reklama
Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Aplikace
Auto-Moto
Mobilní telefony
Notebooky
Příslušenství
Tablety
Wearables
Ostatní
O nás  |  Napište nám
Facebook  |  Twitter
Svět hardware  |  Digimanie
TV Freak  |  Svět audia
21.12.2016, Milan Šurkala, článek
Elektromobily jsou hodně kontroverzním tématem. Hovořili jsme již o emisích nutných pro výrobu elektřiny pro jejich provoz, ale kolik pro ně budeme vůbec potřebovat elektráren? Budeme potřebovat desítky dalších Temelínů?
pavelJ (2) | 23.11.202018:57
Sám jsem se nad tímto tématem také zamýšlel a pokoušel se o jednoduchý propočet:

ČR je registrovaných 6 milionů jen osobních aut, z toho je odhadem reálně v provozu asi polovina a průměrný roční nájezd těch aut co jsou v provozu je cca 15 000km ročně, protože ty ležáky v bazarech a garážový leštěnky jsou už odečtený. tj 3 miliony aut x 15 000 je 45 miliard kilometrů. Spotřeba na elektriku je cca 0,3 kwh na 1 km, to je 13 500 000 000 kwh 13,5 Twh :­-­) Celkový roční výkon celých Dukovan je teď kolem 14 TWh

Spotřebu 0,3kwh uvažuji z reálných nájezdů elektrických aut které odpovídají více rozložení vozového parku na různé typy automobilů a né jen na ­"nákupní tašky­" a základní otázka byla o tom, zdali máme v čr výrobní kapacitu do budoucna.

Když by se do toho nepočítaly náklaďáky, dodávky a autobusy, tak na pokrytí osobního vozového parku u nás by jsme potřebovali prostě ještě jednu celou jadernou elektrárnu. Jen připomenu že Dukovany mají 4 bloky a naše vláda se začíná bavit o tom, že by sme mohli za 20let mít postavený někde jeden nový blok navíc :­-­) a mezi tím se beztak dva bloky v Dukovanech vypnou. I kdyby měla za 20 let jezdit jen čtvrtina elektromobilů z celkového počtu ktereý by už nemohl růst, tak by jsme potřebovali navíc minimálně jeden blok jen na auta. Nemluvě teda o té náhradě těch dvou bloků které mezi tím zkapou.

Mě z toho totiž osobně vychází, že pokud by třeba za 20­-30 let měla být zhruba třetina všech automobilů už elektrická, tak bychom na jejich uživení potřebovali právě ten jeden nový jaderný blok o kterém se teď mluví že by se mohl postavit a měl by být v provozu právě tak za těch 20 let.
Ovšem problém je v tom, že z aktuálně využívaných bloků jsou již dva skoro na hranici životnosti a počítat s nimi za 20 let je už reálný nesmysl.
Jednoduše prostě elektřiny bude málo a to bude zvyšovat její cenu, elektromobily nejsou už teď zdaleka tak výhodné a nárůst cen elektřiny o to více zpomalí jejich rozvoj a reálně jich nebude ani za 50 let více než třetina, protože ani za 50 let nebudeme při tomto tempu výstavby mít navíc žádný jaderný blok oproti dnešnímu stavu.
A jak je to se spotřebou elektřiny v domácnostech?? Ano, celková spotřeba se drží relativně dobře, je to způsobeno al hlavne tím, že se mění průmysl, energeticky náročné výroby jako třeba slévárny a podobně ubývají, ale nebudou ubývat do nekonečna, naopak počet bytů a domů roste, stejnětak roste třeba počet instalovaných klimatizací, každý si dneska pořizuje i další náročnějsí spotřebiče jako sušičky, myčky, obecně se stále více třeba vaří na elektřině.
Nevím jak kdo, ale já když se nad tím zamýšlím, tak vidím opravdu reálnou hrozbu toho, že výrobní kapacita nakonec nebude dostatečná a že na nějaké větší nrbo rychlé rozšíření elektromobilů prostě nejsme připraveni.

