Velká recenze zařízení Samsung Omnia II I8000

Zařízení pro multimédia, zábavu a hry

Omnia II je určena pro široký okruh uživatelů, své si na ní najdou jak profesionálové využívající přístroj především pro práci, tak i příznivci mobilních technologií holdující zábavnějšímu způsobu trávení společných chvilek. A právě pro ty je určena tato kapitola.

Mezi hlavní lákadla patří v prvé řadě barevný AMOLED displej, který klasické LCD displeje překonává hned v několika ohledech. AMOLED, neboli Active Organic Light Emitting Diode, nabízí mnohem rychlejší odezvy, věrnější a plnější barvy či nezkreslený obraz a barvy i při pohledu z hodně ostrého úhlu. Díky zcela odlišné technologii, kdy světlo vytváří každá buňka sama a samostatně bez nutnosti používat další zdroj světla jako podsvícení, se rovněž snížil počet vrstev a tím i tloušťka samotného displeje. A nesmím zapomenout ani na velmi praktické zlepšení v podobě výrazné úspory elektrické energie. AMOLED je prostě krokem kupředu nejen na papíře, ale i v praxi, a tak jediným slabším místem zůstává stále bídná kvalita obrazu ve slunečném počasí nebo obecně ve velmi světlém prostředí.
Úhlopříčka displeje je ještě nepatrně větší (3,7 palce, respektive 93 milimetrů), než byla u OmniaPRO B7610, čímž se Omnie II řadí k zařízením s největší obrazovkou na trhu. Není to sice takový obr, jako u nového Touch HD2, ale rozhodně je na co se dívat. A to nejen při maximálním podsvícení, ale díky světlenému senzoru a poměrně jemnému automatickému či ručnímu nastavení intenzity jasu i při mnohem úspornějším svícení. Skutečným požitkem je pak barevné podání obrázků a fotografií, v tomto ohledu je AMOLED poměrně o dost napřed.
Při "chlubení se" testovaným zařízení si jeden bystrooký příbuzný, shodou okolností profesionální grafik, všiml jedné odlišnosti od klasického LCD displeje. Zatímco buňky na běžném LCD displeji tvoří při detailním, skutečně velmi detailním pohledu zcela pravidelnou mřížku, buňky na Omnii II jsou uspořádané jinak, jakoby do miniaturních plástviček či kosočtverců. S tím je spojen drobný problém, kdy přechod mezi některými barvami není zcela ostrý, ale je tam patrná mírná chromartická aberace. Po vyfocení a velkém zvětšení je to patrné i na fotografii, ale osobně jsem si toho v reálu nevšiml a i když jsem googloval, žádnou další podobnou připomínku od někoho jiného jsem nenašel. Navíc klady AMOLED displeje tento nepatrný kaz výrazně převažují.
Dotyková vrstva v zařízení je klasická, odporová, což znamená, že pro nějakou reakci je nutné vyvolat na displej v jednom bodě či místě určitý tlak. Kapacitní "hlazení" to sice není, ale osobně mi dotyková vrstva přišla velmi, skutečně velmi citlivá. Kromě několika okamžiků testování přibaleného stylusu jsem zařízení ovládal výhradně prsty a měl jsem z toho dobrý pocit. Dokonce i při psaní na softwarové klávesnici jsem dělal nějak méně chyb, než obyčejně. Jako malý bonus nabízí Samsung i vibrační odezvu, kterou si můžete upravit podle svého - můžete ji vypnout nebo zapnout, případně ji nechat aktivní pouze při psaní na softwarové klávesnici nebo při ovládání aplikace pro telefonování.

Jako jedno z mála Windows phone zařízení nabízí přímou podporu pro přehrávání filmů ve formátu DivX a XviD, takže není nutné doinstalovávat žádnou další aplikaci a přehrajete většinu filmů. Umí dokonce i zvuk v AC3, což můj oblíbený CorePlayer 1.3.6 stále nezvládne, na druhou stranu je napevno omezen na maximální velikost videa na 720x480 bodů. Pro srovnání jsem si ho ale nainstaloval a provedl pár testů. Pravda, srovnání není úplně přesné, protože Samsung nemá režim QTv jako zařízení od HTC, místo něj jsem testoval režim DirectX, ale jelikož jde především o reálnou schopnost přehrávat filmy a technologie (jak to program udělá) je až na druhém místě, není to podle mého názoru na překážku. A Samsung si vede lépe než výborně - klasické DivX filmy přehrával bez problémů, filmy s větším rozlišením s drobným trháním také. HD a FullHD filmy už na něj ale byly přeci jen příliš.

