reklama
Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Aplikace
Auto-Moto
Mobilní telefony
Notebooky
Příslušenství
Tablety
Wearables
Ostatní
O nás  |  Napište nám
Facebook  |  Twitter
Svět hardware  |  Digimanie
TV Freak  |  Svět audia

Norský test: většina elektromobilů překonala papírový dojezd dle WLTP

, , aktualita
Norský test: většina elektromobilů překonala papírový dojezd dle WLTP
Norská automobilová federace NAF provádí každého půl roku srovnávací test dojezdu elektromobilů. V letošním letním testu vozy potěšily velmi dobrý dojezdem, většina aut totiž překonala papírový dojezd dle WLTP.
Norský test: většina elektromobilů překonala papírový dojezd dle WLTP
Dojezd elektromobilů je nekonečným tématem k diskuzi a obecně se tvrdí, že je v praxi výrazně nižší než na papíře. Jaká je ale skutečnost, na to se podívali v Norsku. Konkrétně jde o Norskou automobilovou federaci NAF, která provádí testy v létě i zimě, přičemž do posledního letního srovnání se postavilo hned 21 elektromobilů různých modelů a značek.
 
NAF test elektromobilů
 
Test probíhal tak, že všechna auta byla nabita na 100 % (toho, co jde uživatelsky nabít) a začínala za stejných podmínek bez předehřátí interiéru nebo akumulátoru. Jela se stejná trasa, která zahrnovala jízdu městem (vyjížděli z Osla), mimoměsto i dálnice a rychlost maximálně do 110 km/h. Je tedy dost pravděpodobné, že v jiných zemích, kde by se na dálnici jelo až 130 km/h, by výsledky dopadly o něco hůře. Trasa však zahrnovala spoustu převýšení, jelo se totiž od hladiny moře až do výšky přes 1000 metrů nad mořem a nejlepší vozy projely horské průsmyky dokonce tři místo jednoho. Řidiči museli jet plynule s provozem, nezdržovat, ale také zbytečně nepředjíždět.
 
NAF test elektromobilů
 
Zde je ale otázka, nakolik kopcovitý terén svědčí či naopak nesvědčí elektromobilům. Už v minulosti jsme si totiž ukázali, že mírně kopcovitý terén může u spalovacích aut spotřebu snížit ve srovnání s rovinou (což jde proti všeobecně zažitému názoru). Je to jednoduché, stačí totiž jen to, že směrem do kopce nevzroste spotřeba o tolik, o kolik klesne v druhém směru z kopce. Příkladem může být dostatečně prudký kopec na to, aby směrem dolů mohlo auto jet s nulovou spotřebou při zařazeném stupni, ale současně dost málo prudkým na to, aby v opačném směru spotřeba nevzrostla na více než dvojnásobek toho co na rovině. Zde do toho promlouvá např. nižší měrná spotřeba motorů ve vyšší zátěži. Elektromobil sice musí do kopce táhnout mnohem více kilogramů, ale naopak z kopce může navíc rekuperovat (tedy dosáhnout nejenže nulové, ale dokonce negativní spotřeby).
 
Nejlepším elektromobilem byl Tesla Model 3 Long Range s pohonem všech čtyř kol. Tesla do úplného vybití ujela téměř 655 km, přičemž měla ujet dle WLTP 614 km. Druhé a třetí místo pak dostal Ford Mustang Mach-E Long Range. 618 km zvládla verze s pohonem zadních kol, 540 km pak verze s pohonem na všechna čtyři. I zde to bylo více než dle WLTP, ale jen o 8-12 km. Pouze 3 auta z 21 nedokázala ujet papírovou vzdálenost dle WLTP, šlo o Polestar 2 (-3 km), Xpeng G3 (-12 km) a Citroen e-C4 (-5 km). Ve všech případech šlo o mírné jednotky procent (cca 1-3 %). Naopak extrémistou bylo BMW iX3, které má ujet 450 km, ale zvládlo 556 km (+23,6 %) a papírový dojezd téměř odpovídá tomu zimnímu, kdy ujelo 432 km. Na další data se můžete podívat v tabulce, my si ale z těchto dat vyvodíme i některé další zajímavé poznatky schované za čísly.
 
NAF Test elektromobilů
 
Test ukázal, že za daných norských podmínek jsou tyto elektromobily v průměru schopné ujet o 5,8 % delší vzdálenost než dle WLTP. To je hodně překvapivé zjištění, které nabourává všeobecný názor, že ujedou výrazně méně než na papíře. Zde ale určitě hrála značnou roli maximální rychlost 110 km/h (při dálničních 130 km/h je potřeba o cca 2/3 vyššího výkonu než u 110 km/h, tedy se dosahuje o cca 40 % vyšší spotřeby, což by mohlo s čísly docela zamíchat). Vidíme zde, že u vozů, kde jsou k dispozici i zimní čísla, bylo dosaženo dojezdu o 19,7 % nižšího proti papírovým číslům. A nakonec tu vidíme i to, že rozdíl mezi letním a zimním dojezdem (opět jen u aut, kde jsou k dispozici obě čísla), je -23,6 %.
 
Zdroj: nye.naf.no