Jediné co by nám do budoucna vytrhlo trn z paty by bylo rovnou teď místo řešení přístavby jednoho bloku, tak začít stavět celou novou jadernou elektrárnu.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Milan Šurkala (352) | 27.11.20208:59
Ona je otázka, KDO by ten blok měl začít stavět. Vaše úvaha je v zásadě správná a naprosto souhlasím, že bez dalších investic se to neobejde. Faktem nicméně je, že těch 13,5 TWh máme už dnes. Rozdíl mezi exportem a importem elektřiny je 14 TWh, tedy my ji vyrobíme o 14 TWh více, než ji spotřebujeme. Tedy my už dnes máme elektřinu pro 100% osobní elektromobilitu.

Každopádně to není tak jednoduché a tady přichází na řadu to, co jste říkal. Pokud ji my spotřebujeme pro EV, tak bychom v zásadě nemuseli nic moc tak velkého stavět ­(pozor, neříkám, že vůbec nic­) a můžeme být relativně v pohodě. Jenže tato elektřina by chyběla v exportu, chyběla by našim sousedům, a on i chybějící export by přinesl zvýšení cen elektřiny, přestože bychom elektřiny pro naše potřeby měli stále dost. Takže zde je otázkou, zda elektrárnu máme stavět my, kdo máme elektřiny dost i na 100% elektromobilitu už dnes, nebo sousedé, kteří jí mají málo už dnes i bez elektromobility.

Pro plnou elektromobilitu je ať tak či onak v našem případě potřeba asi 35 TWh ­(včetně nákladní­). Zatímco půlku z toho vyrábíme už dnes, druhou půlku prostě budeme muset nějak zajistit. Takže ono možná budeme ty elektrárny potřebovat dokonce dvě, pokud chceme být i nadále importérem ­(nemluvě o tom, že by bylo třeba zachovat ty, které už fungují­). Souhlasím s Vámi, že to rozhodně nebude jednoduché.

Na druhou stranu elektřina má jednu dobrou vlastnost. Dá se vyrábět mnoha způsoby, a to i lokálně. Část její výroby tak mohou převzít menší lokální zdroje. Tím pádem se sníží tlak na centrální výrobu ve velkých elektrárnách i na přenos přes centrální přenosovou soustavu. Rozhodně to neudělá většinu, ale může to pomoci.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
pavelJ (2) | 27.11.20209:50
O naši přenosovou soustavu, respektive o přenosovou soustavu ČEZU a EONU taky strach nemám, podle mne ji máme vybudovanou opravdu jako jednu z nejlepších na světě. Když to například srovnám s tím jak to vypadá v takově Americe, Kanadě, nebo třeba i u našich sousedů, tak jsme na tom podle mne opravdu dobře už třeba jen proto, že právě měnírny u měst byly původně dimenzovány i na průmysl který již nefunguje a většinou se ty transformátory nechávají jako pípadně záložní, nebo alespoň tam po nich zůstalo použitelné místo. Ono vyrábět Elektřinu lokálně je super, jenže dneska někde postavit třeba větrnou elektrárnu je skoro nemožné hlavně kvůli přístupu ekologů, ale i obyvatelstva kolem, vodní elektrárny jsou na tom podobně, navíc ekonomicky dost náročné a co se týká solárních elektráren s fotovoltaikou, tak pokud bychom nechteli mít kolem sebe na polích nebo místo lesů jen samé panely, tak to také není úplně hitparáda.

Já to třeba počítal nějak takto:

V ČR je cca 2 200 000 všech baráků z databáze čísel popisných, když si odečtu cca třeba jednu třetinu na památkově chráněné, nebo nevhodná umístění, špatnou polohu nebo konstrukci, natočení, případně jiné i právní problémy, nebo malou střechu, tak je to nejspíš tak 1 500 000 budov, na kterých by šla vybudovat solární elektrárna. Kdyby každá měla v průměru kolem 8KWp, tak je to 12TWh elektřiny ročně, :­-­) To by ale fakt vlastně opravdu každej třetí barák v republice musel mít na střeše docela velkou vlastní solární elektrárnu s cca 32ma většíma panelama vlastně včetně 10­-20kwh baterií, aby to využití bylo takto reálné. Taková 8KWp elektrárna se dá dnes postavit cca za 300 000kč, takže investice obyvatel která by teda také dokázala nahradit jednu jaderou elektrárnu by byla cca 450 miliard korun. Také cesta.