Bez pořádného zvuku nikdy nemůže být zážitek kompletní a proto je v zařízení i několik prostředků pro tvorbu hudby nebo prostě hlasitého kraválu. Tím hlavním je samozřejmě klasický výstup na sluchátka o průměru 3,5 milimetrů. Velkým pozitivem jsou přibalená dvoudílná sluchátka. Ani ne tak samotné špuntíky strkající se do uší, podobně jako u B7610 na mě prostě byla jednak moc velká a v uchu nedržící (v balení je jen jediná sada gumiček), ale ani jejich zvuk mě vysloveně neuchvátil. Díky univerzálnímu prodlužovacímu kabelu s malým ovládacím panýlkem, který kromě samotného konektoru pro připojení libovolných sluchátek s klasickým konektorem nabízí i regulátor hlasitosti, mikrofon a klip na kravatu, si ale můžete vybrat sluchátka jen podle svých preferencí a navíc nepřijdete o možnost telefonovat.
Pokud jde o kvalitu reprodukce, na lepších než přibalených sluchátkách mi přišla slušná, bez šumu, bohužel i na maximální úroveň hlasitosti na zařízení i na redukci nikterak výrazně hlasitá, takže v hlučnějším prostředí to není ono. Něco se dá zachránit pomocí ekvalizéru nebo speciálních funkcí WOW-HD a CS-HP, ale tato častá péče o naše sluchová ústrojí mi ze strany výrobců není zrovna po chuti. To systémový reproduktor je hlasitý dostatečně a podobně jako u Omnie s klávesnicí je i velmi kvalitní. Poslední dovedností je výborný záznam zvuku, který díky propracované aplikaci s možností záznamu do několika různých formátů včetně MP3 hned ve třech úrovních kvality bez nejmenších problémů nahradí většinu běžných diktafonů.

Na zařízení najdeme i nadstandardně vysoký počet her. Celkem jich tam je 5, i když simulátor vrhacích kostek za hru považuji jen skutečně s velkým zapřením. Kromě dvojice klasických logických her je to závodní simulátor Asphalt 4 a pak hrozně-špatně-se-to-popisující logická hra Crayon Physics DeLuxe. Smysl druhé jmenované hry spočívá v tom, že pomocí různých ručně kreslených objektů, které se po nakreslení "zhmotní" a začnou se chovat podle fyzikálních zákonů, musíte nějakým způsobem "dostrkat" kolečko k hvězdičce. Zní to šíleně, tak si to popíšeme na příkladu první úrovně - objeví se rovná plocha a na ní kolečko a hvězdička. Nic se neděje. Abyste dostali kolečko k hvězdičce, musíte nad kuličkou nakreslit čtverec. Ten poté spadne dolů k zemi a po pádu postrčí kuličku, která dojede až k hvězdičce. Uffff:) Nicméně je to originální, musíte namáhat hlavu a procvičíte si fyziku pro 6. třídy.
Druhou hrou je 3D závodní automobilová honička Asphalt 4 Elite Racing. Bohužel pokud chtěl Samsung ukázat uživatelům, jak skvělá je Omnie II na hry, nebyla to zrovna povedená volba. Hra se sice honosí označením HD Game, nicméně "HD" na ní vážně nic není. Optimalizace pro vysoké rozlišení nulová, takže je všechno odpudivě kostičkované a i když plynulost není nejhorší, u takto výkonného zařízení by to mělo být plynulé naprosto. Shodou okolností mám stejnou hru na iPhone 3G a při přímém srovnání Omnie II nejdříve zčervenala a pak se půl hodiny studem odmítala zapnout.
Samozřejmě si na zařízení můžete nahrát libovolné jiné hry, ale to už je nad rámec této recenze.