palivo u klasických motorů jsou zatížené spotřební daní a DPH, zatímco elektřina jenom DPH. Pokud by výpočet probíhal v prostředí "bez daní" (aby to lépe vyjadřovalo ekologickou stopu), tak se zatím do plusu nedostanem.
Elektromobily dávají smysl v kontextu kde smrad opravdu vadí (města) a pak princip "jezdím tady, smrdím jinde" pěkně funguje.
Odpovědět1 0
Samozřejmě, že v betonu je dost železa, ale v obecné rovině můžete získat užitné vlasnosti konstrukce jenom pomocí oceli nebo kombinací oceli a betonu (= kus oceli je nahraženo betonem). Jde o metodu jak porovnat obě konstrukce.
Odpovědět0 0
Zakopaný pes mnoha úvah je v tom, že se přednostně (výhradně) věnují emisím z provozu, zatímco smysl má pouze hodnotit emise z životního cyklu (článek k tomu opatrně doběhl v poslední kapitole). Emise (zatížení živ. prostředí) jsou dvojí lokální a globální. Typickými lokálními emisemi jsou saze, prach a NOx (ty moc nedoletí) a globálními CO2 (ten doletí kamkoliv a pokud škodí tak rozhodně globálně)
Lokální emise umí změřit každý a lze se úspěšně vytahovat nakolik jsme uklidili před vlastním prahem, globální a přesunuté se měří hůř a nejsou tolik vidět. Snadno to ale může dopadnout tak, snížení emisí lokálně je vykoupená násobně větším zvýšením emisí na jiném místě. Typickým příkladem je opěvované snížení emisí z evropského hutnictví kompenzované dovozem oceli z Číny (výroba oceli opravdu na celém světě produkuje stené množství CO2 na tunu oceli) doplněným o malus za přepravu. Tady může být rozdíl v celkových emisích docela malý, možná víc jde o taktickou nevýhodu, ale příhoda je to známá. Jiný méně známý příklad je v Německu povinná recyklace stavebního dřeva. Aby se zabránilo tomu, že na stavbách někdo pálí dřevo v prokopnutém sudu a ohřívá se u toho, tak je toto zakázáno. Dřevěné zbytky jsou odváženy na velké vzdálenosti do recyklačních center, kde jsou namleté, a zpracované na pěstební substrát podobný rašelině. Substrát je rašelině vizuálně podobný, bohužel v něm rostliny rostou hůř než v rašelině, takže se za cenu rašeliny prodat nedá. Do nákladů najednou padne nejenom přeprava dřevěných zbytků, ale i postavení továrny na recyklaci a výstupem je produkt, který nikdo nechce. Ochrana rašelinišť jako biotopu má smysl v centrální Evropě, kde je jich docela málo, zatímco v severních oblastech je jich spousta a ochrana nedává smysl (rašelinu lze jednoduše dovézt). V konečném důsledku s odůvodněním, že chráníme přírodní zdroj (rašelinu) jme spotřebovali mraky energie (hlavně ropa a uhlí) nejenom na přepravu materiálu, ale i na postavení továrny, výrobu vozidel pro přepravu a stavbu silnic. Na to aby nesmyslný systém fungoval je potřeba jenom špatný zákon, prosazený s dobrými úmysly (možná ani to ne). Výhodný může být každý nesmysl, pokud je na něj vypsána dotace.
Problém zůstává v bilancování těch přesunutých emisí. Nabízím docela jednoduchý nástroj: peníze. Je to prosté, pokud je životní cyklus laciný, tak je ekologická stopa malá a naopak.
Pojďte na malý myšlenkový experiment. Je potřeba postavit budovu a chceme porovnat ekologickou stopu ocelové a betonové konstrukce. Cena ocelové konstrukce je složena z ceny oceli, ceny za její zpracování, z ceny za izolaze, z ceny za montáž, ceny za provov budovy (topení) a ceny za likvidaci. Cena betonové konstrukce je složená z ceny cemetu, ceny písku, ceny za zpracování..... Pokud rozpitváme třeba cenu cementu tak objevíme cenu za otevření dolu, cenu za dopravu, cenu za postavení cementárny, cenu za výrobu cementu... a dojdeme k tomu, že cena libovolného produktu odpovídá množství energie potřebné na jeho získání ať už jde energii na těžbu, na postavení a provoz zpracovatelského závodu nebo na dopravu (distribuční řetězec). Počítat dílčí energie je složité, počítat peníze je jednoduché (máme je na účtence)
Většina (vlastně všechny) přírodu šetřících technologie má nějaké čertovo kopýtko v nezapočítaných externalitách. Pokud musí být výkup eletřiny z solárních elektráren nařízen za cenu násobně vyšší než je cena elektřiny ze zdojů klasických (v obou případech jde o ceny reprodukční pro které se vyplatí zařízení postavit a provozovat), tak je vyloučené, že by SE snižovaly ekologickou stopu. V cene eletřiny z obnovitelných zdrojů navíc nejsou započítány náklady na stavbu a provoz záložních zdrojů.