Nicméně je dobrá myšlenka se nad tím zamyslet trochu globálně alespoň v rámci EU, protože zrovna EU docela tlačí na automobilový trh právě tím směrem elektromobility a zajímalo by mne, jak takový výpočet vypadá například pro Německo.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Milan Šurkala (352) | 27.11.202011:38
Tak solární panely na polích není zrovna cesta, kterou bych si představoval. Ale na rodinných domech, panelácích ­(u nás to přišlo na přetřes u 50 let starého paneláku­) by to částečně fungovat mohlo. Spousta průmyslových a komerčních budov s tím také začíná, dnes už to zdaleka není výjimečné na obchodních centrech, hyper a supermarketech, dovedu si to představit třeba na dopravních depech ­(tam je ale větší problém s akumulací, protože když svítí, nejsou auta v depu, a když jsou auta v depu, nesvítí slunce­). Jasně, v žádném případě to neudělá 100 %, ale dle mých výpočtů by to mohlo srazit takových 10 % dolů.

Technologie se vyvíjí. Slibně vypadají různé perovskitové a organické solární panely, které mohou být průhledné a můžete je aplikovat na sklo ­(nemluvě o tom, že jsou citlivější na jiné vlnové délky, takže nepotřebují přímý sluneční svit, aby rozumně fungovaly­). Rázem tu z něčeho, co kdysi fungovalo jako pasivní tónovací fólie, můžete mít zdroj solární energie. Teoreticky by se to mohlo použít na skla aut ­(boční, zadní­), panely karoserie, nemluvě o budovách, kde to tónování chcete. Rázem tu máte tak obrovské množství plochy, že ani ne zrovna ideální natočení se nemusí stát problémem.

Tím bude spíše to, kam tu energii dočasně ukládat a systémy, které to převádí do elektrického systému. Na druhou stranu už dnes funguje na některých místech V2G infrastruktura, kde se záložní baterií stávají samotné elektromobily připojené do sítě. Velkou část kapacity akumulátoru mají pro sebe, ale pár kWh mají vyhrazenou pro ostatní, takže mohou sloužit jako úložiště i vyrovnávací buffer ve špičce. Ale i tady musíme zohlednit pár problémů. Akumulátor takového vozu se rychleji opotřebuje a několikanásobné vybíjení a nabíjení zase znamená konverzní ztráty, takže to, co získáme navíc, zase můžeme ztratit v konverzích. Takže je na místě se ptát, nakolik je to vůbec ekologické.

Každopádně Německo to bude mít asi hodně ­"veselé­". My budeme asi jednou z posledních zemí, která s tím bude mít vážné problémy. Jednak rezervy má naše soustava, naše výroba ­(i když musíme současně připustit, že spousta elektráren bude končit­), jednak naše kupní síla je slabší, takže u nás se nedá předpokládat tak rychlý nárůst nákupu elektromobilů. Globálně to s odstavováním jaderných elektráren může být průšvih jak blázen. Zejména moc nechápu, proč se tak moc staví proti jaderné energii ty státy, které se snaží hodně protlačovat EV.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
ralfror (1) | 30.5.201810:04
Mám tu jeden článek, který se sem hodí :­) Jen se podívejte tady: http:­/­/www.dopravniznaceni.com­/Jak­-je­-to­-s­-elektromobily­-v­-Cesku­-b1107.htm :)
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
jkjk (1) | 10.1.201717:26
Dobrý článek. Shodou náhod jsem si totéž relativně nedávno sám počítal a i přes to, že jsem na to šel jinou cestou ­(konkrétně přes statistiky přepravního výkonu inidivuální osobní dopravy ­(mil. oskm­) a průměrnou zaplněnost automobillů­), výsledek byl řádově stejný ­(resp. o něco nižší, elektřina pro 100% elektromobilů mi vycházela o něco málo nižší než současný export elektřiny­).

