Sony Xperia Z5 Compact: malá, ale šikovná

U konektivity modelu Z5 Compact i Z5 nalezneme snad vše, co bychom si představovali - LTE s podporou všech evropských pásem, rychlou 5GHz WiFi, NFC, GPS, A-GPS, GLONASS. Možná bychom mohli očekávat konektor USB-C, kterým však telefony nedisponují. Všechny komunikační standardy jsem vyzkoušel a své postřehy napsal níže,

Jde o stěžejní prvek pro většinu lidí, každopádně jsem o něm za dobu testování skoro nevěděl. Jinými slovy bylo vše v naprostém pořádku. Modem podporuje standardy až "ac", tedy 5GHz pásmo. Příjem signálu je dobrý, neměl jsem ani problémy v místech, kde jiné telefony už vypadávají. Rychlost je bezproblémová, vypadávání signálu minimální. Jen jednou se mi stalo, že bych si všiml, že by telefon vypadl ze sítě. Stahování souborů z internetu je bezproblémové.

Telefon podporuje i LTE sítě, takže si přímo říká o mobilní internet. Ten jsem samozřejmě vyzkoušel, zapnutí je dílem okamžiku a nehrozí ani přepínání mezi 3G/2G/1G sítěmi, jak mají ve zvyku některé levnější telefony. Načítání stránek je rychlé, obecně jsem nehledal nic problémového. Kvalita příjmu signálu, co se volání týče, byla taktéž vzorná. Důležité je, že oba telefony mají slot na nano SIM kartu, tedy tu nejmenší možnou velikost.

Povinně se musíme zastavit u USB konektoru. Některé vlajkové lodě už mají konektor USB-C, nicméně zde najdeme tradiční USB 2.0 ve verzi micro USB. Kabel v konektoru drží pevně a nevypadává. Telefon pochopitelně zvládá funkci OTG.

Zajímavější je ale rychlost přenosu dat. Nechal jsem výchozí způsob propojení, tedy MTP, a z počítače jsem kopíroval soubory o velikosti jednotek a desítek MB o celkové velikosti 963 MB. Celková doba kopírování byla 1:07 min. To činí výslednou rychlost kopírování 862 MB/min, resp. 16,4 MB/s.

V dnešní době význam této technologie roste kvůli různým doplňkům k mobilním telefonům. Prostředí nastavení je intuitivní, spárování např. s dalším telefonem je rychlé. Jako test spolehlivosti mi posloužilo kopírování asi 60 MB souborů. Nedá se říct, že by spojení bylo rychlé, každopádně úspěšnost přenesených dat byla stoprocentní, a to jsem s telefony při přenosu manipuloval. I zde vše funguje, jak má.

I GPS patří k důležitým standardům, které máme ve svých zařízeních. Tradičně trvá nejdéle první zafixování, a to asi 10 sekund. Když potom telefon uspíme a probudíme, zafixování trvá asi 3 sekundy. Přesnost je velmi dobrá, odhadl jsem ji na 2 metry v průměru.

Posledními přenosovými standardy, na které jsem se zaměřil, jsou NFC a rádio. NFC je ve výchozím nastavení neustále zapnuté, nicméně by si nemělo vzít téměř žádnou energii. Vše funguje správně, navíc rychle, takže ani zde nenastal žádný problém.

Dnes se v telefonu rádio už moc neposlouchá, někteří výrobci jej ani neimplementují do svých zařízení. Ke zprovoznění se již tradičně musí připojit do telefonu sluchátka a následně se začnou samy ladit správné frekvence. Telefon bohužel nalezne i ty zašuměnější stanice, které mají na jiné frekvenci lepší zvuk. Následně si jen vyberete správnou stanici, což lze učinit i přes notifikační lištu a rychlé volby na zamčené obrazovce. Kvalita zvuku nepředstavuje problém, samozřejmě se může pustit jak do sluchátek, tak do hlasitých reproduktorů.

