Konečně zas, po dlouhé době, normální motor a ne rozklepané chrastítko. Je jen škoda, že k tomu neumějí dát i manuální převodovku a cena asi také ,,lidová­" nebude.

Spotřeba je dána množstvím energie, nutné k tomu, aby se konkrétní vozidlo rozjelo a udrželo rychlost. takže, kdysi dávno, když auta, ­(konkrétně Š 105­), vážila kolem 700 kg, spotřebovala na rozjezd a jízdu méně energie, než dnes, kdy i ta lehčí váží přes tunu. Časopis Svět motorů kdysi pořádal soutěže v úspornosti; jelo se na trase kolem 100 km, kterou bylo nutno absolvovat za určitý časový limit, po běžných silnicích a za běžného provozu a s neupravenými vozidly, povoleno bylo jen mírné přehuštění pneumatik a seřízení karburátoru. Do prázdné nádrže se nalilo 15 l benzinu­/nafty, nádrž se zaplombovala a po dojetí do cíle se vycucl a změřil zbytek. No a kdo myslíte, že papal nejmíň? Š 105, rekord byl 3,4 l­/100 km. Jak by asi takováto soutěž dopadla dnes?

Ten litrový kolovrátek se rozsype mnohem, mnohem dřív.

...Namontujte dozadu kouli, připojte přívěsný vozík s 10 ­- 15 kW elektrocentrálou, která bude baterii dobíjet za jízdy a není co řešit.

Stačí nechat elektronesmysl stát týden na mrazu vybitý. A max. kapacita baterky je rázem na max. 2%, navíc při pokusu o dobití takto zmrzačené baterie, zejména na rychlonabíječce, hrozí velké riziko zahoření. A zapouzdřené baterie, bez ohledu na konstrukci, mají dobu života max. 5 let, pak se běžně stává, že baterie totálně klekne ze dne na den. Ostatně, navrhuji objektivní test. Koncem března až začátkem dubna rozkvetou v Lačnově u Horní Lidče šafránové louky, je to nádherný pohled, takže se tam můžeme zajet podívat. Já pojedu se svým 6 let starým Hyundai, ­(najeto 180.000km­) upraveným na E­-85, ­(24 Kč­/litr­), vy si někde sežeňte libovolný elektronesmysl, úderem deváté vyrazíme z Prahy, v Lačnově pořídíme pár obrázků, ­(já tedy určitě­) a zase zpátky. Trasa je libovolná. A, schválně, v kolik kdo z nás dorazí zpátky a kolik koho ta cesta bude stát. A vsaďte se o kolik chcete, že to pořídím rychleji a levněji. ­(Pochopitelně se budou striktně dodržovat dopravní předpisy­).

Takže s elektromobile, který bude v provozu druhý, nebo třetí rok a pojedu buď v zimě s topením, nebo v létě s klimatizací, budu dobíjet každých 200 km, ­(těch 663 km je jen zbožné přání výrobce­),zejména, když budu chtít jet po dálnici svižněji. Takže vyrazím z Prahy, někde u Devíti křížů bude baterka na dně, postojím u nabíječky hodinu, přičemž si dám něco k jídlu. Pak opět vyrazím, někde na úrovni Prostějova dtto. Dojedu z posledních sil do Ostravy, opět dobiju, opět něco sním a vypiju a to samé mne čeká cestou zpátky. Takže z Prahy do Ostravy pojedu o dvě hodiny déle, než z klasikou, to samé zpátky, navíc v Praze budu muset, před tím, než auto odstavím, opět dobíjet, ­(kdybych ho nechal s vybitou baterkou stát na mrazu týden, už s ním pak neujedu ani metr­), a když si spočítám náklady, jsem na trojnásobku ceny za benzin! Děkuji, už jsem zvracel. A můj obezitolog ze mne také nebude nadšený, běžně jezdím tak, že vyrazím kolem deváté z Prahy, jedu nonstop do Ostravy, ale spíš dál, ­(Bumbálka, Strání­), dám si oběd, cestou zpátky někde dotankuji a nejpozději v pět odpoledne jsem zase doma a můžu jet i po silnicích, na nichž nejsou nabíječky.