Je však nutné si uvědomit, že velkou roli hraje také časová nerovnoměrnost spotřeby elektrické energie v rámci dne, týdne i roku. Ty rozdíly jsou velké, konkértně v roce 2015 to ve dni maxima ­(9.2.2015 v 12:00­) bylo téměř 11 MW ­(minimum pak bez započtení PVE 8 MW­), ve dni minima ­(2.8.2015 v 5:00­) pak 5 MW ­(maximum pak 7 MW­), když v obou případech šly ještě 2 MW na export.

Tedy ve finále bude hodně záležet na tom, kdy se budou elektromobily nabíjet. Ze stejného důvodu je tedy nesmyslné tvrzení o tom, že ­"spotřebu ČR by pokryly pouhé čtyři jaderné elektrárny velikosti Temelína­", pro vykrytí spotřeby jsou nutné jak základní, tak špičkové elektrárny, pokrývat 100% spotřeby základní elekrárnou ­(mezi které ty jaderné patří­) je nesmysl a to i ekonomicky. V takovém nesmyslném připadě by bylo třeba těch Temelínů 5,5, přičemž ten ­"pátý a půltý­" by většinu roku běžel naprázdno.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
hobitt (21) | 9.1.201710:21
Opět musím napsat, že článek je dost dobrý. Jeden z mála objektivních, který nenadržuje ani na jednu stranu.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
trhan (1) | 8.1.20179:51
Jeden z důvodů osvětlení celonoční ve městech je nutnost spotřeby vyráběné elekřiny, pokud tedy omezíme noční cvícení ­(astronomové nám poděkují­) zbude víc energie na noční dobíjení vozidel. Nárazový požadavek dobíjení velkého počtu vozidel také není nutně problém, již dnes jsou technologie které spustí spotřebič na impulz z distribuční sítě když je nadbytek. Jednoduše navolíte požadavek na ­"plnou­" časem předpokládaného odjezdu.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(2)
EKOLO (4) | 7.1.201711:11
Dobrý článek. Pan Šurkala v něm jen potvrdil to, co prezentujeme již mnoho let. Opomněl sice velmi důležitou možnost stabilizace sítě, ale to již bylo doplněno. Důležité je, že nemusíme ani v budoucnu navyšovat kapacitu sítě do budoucna kvůli elektromobilitě, ani pokud budou jezdit všechna vozidla na elektriku. Jen doufám, že to nebude trvat tak dlouho, že už někomu dojde , že je blbost podporovat války a zlovůli mocných a bohatých. ­(viz článek ­"proč ano a proč ne­") . Najdete na našem webu . Je pravda, že nebudeme muset dovážet obrovské množství strategických surovin , které se transportují přes polovinu zeměkoule, že můžeme být soběstační .
Z jiného pohledu: řeší někdo na jaké uhlí je Vaše televize, bojler a žehlička? Vše to je dnes na elektřinu a nikdo neřeší, kolik budeme muset vyrobit a kde. https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=FRoGkjmjrYs .
Dejte se k nám ať se zbavíme nadvlády ropných společností. My jezdíme elektricky už přes třicet let. www.elektromobily­-os.cz
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(1)