Na tuto vychytávku řady Z5 jsem se celkem těšil. Na hraně telefonu výrobci normálně čtečku neumisťují, takže jde o celkem inovativní řešení. Dříve se u vlajkových modelů Sony čtečka vůbec neobjevovala.

K jejímu zprovoznění je nejdříve třeba zadat heslo a následně se hned dostaneme k přidání otisků. Těch může být v telefonu uloženo až 5. U modelů jiných výrobců si můžete všimnout zajímavé vlastnosti - pokud na snímač při zapnutém telefonu přiložíte prst, můžete si nastavit různé akce. Např. zapnutí aplikace nebo využití libovolné zkratky, nicméně takovou technologií Sony bohužel nedisponuje, a tak se čtečka omezuje pouze na zapínání telefonu.

V ten moment mi toto omezené nastavení moc nevadilo. Chtěl jsem vyzkoušet, jak čtečka funguje v praxi, a tak jsem začal s přidáváním otisku. To je celkem složitý proces, kdy musíte několikrát za sebou přiložit prst na čtečku. Telefon přitom vrní - buď přede spokojeně jako kočka, protože se každé jednotlivé přiložení podařilo, nebo zavrní jako tygr a ukáže tipy, jak příště prst přiložit, aby byl otisk sejmut v pořádku.

A tak se mi stalo, že se telefon mohl jen "uvrnět", protože se mi podařil asi každý pátý pokus. Nakonec vyskočila velmi optimistická hláška "Něco se pokazilo". Nicméně jsem to zkoušel znova a znova, ale stále se nedařilo. Dal jsem telefon do ruky i dalším, ale se stejným výsledkem.

Nakonec se mi podařilo odhalit příčinu problému - tím byla tou dobou značně zpocená kůže na palci. Po otření telefon začal otisky snímat, nicméně i tak jsem musel po cca každých 7 sejmutích otisků palec znova očistit, a to nejsem člověk, kterému se nějak extrémně potí ruce. Obdobně to bylo v případě dalších lidí.

Každopádně jsem vítězoslavně přidal svůj otisk prstu a mohl jsem vyzkoušet odemykání. Úspěšnost odemykání byla za celou dobu testování celkem tristní. Z tohoto můžete usoudit, že můj názor na čtečku není vůbec dobrý. K téměř ničemu není, ale není ani moc spolehlivá. Nakonec jsem na ni ale vyzrál. Nejlépe funguje, když si zapamatujete přesnou polohu, jak prst na senzor přiložit. Potom se úspěšnost odemykání zvýší téměř ke 100 %. Takže nakonec to s ní tak špatně nevypadá, ale mám k ní ještě další připomínky.

Abychom ji mohli použít pro odemknutí telefonu, nejdříve musíme zmáčknout tlačítko napájení, což je mírně nepraktické. Nicméně je senzor velmi dobře umístěn, v těchto místech se telefonu běžně dotýká palec, takže je úchop velmi intuitivní.

Menší problém ale může nastat, pokud se pouze díváme, kolik je hodin, a nechceme telefon odemknout. Já mám ve zvyku ze zapínacího tlačítka nesundávat prst a následně jej zase zmáčknout pro vypnutí obrazovky. Zde to je ale problém, protože se začnou snímat otisky. Většinou nemáme palec na senzoru umístěn "správně pro odemčení", jak jsem psal výše, takže výsledkem je silné zavrnění, že se autorizace nepovedla.

V tomto konkrétním případě ale Sony nabízí řešení skrze Nastavení -> Displej -> Ťuknutím probudit. Dvojitým poklepáním na obrazovku telefon probudíme a při následném vypnutí pomocí hlavního tlačítka se problémy s nechtěnou autorizací neopakují. Ani tato technologie nebyla dotažena tak daleko jako třeba u LG, kde se dvojitým poklepáním na lištu notifikací telefon i uspal.