Vývoj spotřeby aut: jak moc skutečně klesla?

V rámci této kapitoly se podíváme také na vozy poháněné naftovými motory. O jejich velké rozšíření se zejména v 90. letech postaraly německé a francouzské automobilky. Obrovský boom následoval především po uvedení motorů TDI a HDi, nicméně zahanbit se nedaly ani jiné značky. Takže jak moc to kleslo u nafty? Je skutečně pravdou, že dnes nedosahujeme spotřeby legendárních TDI z konce 90. let?

 

 

 

Pohled na graf napovídá, že to sice nebude úplně až tak pravda, nicméně faktem je, že na rozdíl od benzínových motorů tyto čáry nějak dramaticky neklesají. Nejzajímavější bude jistě podívat se na 60kW třídu (50-70 kW, nejčastěji diesely se 66 kW). Od roku 1997, kdy tyto motory dosahovaly 5,8 l/100 km v průměru, se během 10 let kleslo na 5,3 l/100 km a za dalších 10 let už jen o dvě desetinky na 5,1 l/100 km. 

 

Ani u kategorie okolo 80 kW to není o mnoho jiné. Už v roce 1997 jsme byli na velmi pěkných 6 litrech. Jenže na tomtéž čísle jsme byli i o 10 let později, pořád 6,0 l/100 km. V roce 2017 nicméně došlo k znatelnému zlepšení a průměrná spotřeba takto výkonných vozů se dostala na 5,3 l/100 km.

 

 

 

Rovněž 100kW kategorie nezaznamenala nějaké dramatické poklesy. 7,1 l/100 km z roku 1997 se po 10 letech snížilo na 6,7 l/100 km a dnes jsme na 6,0 l/100 km. Tedy jsme na úrovni spotřeby jen o trochu slabších vozů před 20 lety. Znatelnější pokles je ale vidět u mnohem výkonnějších dieselů. Např. 155kW kategorie (140-170 kW) šla z 8,6 l/100 km v roce 2002 na 7,0 l/100 km v roce 2017. Podobně tak klesla 185kW kategorie (160-210 kW) z 8,8 litru v roce 2005 na dnešních 7,5 litru.

 

Zajímavé je se podívat i na celkové poklesy spotřeb v procentech. Během posledních 20 let se podařilo nejvíce klesnout se spotřebou u přeplňovaných benzínových motorů, a to o 22 %. V těsném závěru jsou atmosférické benzínové jednotky s 20 %. Nejméně je to u nafty, kde to za poslední dvě dekády kleslo jen o 13 %. Pokud bychom se podívali na to, která kategorie zaznamenala největší vývoj za posledních 10 let, tak se pořadí trochu přehází a nejvíce je to u atmosférických benzínových motorů, a to o 15 %. Druhé místo patří turbobenzínům s 13 % a nejméně je to u nafty, konkrétně 11 %. Tady jde dobře vidět tlak EU na snížení spotřeby, neboť v prvních 10 letech studovaného rozsahu šlo místo již zmíněných 15 %, 13 % a 11 % jen o snížení o 5 %, 9 % a 2 %. To je docela podstatné zrychlení vývoje.

 

 

 

Tradičně předkládám ještě tabulku, ve které se můžete podrobněji podívat na jednotlivé hodnoty v rámci různých kategorií. Tentokrát ji nebudeme podrobněji rozebírat. Co ale určitě bude hodně zajímavé, je srovnání naftových a benzínových motorů mezi sebou. Stejně tak, jak jsme v minulé kapitole v jednom grafu srovnali atmosférické a přeplňované motory, tak se nyní podíváme na benzínové a naftové. V případě benzínových budeme brát atmosférické i přeplňované jednotky dohromady.

 

 

 

Tentokrát jsem použil osu už od nuly, aby šlo vidět poměrově, jaký je rozdíl mezi benzínovými a naftovými motorizacemi. Pokud se podíváte na stejnou barvu u hodnoty benzínů (plná čára) a hodnoty naftových motorů (přerušovaná), uvidíte dost velké rozdíly. Např. světle modrá čára cca 100kW motorizací se u benzínů pohybuje od 9,0 do 7,0 l/100 km, zatímco u nafty je to od 7,1 do 6,0 l/100 km. Podíváme-li se na kategorii okolo 80 kW, pak benzínové motorizace mají od 8,3 do 6,5 l/100 km, kdežto naftová auta spotřebují dle roku výroby 6,0 až 5,3 l/100 km. Podobně tak se můžeme podívat na menší motorizace okolo 60 kW. Tam se benzínové motorizace pohybovaly od 7,5 do 6,1 l/100 km, kdežto u těch naftových jsme zaznamenali posun od 5,8 l/100 km v roce 1997 k 5,1 litru o 20 let později.

 

Zkoumal jsem také, zda je poměr mezi spotřebami mezi benzínovými a naftovými motorizacemi vyšší u jiných výkonnostních tříd, ale nic takového nebylo pozorováno. Pokud je rozdíl mezi 50kW benzínem a 50kW naftou řekněme 25 %, pak je tentýž rozdíl např. i mezi 150kW benzínem a 150kW naftou.

 

Zatímco mezi těmito dvěma koncepcemi tedy není rozdílu co se týče výkonnostních kategorií, byla už pozorována nemalá změna rozdílů spotřeb v průběhu let.

 

 

 

Jak se dnes už i traduje, dnes údajně nemá takový smysl kupovat naftové auto, neboť to benzínové "nežere" zas o tolik více. My se pochopitelně nespokojíme s povídačkami a podíváme se na skutečné výsledky. Ty říkají, že v roce 1997 benzínové auto bralo při stejném výkonu přibližně o 33 % více paliva než to naftové. To je opravdu hodně. O 10 let později se rozdíl nicméně smrskl na 27 % a dnes je už mezi benzínovými a naftovými motorizacemi rozdíl okolo 21 % v průměru. Benzínová auta tedy potřebují o pětinu více paliva, což sice stále není malý rozdíl, přesto je to rozhodně podstatně méně než třetina před 20 lety.