Dokud budou budou elektromobily podstatně dražší než klasická auta, je zbytečné počítat cenu elektrické energie na nabíjení, protože jejich "nezelenost" je ukrytá v externích nákladech.
Lokální emise umí změřit každý a lze se úspěšně vytahovat nakolik jsme uklidili před vlastním prahem, globální a přesunuté se měří hůř a nejsou tolik vidět. Snadno to ale může dopadnout tak, snížení emisí lokálně je vykoupená násobně větším zvýšením emisí na jiném místě. Typickým příkladem je opěvované snížení emisí z evropského hutnictví kompenzované dovozem oceli z Číny (výroba oceli opravdu na celém světě produkuje stené množství CO2 na tunu oceli) doplněným o malus za přepravu. Tady může být rozdíl v celkových emisích docela malý, možná víc jde o taktickou nevýhodu, ale příhoda je to známá. Jiný méně známý příklad je v Německu povinná recyklace stavebního dřeva. Aby se zabránilo tomu, že na stavbách někdo pálí dřevo v prokopnutém sudu a ohřívá se u toho, tak je toto zakázáno. Dřevěné zbytky jsou odváženy na velké vzdálenosti do recyklačních center, kde jsou namleté, a zpracované na pěstební substrát podobný rašelině. Substrát je rašelině vizuálně podobný, bohužel v něm rostliny rostou hůř než v rašelině, takže se za cenu rašeliny prodat nedá. Do nákladů najednou padne nejenom přeprava dřevěných zbytků, ale i postavení továrny na recyklaci a výstupem je produkt, který nikdo nechce. Ochrana rašelinišť jako biotopu má smysl v centrální Evropě, kde je jich docela málo, zatímco v severních oblastech je jich spousta a ochrana nedává smysl (rašelinu lze jednoduše dovézt). V konečném důsledku s odůvodněním, že chráníme přírodní zdroj (rašelinu) jme spotřebovali mraky energie (hlavně ropa a uhlí) nejenom na přepravu materiálu, ale i na postavení továrny, výrobu vozidel pro přepravu a stavbu silnic. Na to aby nesmyslný systém fungoval je potřeba jenom špatný zákon, prosazený s dobrými úmysly (možná ani to ne). Výhodný může být každý nesmysl, pokud je na něj vypsána dotace.
Problém zůstává v bilancování těch přesunutých emisí. Nabízím docela jednoduchý nástroj: peníze. Je to prosté, pokud je životní cyklus laciný, tak je ekologická stopa malá a naopak.
Pojďte na malý myšlenkový experiment. Je potřeba postavit budovu a chceme porovnat ekologickou stopu ocelové a betonové konstrukce. Cena ocelové konstrukce je složena z ceny oceli, ceny za její zpracování, z ceny za izolaze, z ceny za montáž, ceny za provov budovy (topení) a ceny za likvidaci. Cena betonové konstrukce je složená z ceny cemetu, ceny písku, ceny za zpracování..... Pokud rozpitváme třeba cenu cementu tak objevíme cenu za otevření dolu, cenu za dopravu, cenu za postavení cementárny, cenu za výrobu cementu... a dojdeme k tomu, že cena libovolného produktu odpovídá množství energie potřebné na jeho získání ať už jde energii na těžbu, na postavení a provoz zpracovatelského závodu nebo na dopravu (distribuční řetězec). Počítat dílčí energie je složité, počítat peníze je jednoduché (máme je na účtence)
Většina (vlastně všechny) přírodu šetřících technologie má nějaké čertovo kopýtko v nezapočítaných externalitách. Pokud musí být výkup eletřiny z solárních elektráren nařízen za cenu násobně vyšší než je cena elektřiny ze zdojů klasických (v obou případech jde o ceny reprodukční pro které se vyplatí zařízení postavit a provozovat), tak je vyloučené, že by SE snižovaly ekologickou stopu. V cene eletřiny z obnovitelných zdrojů navíc nejsou započítány náklady na stavbu a provoz záložních zdrojů.
Dokud budou budou elektromobily podstatně dražší než klasická auta, je zbytečné počítat cenu elektrické energie na nabíjení, protože jejich "nezelenost" je ukrytá v externích nákladech.
Odpovědět2 0
