Lenovo ThinkPad Helix: podnikový hybrid

Nejdříve se podíváme na celý stroj tak, jako by šlo o normální notebook a jeho speciálními vlastnostmi se budeme zabývat ve 4. kapitole týkající se také ergonomie. Celý počítač je tedy tvořen 2 částmi, jednak tou hlavní tabletovou a pak dokovací stanicí, jež nám nabídne pouze klávesnici, touchpad, trackpoint, sekundární baterii a o jeden port USB 3.0 navíc. Není to sice málo, ale je jasné, že na rozdíl od klasických notebooků je tento design převrácen naruby.

Celé tělo má tmavě šedý až černý, matný a trošku změkčený (pogumovaný) povrch, na němž téměř nejsou patrné otisky prstů a jiné nečistoty. Není to zkrátka počítač, který budete muset každou chvíli leštit, aby nevypadal, jako kdyby ho přežvýkala kráva. Tělo je také velmi pevné a i prostředek displeje, respektive tabletu dobře odolává tlaku seshora, ovšem ještě aby ne, když je plný hardwaru.

Už na vrchní straně narazíme na několik prvků. Vedle loga ThinkPad s podsvícenou červenou tečkou nad písmenem "i" máme nenápadné logo rozhraní NFC. Dále tu je umístěn objektiv zadní kamery, jenž však není přímo uprostřed a v rohu u značky výrobce pak je vidět zasunutý stylus. Ten můžeme snadno zaháknout nehtem a vytáhnout na světlo.

Na spodní části pak není nic zajímavého. Je tu pouze velký kryt, pod nímž můžemet tušit přítomnost sekundární baterie a pak čtyři protiskluzové gumové nožky.

Na pravé straně se nenachází téměř nic, ovšem to se příliš nezmění, ať už budeme koukat na tento počítač z jakéhokoliv úhlu. Základna nenabídne vůbec nic a v případě tabletu můžeme u jeho horního rohu vidět jednak malé osamocené tlačítko s bílou tečkou, čili hlavní vypínač, pak 3,5mm konektor pro headset, dvě tlačítka pro ovládání hlasitosti a nakonec malé tlačítko pro uzamknutí orientace displeje. Ten tak nebude otáčet obraz dle natočení samotného tabletu, což je u tabletů s OS Windows standard.

Můžeme si ale ještě všimnout jedné věci. Pootevřený je nejen "displej", ale také tenký kryt za ním, jenž se tak od něj odchlipuje. Tento kryt totiž můžeme zcela otevřít, neboť je přidržován pouze magnety, ovšem na to se podíváme až níže.

Nyní následuje pohled na levý bok, který vypadá díky zkosenému tělu klávesnicové části velmi tence. Ukazuje se povysunutý stylus, ale také zadní mechanické tlačítko, jež nám uvolní tablet ze sevření.

Následuje pohled na počítač zepředu, přičemž se nám ukáží již odhalené prvky, ovšem poprvé je pořádně vidět výdech chlazení, za nímž prosvítá černě eloxovaný skládaný pasiv.

Nakonec si ukážeme zadní část klávesnicového doku. Ta odhalí dva hranaté klouby, pod nimiž se našlo místo pro čtyři porty. Nalevo to je hranatý napájecí konektor a jeden USB 3.0 a napravo pak mini DisplayPort a druhý USB 3.0. To je vše, více toho na dokovací stanici nenajdeme.

U tabletu Fujitsu Stylistic Q702 jsem si trošku stěžoval na způsob spojení obou částí. Fujitsu to vyřešilo prostě tak, že pro tablet připravilo velký kloub s jakousi objímkou, do níž jsme jej zasadili. Takové spojení jednak není příliš pevné, neboť tablet měl ve svém uložení značnou vůli, a dle mého názoru to není ani vzhledově pěkné. Lenovo na to šlo jinak. Jeho Helix má po stranách své otočné části vysoké trny, které jednoduše zajedou do otvorů v tabletu, pak tu jsou ještě packy pro zajištění tohoto spojení a samozřejmě také konektor. Jistá vůle tu zůstala, ale jinak jde o designově čistší provedení, kvůli němuž se nemusíme dívat na žádné plastové nástavby. Otázkou je, jak moc velké namáhání dokáží oba trny vydržet.

Nevýhodou zde ale je to, že maximální úhel otevřeného displeje je zde pouze cca 115°, takže pokud si celý počítač položíte na klín, nebudete moci koukat na jeho obrazovku zpříma, ale trochu seshora. Větší naklopení znemožňuje provedení celého mechanismu a je škoda, že ho Lenovo nevymyslelo o trochu lépe. Pokud také tápete a hledáte pozici dvou reproduktorů, pak ty jsou umístěny na samotné spodní hraně tabletu, kde mírně vykukují zpod ochranného skla.

Podívejme se nyní na obě styčné části. Na klávesnicovém doku můžete vidět odchlípnutý zadní kryt a před ním pak prodloužený klob s dlouhými trny po straních, dvěma západkami a pak tu jsou také konektory. Z nich se vždy využije jen jeden dle toho, jakým způsobem nasadíme tablet. Nakonec tu pak máme pomocné chlazení, neboli dva malé radiální ventilátorky přímo uprostřed.

Tyto ventilátorky jsou vidět také v případě, že odklopíme zadní kryt, jak ukazuje fotografie nahoře. Lenovo zde tak nabízí zajímavý koncept chlazení a je velkou otázkou, jaký to bude mít vůbec přínos, neboť samotný tablet má výdech chlazení na opačné straně. Uvidíme tedy, zda se to nějak projeví na dosažených teplotách, či to dokonce bude mít i vliv na výkon. Vedle těchto ventilátorů se také odhalí oba kovové klouby, ale jinak tu není nic zajímavého.

Klávesnicová část samotná pak nabídne už jen známé prvky, mezi něž patří klávesnice Accutype, čili typ chiclet, vedle toho tu je velký touchpad s tlačítkem schovaným pod svým spodním okrajem a nakonec u dražšího ThinkPadu nesmí chybět červený trackpoint, jemuž poslouží také mačkací plocha touchpadu (proto má nahoře uprostřed hmatatelné tečky).

Na touchpadu se mi líbil především jeho velmi hladký povrch, po němž prsty klouzaly jedna radost, ovšem na druhou stranu je jeho stisk poněkud tuhý. To asi bylo nutné vzhledem k tomu, že stisknout jde celý jeho povrch a výrobce chtěl nejspíše zajistit, abychom jej nemačkali nechtěně.