Mobilní platformy: historie a současnost

Jak jsme si již nastínili v předchozí kapitole, tak AMD se v segmentu notebooků příliš nedařilo. Příjemná změna nastala až před dvěma roky. Technici ve vývojových laboratořích totiž konečně dokázali využít výhod akvizice společnosti ATI a na trh vypustili Fusion, který si výrobce nejdříve vyzkoušel u netbooků. Zjednodušeně řečeno, představili procesor obohacený o grafické jádro, a to na jednom čipu, nikoliv dodatečně přilepeném.

Abychom dodrželi strukturu předchozích stránek, podívejme se nejdříve na čipset. V případě AMD Sabine se bylo možné setkat s modely A60M (Hudson – M2) a A70M (Hudson – M3). Obě čipové sady si jsou na až nebezpečně podobné a liší se pouze v nativní podpoře USB 3.0 ve prospěch „emtrojky“. Společným jmenovatelem bylo SATA 6.0 Gbps, RAID 0/1, HD audio, gigabitový Ethernet či podpora DDR3 do frekvence 1600 MHz.

V rámci procesorů AMD podařilo přeskočit na 32nm výrobní proces, což vedlo k TDP okolo 35-45 W, přičemž je nutno přihlédnout k faktu, že se řada částí čipsetu přesunula právě do pouzdra procesoru, a tím pádem se výsledná hodnota spotřeby může zdát vyšší. Na trhu se můžete setkat s architekturou Llano (popis architektury zde) a celkem čtyřmi kategoriemi. Nabídku otevírá zespodu modelová řada E2, následuje A4, A6 a A8. Celkově není modelů tolik, jako v případě konkurenčního Intelu, ale i tak je z čeho vybírat.

AMD taktéž nasazuje Turbo, avšak jedná se o vlastní technologii. Počet jader se liší v závislosti na modelu, ale lze vybírat mezi 2 a 4jádrovým řešením. Poněkud matoucí může být absence L3 cache, ale výrobce zkrátka zvolil jen jiný systém nakládání s daty. Každý procesor je pak vybaven grafickým jádrem Radeon HD 6xxxG (kódové značení Vancouver) a to v několika výkonnostních kategoriích.

Pro základní model E2 byl připraven Radeon HD 6380 G, procesory A4 získaly o něco výkonnější HD 6480G, pro A6 připravilo AMD jádra HD 6520G a vrchol nabídky uzavíraly procesory A8 s Radeonem HD 6620G. Výkon grafické části se poměrně povedl a například Radeon HD 6620G si oproti Intel HD 3000 v řadě her dokázal udržet i dvojnásobný počet FPS. Pro hraní náročnějších titulů, jako je například Crysis 2 či Battlefiled 3, si však stále bylo nutné pořídit dedikovanou kartu.

Bezdrátové adaptéry si AMD samo nevyrábí, takže zde žádné „Centrino“ nečekejte. Osazení Wi-Fi tak záleží spíše na výrobci notebooku a například námi testovaný Samsung 305V5A-S01CZ obsahoval Atheros. Stejná situace nastává i u metalické sítě LAN, kde opět záleží na finálním zpracovateli. Nicméně nejčastěji se zřejmě budete setkávat s Realteky.

Aktuality ohledně platformy AMD Sabine.

O rok později dorazilo AMD s platformou Comal, která byla oproti Sabine spíše evolučním krokem. Například čipsetům se výrobce prakticky nevěnoval a i pro tuto generaci jsou k dispozici verze A60M (Hudson – M2) a A70M (Hudson – M3).

Veškeré soustředění AMD tak padlo na procesory, které doznaly několika vylepšení. Z desktopu dorazila výpočetní jádra, aneb upravené „bulldozery“ druhé generace označené jako Piledriver. Vybírat můžete z 2 a 4jádrových procesorů s nižší spotřebou a výkonem o zhruba 20% vyšším než u minulé generace. Narostly základní frekvence a v rámci Turba se AMD podařilo překročit 3.0 GHz. Oproti Intelu však AMD nadále výkonově zaostává a nabídka modelů se opět o něco smrskla, naopak potěšila přítomnost 17W verzí. Výrobní proces zůstává na 32 nm.

Grafické jádro se z Vancouveru „přesunulo“ do Londýna a opět navazuje na své desktopové sourozence, v tomto případě Cayman. To znamenalo především oficiální podporu akcelerace v celkem 60 aplikacích (Chrome, Firefox, Photoshop CS6,…). Ve všech procesorech najdeme Radeon HD 7xxxG. Nicméně rozdělení se již poněkud zkomplikovalo, takže jej tentokrát najdete v tabulce. Zbývá ještě zhodnotit výkon, který v případě nejvýkonnější verze 7660G opět dokázal výrazněji odskočit Intel HD 4000 v řadě herních titulů. Znovu je však nutné zmínit, že na graficky náročné herní tituly ani jedna z grafik není stavěná.

Oblast bezdrátových sítí AMD opět přenechalo na výrobcích notebooků. Nicméně naprostým standardem bude protokol 802.11n, o něco větším oříškem bude zjistit informaci, zdali je maximální rychlost 300 nebo 450 Mbps. Ethernet je na tom obdobně a pozor si je nutné dávat zejména u tenkých a úsporných notebooků, kde stejně jako u Intelu nemají výrobci problém použít historické 100Mbitové rozhraní.

Aktuality ohledně platformy Trinity.