Milan Šurkala (352) | 7.1.201715:47
Stabilizace v tom článku byla celou dobu, nic opomenuto nebylo, jen to někteří přehlédli.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Milan Šurkala (352) | 7.1.201715:54
Nicméně by se muselo zajistit, aby se to začalo nabíjet skutečně až v noci a ideálně ne v jeden okamžik. Pak by se totiž mohla stát opak a elektromobily by problém ještě více umocnily. Když by všichni přijeli z práce domů, začali by využívat domácí spotřebiče a k tomu ještě dali nabíjet auto, pak by domácí špička byla doplněna ještě o elektromobilovou špičku a bylo by po srandě.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
leprikohn (2) | 6.1.201716:39
Článek pana Šurkala je zajímavý, ale plný nepřesností ­- jednak se vůbec nezmiňuje o spotřebě elektřiny na výrobu a distibuci ­"klasických­" paliv, která se pohybuje kolem 1,5kWh na litr. Dále zcela pomíjí možnost nabíjení elektromobilu například solární energií a jinými alternativami, stejně tak neuvažuje použití baterií elektromobilů ke stabilizaci a vyrovnávání sítě a tím omezení ztrát a výkyvů ve výrobě. Teze o 8% ztrátě na nižším napětí je chybná ­- přenos nízkého napětí se děje na krátkou vzdálenost. Nepřesné jsou údaje o spotřebě elektomobilů ­(i v zimě jezdím s Nissanem Leaf za 14,5 kWh a moje roční spotřeba se pohybuje pod 3MWh za rok při nájezdu necelých 25 000 km­). Ve výpočtech je piužita nejvyšší hodnota ­- 21 kW, kterou nedosahuje ani mnoho řidičů vozů Tesla, atd, atd,...
Škoda, s trochou práce navíc by to nebyl špatný článek se spoustou zajímavých dat. I navzdory zmíněným chybám a nepřesnostem se ukazuje, že přechod na elektromobilitu je reálný.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(2)
Milan Šurkala (352) | 6.1.201717:39
Co se týče klasických paliv, tomuto tématu jsem se věnoval v jiném článku ­(viz http:­/­/www.svetmobilne.cz­/emise­-co2­-u­-elektromobilu­-tesla­-horsi­-nez­-bmw­/4645 ­). Tady se jednalo o to, kolik elektráren je potřeba pro elektromobily, nikoli, kolik elektřiny je potřeba pro výrobu jednoho litru paliva. Navíc tam máte nepřesnost, protože těch 1,5 kWh je energie obecně, nikde není řečeno, že je to nutně energie elektrická ­(může to být i tepelná,...­), v některých zdrojích se dopouštějí této nepřesnosti zaměňování obecně energie za energii elektrickou. Elektřina nicméně údajně tvoří jen nějakých 15 % z těch 1,5 kWh na litr. Takže ve výsledku tam z hlediska elektřiny nejsou až tak velké rozdíly ­(30­-35TWh budete potřebovat pro elektromobily, ale ušetříte jen cca 1,5 TWh na tom, že nebudete vyrábět naftu a benzin­). Při nějakých 7,4 miliardách litrů to máte 0,2 kWh eletřiny na litr a nafta se používá i jinde než jen v dopravě, takže to bude dokonce ještě méně. Nicméně zmíněné to tam být mohlo.