Dělat jednoduše a levně, když to jde složitě a draze, že? Kdysi dávno jsem si do Š 105 L na koleně za pár šupů vyrobil a sám namontoval plynule ovladatelný cyklovač stěračů, stačil mi na to, ­(od první čárky na schematu až po nasazení knoflíku na hřídelku potenciometru, jeden víkend, ­(nejdéle trvalo vyschnutí kalafunového laku na tišťákové destičce­).
Fungovalo to perfektně, bylo to jednoduché a blbuvzdorné, takže jsem jich vyrobil a namontoval melouchářsky několik desítek. Dnes je něco podobného nemyslitelné; firmy dělají vše pro to, aby zákazníkům ztrpčovaly život a mohly jim tahat neustále peníze z kapes.

A o kolik se sníží dojezd, když při ­- 10° topíte, nebo při + 30° chladíte, se také nedozvíme. A jak dlouho se pak totálně vycuclá baterka nabije a za kolik, už vůbec ne. V Berouně u OMV mají rychlonabíječku, cena je 25 Kč za kilowathodinu a do baterky se na jedno plné nabití naleje 110 ­- 130 kW. ­(nabíjí se na 130% kapacity baterie­). Takže: Max. 700­-900 km ujedete s klasikou za průměrně 2,50 ­- 3 Kč­/ km, ­(já jezdím na E­-85, takže za 2 Kč­/km a při tom v zimě topím a v létě chladím­), zatímco na elektřinu max. 500 km a za 8 Kč na km!!!

Jo, ujede, když je to s kopce. Pak se otočí a zpátky ujede třetinu.

Dolévání oleje? neznám! Výměnu po roce, nebo 30.000 km ano, ale když po výměně ukazuje měrka 100%, jsem po 30.000 na 80%.

CO2 je těžší než vzduch, takže pokud je vypuštěno u země, tak u země zůstane a rostliny ho fotosyntézou přemění na kyslík a cukry. Skleníkový efekt mají na svědomí ne auta a fabriky, ale letadla, která denně vychrlí tuny CO2 a navíc do horních vrstev atmosféry, ze kterých se CO2 nemá šanci dostat, protože složení stratosféry jeho pád dolů neumožní. Ale jakékoli omezení letecké dopravy by bylo pro ekonomiku ,,civilizovaných­" zemí smrtící, vzpomeňte si, co způsobila před několika lety jedna malá erupce jedné islandské sopky. Takže budeme létat víc a dál a divit se, že, přes zákaz spalování fosilních paliv ,,dole­" se planeta stále ohřívá. Je zajímavé, že emisní limity pro letadla neexistují, pouze občas se skromně prohlásí, že nový typ motoru sníží spotřebu, ale zase ne tak nahlas, aby se toho veřejnost chytila a požadovala snížení cen letenek.

Křižovatka. Skáče zelená, dávám jedničku, jak se auto pohne, je tam dvojka, o sekundu později je tachometr na padesátce, dávám pětku, nebo šestku a zapínám tempomat. ­(Po Praze za max. 5 L­/100 km a to ještě jezdím na 50% N 95 a 50% E 85, takže bez problémů pod limitem Euro 6. V Německu na dálnici při dvoustovce max. 8l­/100. ­(motor 1,6­/88 kW DOHC atmosféra­). Na běžné ježdění to bohatě vyhovuje, záruka 6 let bez omezení najetých km a cena poloviční proti Škodovce se srovnatelným motorem.

1l tříválec s turbem je podvýživa, vyhnaná práškama, pro vozidlo do váhy 800 kg, jako byly Trabanty, Wartburgy, nebo Š 105­/120 by to smysl mělo ale když dnes běžné osobní auto váží od 1,3 tuny výš je to zoufalost, která ale vyhovuje výrobci, protože takovéto bastardy, které se rozsypou pár měsíců po skončení záruky, může sekat jako Baťa cvičky a ještě za nehorázné ceny. Takže děkuji, už jsem zvracel.

Životnost benzinového turba je max. 120 ­- 150.000 km. Pak je ho nutno zrepasovat, nebo se divit, když z motoru během několika sekund vycucne olej a skončí to totálním zadřením a nutností generálky celého motoru. Na druhé straně jsou tu auta, která mají záruku na 6 let bez ohledu na ujeté km, ­(samozřejmě s atmosférickými motory­) a ještě jsou levnější, než Škodovky.