Rychlonabíjení: vyřeší problém s výdrží?

Pokud se podíváme na telefony 5-7 let zpět a srovnáme je se současnými novinkami, uvidíme neuvěřitelný skok. Těžké a pomalé modely s mizernými displeji nahradily možná až zbytečně výkonné ultratenké smartphony s obrazovkami, které svou jemností už prakticky překonávají limity lidského oka.
Bohužel ne vše se povedlo a zatímco v oblasti výkonu šel vývoj raketově kupředu, v případě výdrže majorita výrobců přešlapuje na místě. Výrobní technologie akumulátorů prošly za poslední roky minimálním vývojem a energeticky náročné chytré telefony často nevydrží ani den používání. Jak tento palčivý problém vyřešit?

Úsporný hardware

Nejlepším řešením by samozřejmě bylo, kdyby se podařilo vyrábět telefony a tablety s velmi úsporným hardwarem a v tomto směru již výrobci učinili mnoho pokroků. Moderní čipsety snižují frekvence, odstavují nevyužitá jádra či dokonce zcela vypínají výkonná jádra a zapínají slabší, avšak výrazně úspornější procesory.
Hrubý výkon se navíc už poměrně dlouho nepoužívá bezhlavě na všechny úlohy a prakticky jakýkoliv moderní čipset ze stáje Qualcommu, Nvidie, Apple či Mediateku má specializované koprocesory na akceleraci hudby, videa či kontrolu všemožných čidel. Kromě toho je vše integrováno většinou do jediného pouzdra, aby se zkrátily vzdálenosti mezi moduly a zabránilo se tak ztrátám „po cestě“.
Stranou nezůstávají ani největší žrouti energie, kterými jsou bezesporu displeje. Pokročilejší integrací jednotlivých vrstev došlo k lepšímu prostupu světla a podsvícení se tak zbytečně netlumí při průchodu displejem. Máme zde také displeje jako AMOLED, které nepotřebují pro každou barvu nutně rozsvěcovat pásky diod a posledním výdobytkem jsou pohotovostní režimy, kdy se spustí jen část obrazovky.

Optimalizovaný software

K čemu bude sebeúspornější hardware, když jej software nedokáže patřičně využít? Tento fakt dlouho opomíjel především Google a raná stádia Androidu si rozhodně s úsporným chodem hlavu příliš nelámala. Zaseknutá služba dokázala baterii v telefonu vybít i za několik hodin a bylo tak možné se probudit ráno s totálně vybitým telefonem.
Naštěstí poslední verze Androidu jsou výrazně lépe optimalizované, systém hlídá spotřebu a rozhodně nenechá běžet procesor na plné otáčky jen tak. Svým dílem přispívají i výrobci hardwaru úspornými režimy a za zmínku stojí např. Samsung, který to přepnutím telefonu do „černobílého“ režimu dohnal již do extrému.

Paradoxně na druhé straně barikády se nyní ocitá Apple, který byl považován za příklad správného vývoje, neboť si hardware i software vyvíjí sám. Nicméně za poslední 2 až 3 generace operačního systému iOS musí vždy v raných verzích řešit problémy s výdrží, poslední iOS 8 nevyjímaje.

Gigantická baterie

Jako další řešení se nabízí celkem prosté navýšení kapacity akumulátoru v mobilním telefonu a prakticky všichni výrobci kromě Apple se předhánějí v tom, kdo do svého telefonu vměstná více jednotek mAh. Nicméně nic není zadarmo a větší kapacita se okamžitě projeví na velikosti i hmotnosti přístroje.
Premiantem v obřích akumulátorech byla až doposud společnost Motorola, jejíž vybrané modely již dlouhodobě přesahují 3000 mAh a poslední příspěvek Droid Turbo se pochlubil 3900 mAh. Novými lídry trhu jsou však asijští producenti a u značek jako Huawei, Lenovo či ZTE není problém sehnat modely s kapacitou vyšší než 4000 mAh. Kromě toho jsou k dispozici náhradní akumulátory, avšak s těmi opatrně, protože jsou většinou velmi nevalné kvality.
Gigantická baterie má kromě větších rozměrů a hmotnosti jeden další zásadní nedostatek a tím je dlouhá doba nabíjení. Pokud zapomenete vybitý telefon přes noc nabít, během ranní kávy to jen těžko doženete. Běžná doba nabíjení je kolem 3 hodin a některé modely nabíjíte i déle.

Bezdrátové nabíjení

Jedním z nejnovějších počinů na cestě k delší výdrži mělo být bezdrátové nabíjení, resp. zatím zapomeňme na přenos elektrické energie vzduchem kdekoliv po bytě či kanceláři. Standard Wireless qi využívá podložek, v kterých jsou zabudované cívky a stejné nalezneme i v zadních krytech telefonů. Následnou elektromagnetickou indukcí se telefon začne nabíjet.
Novodobým pionýrem se stala společnost mobilní divize finské Nokie (dnes Microsoft), která tuto technologickou vychytávku přinesla v telefonech Lumia. Nadějnou a velmi pohodlnou formu nabíjení bohužel srazila k zemi cena, která v případě podložek nemá problém překročit i 1500 Kč. Vzhledem k tomu, že běžný uživatel potřebuje alespoň tři (noční stolek, obývací pokoj, kancelář), je prozatím osud této technologie tak trochu zpečetěný.
Navíc je bezdrátové nabíjení až žalostně pomalé, a to především díky ztrátám vzniklým při přenosu. Doba nabíjení se počítá na několik hodin, a tak v současné podobě není tento standard určen pro plnohodnotné nabíjení, jako spíše pro navýšení kapacity o pár procent.

Jsme tedy v koncích? Ne tak docela …