O tom vyrovnávání sítě se tam náznakem mluví, viz ­"navíc budeme mít jak spotřebovávat nadbytečnou noční elektřinu, což byl naopak doposud problém­" Proč by měl článek opomíjet solární energii? Ten článek byl o tom, kolik elektřiny je třeba vyrobit a ukázalo se to na počtu jaderných elektráren. To ale přeci neznamená, že se nemůže použít solár. Jaderná elektrárna je jen měřítko. Článek je o tom, kolik TWh je potřeba, o tom, jak moc se to projeví ve výrobě a spotřebě, ať už se ta výroba děje uhlím, jádrem nebo šlapáním na kole.

Co se týče ztrát, tam je trochu problém. Ztráty v ČR činí okolo 4,5 %, nicméně o to se postaralo především vysokonapěťové vedení. U nižších napětí je to o něco více ­(vícekrát se transformuje­), obecně se u nás udává okolo 10 % či lehce pod. Proto bylo použito zhruba 8 %. Nicméně, ať to bude o dvě procenta více nebo méně, na celkovém výsledku to v podstatě nic moc nezmění.

Údaje o spotřebě jsou skutečné. Skutečné spotřeby skutečných uživatelů. To, že Vy jezdíte úsporněji, vůbec nic neznamená. Já osobně jezdím také o 1,5 litru úsporněji než je průměr všech uživatelů mého auta, ale co je to ve výsledku platné, když se najdou i takoví, kteří jsou o tři litry výše? Ta Vaše spotřeba je to, co Vám ukazuje palubní PC nebo to, co ukazuje nabíječka? To je totiž také rozdíl. Proto také málokterá Tesla jezdí pod 21kWh. Udávaný průměr uživatelů je právě kolem této hranice, a to právě ještě nezahrnuje ty ztráty při nabíjení a přenosu. Takže Tesla sice v průměru spotřebuje 21 kWh na 100 km, ale aby těch 100 km ujela, je potřeba vyrobit okolo 26,5 kWh v průměru.

Stačí se podívat na internet. Ve výše zmíněném článku jsou i ty odkazy a můžete se na to sám podívat. Průměr spotřeby majitelů Tesly podle palubního PC je právě těch 21 kWh, bral jsem to dokonce ze dvou různých databází a v obou případech to vyšlo stejně ­(to, že někdo jezdí za 16, nic neznamená, protože mnozí jezdí dle PP za 25­) a s těmi ztrátami jste pak mnohem výše. Nebojte se, studoval jsem to dost podrobně. Průměr 21kWh u Tesly se započtením všech ztrát od výroby elektřiny do její spotřebování v elektromotoru je nesmysl. Tolik je jen spotřeba elektromotoru, ale kvůli ztrátám potřebujete vyrobit elektřiny přeci jen o něco více.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
leprikohn (2) | 8.1.20179:44
Děkuji za odpovědi, máte pravdu. Chápu, že vzhledem k rozsahu článku není možné vše rozepsat tak podrobně a proto na mé straně vznikl dojem nepřesností, kterých jste se ve skutečnoti nedopustil. On mne asi trochu ­"nastartoval­" ten, snad sarkasticky, zavádějící název článku a odkaz škodolibého kolegy na článek, který asi ani nečetl. Číst jen nadpisy je dnes u lidí relativně častý přístup... Následně jsem se určitých nepřesností dopustil sám.
Děkuji za odkaz na článek o Tesla kontra BMW.
...
Dovolím si ještě rozvést následující.
Právě relativně stručně zmíněná stabilizace sítě pomocí připojených EV ­(včetně nákladních vozů, autobusů, lokomotiv, zemědělské techniky, velkých stavebních strojů, domácích baterií, technologií malých výroben, městských zádobníků energie,...­) může mít velice zajímavé efekty a nastartována bude velmi pravděpodobně právě díky elektromobilitě.
Přínosy budou v omezení přenosových ztrát, respektive jejich přenosu na lokální úroveň, dále v lepším využití lokálních zdrojů, při stabilizaci výroby velkých zdrojů a v neposlední řadě v navýšení energetické bezpečnosti. Zde bych například porovnal poměrně rozmařilou spotřebu naší relativně technologické domácnosti ­(cca 3 MHh ročně­) s roční spotřebou našeho EV při nájezdu cca 25 000 km ­(cca 3MWh ročně dle vyúčtování, nejsou však podchycena veškerá nabíjení­). Nemluvím o vlivu na rozvoj technologií a svobodném přístupu k energiím.
...
Další oblast, kde bude zcela jistě zajímavý dopad je spojení fotovoltaické výroby energie a ostatních lokálních zdrojů ­(biomasa, odpadní teplo, rekuperace, stabilizace sítě, kompenzace účiníku,...­) s možnostmi technologií pro možnost dlouhodobého ukládání energií a rekuperace energie u automobilů, velkých strojů apod.. Už u současných LiOn baterií se pohybuje řádu měsíců s relativně malými ztrátami ­- srovnatelnými se ztrátami na přenos v síti. Samozřejmě přibudou ztráty na lokální transformaci energie, v podmínkých ČR vyšší, než přenosové.
...
Celkový dopad změn energetiky nastartovaných elektromobiiltou ­(včetně již očekáváného vzniku lokálních výroben, distribučních sítí, kompenzačních stanic a zásobnáků, nasazení ­"smart­" technologií, výroby autonomních ­"inteligentních­" strojů a dalších dosud neznámých technologií­) bude určitě zajímavý a možná srovnatelný s dopady Internetu, vynálezem tranzistoru a podobnými revolučními technologiemi.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(1)
ozana (3) | 6.1.201714:03
Autor zapoměl odečíst spotřebu rafinerií vyrábějících mnohem méně benzínu, nafty a olejů. Cca 1,5kWh na 1 litr paliva.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(3)
Miloš S (4) | 4.1.201715:46
Dobrý den, děkuji za výborný článek.

K těm ­"tkm­" ­- nikdy jsem to nikde neviděl, ale to nic neznamená. Proto jsem se teď zeptal několika svých kolegů a známých ­(celkem 7 lidí­) ­- a jen jeden si ­"matně pamatuje­", že to viděl ­"v nějakém zmateném inzerátu­".

Dovoluji si upozornit ještě na jednu, tentokrát dosti rozšířenou hrubou pravopisnou chybu:
"potřebovala by 4,8 % energie, jenž vyrobí Temelín.­"
Zájmeno jenž se dá použít pouze s jednotným číslem mužského rodu ;­) Takže buď ­"již­", nebo ­"kterou­" ;­)
Ale jinak musím i přes zmiňované chyby pochválit nebývale vysokou pravopisnou i gramatickou úroveň článku. Žádné chyby v %, v X­-tém, dokonce ani ne zvěrstvo ­"by jsme­".... a navíc správné typografické × namísto x. To se dnes opravdu běžně nevidí. Jen tak dál!

S pozdravem, Miloš.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Milan Šurkala (352) | 4.1.201718:15
Ano, je tam chyba, chtěl jsem tam napsat ­"jež­" ­(jde to vztáhnout jak k energii, tak k procentu­). Díky za upozornění.

Pokud jde o tkm, tak tu používá např. server Tipcars ­(ostatní zpravidla udávají přesně kilometry­), a poněvadž dost čtu diskuzní fóra o autech, tak mi to přijde jako mezi lidmi naprosto běžně používaná zkratka. Ostatně když to napíšu do Googlu ­( https:­/­/www.google.cz­/search?q=najeto+tkm ­), vyleze tam 122 tisíc výsledků, kde je tkm zmíněno v souvislosti s najetými kilometry.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
shasler (69) | 21.12.20168:53
Zkratka ­"tkm­" = tunokilometr – jednotka dopravního výkonu; přeprava nákladu o hmotnosti 1 t na vzdálenost 1 km.

"tkm­" ve článku má asi být tisíc kilometrů, ale to se běžně nepoužívá ... používá se buď číslovka tedy např. 135000 km nebo slovo např. 135 tisíc km.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(1)  nízká(0)
Milan Šurkala (352) | 21.12.20169:51
Ta jednotka je spíše lidová než fyzikálně správně, nicméně např. v inzerci se mezi lidmi používá naprosto běžně. Už se to pro tisícovky kilometrů běžně vžilo.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(2)  nízká(1)
shasler (69) | 21.12.201610:22
A já myslel, že píšete články a ona je to inzerce ...

To snad ani nemůžu brát jako vtip. Od nynějška se tedy při psaní článků bude čeština a používání zkratek a různých výrazů bude řídit dle inzerátů... IMHO, PLS zahrňte i běžné SMS a TWTTR. TXT článku bude pak COOL a SHORT...
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(2)  nízká(5)
Milan Šurkala (352) | 21.12.201610:31
Tady nikdo neříká, že je to inzerce, ale že se to mezi lidmi běžně používá, napři. i v té inzerci ­(ale nejen tam­). To neznamená, že bych chtěl používat všechny lidové termíny, ale tohle je prostě mezi lidmi tak profláklé a naprosto běžně používané, že mě fakt ani ve snu nenapadlo, že by s tím někdo mohl mít sebemenší problém.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(4)  nízká(3)
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
 
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste (vpravo nahoře). Pokud nemáte profil, zaregistrujte se pro využívání dalších funkcí.