Harry Potter: Wizards Unite aneb Pokémon GO 2.0

Před třemi lety začala obrovská pokémonová mánie. Postarala se o to společnost Niantic, která představila mobilní AR hru Pokémon GO, kdy hráči museli běhat venku, navštěvovat pokéstopy, sbírat pokébaly, do nich chytat pokémony... A nyní, po dlouhé době tu máme další mobilní AR hru z dílen téže společnosti, Harry Potter: Wizards Unite. V dnešní recenzi se podíváme, jaká je vůbec tato hra a zda má šanci překonat tak slavné pokémony. On Harry Potter je totiž dost silná značka a je mezi lidmi velmi oblíbený. Pojďme tedy na to.

 

 

Otazníkem bylo, jak moc zachová Niantic z úspěšného herního konceptu Pokémon GO, jak moc bude hra inovativní a také to, o co tu vůbec půjde. Pokud mám odpovědět na první otázku (resp. první dvě), tak to bude jednoduché. Wizards Unite jsou Pokémonem GO s jinými texturami. Ne vážně, velká část herních mechanismů, které jste našli v pokémonech, jsou i zde, jen se jmenují jinak a jsou spojeny s tématikou Harryho Pottera. Místo pokémonů tu chytáte tzv. Foundables, místo pokébalů na ně aplikujete kouzla (a stejně jako u pokémonů, i zde to občas nevyjde na první pokus a občas ty mršky zdrhnou). Místo pokébalů sbíráte energii a pro její sběr nenavštěvujete pokéstopy, ale hospody a skleníky.

 

 

Pojďme k další otázce. O co tu vůbec jde? To se tak nějaký kouzelník nebo parta kouzelníků rozhodla, že těm ostatním pěkně zavaří, vykouzlili jedno nebo více kouzel (to se totiž neví a hra se na to postupem času snaží odpovědět) a do světa mudlů vyslali nejrůznější předměty nebo osoby z kouzelnického světa. A vaším úkolem je tyto předměty posbírat a vrátit do kouzelnického světa dříve, než na to přijdou mudlové. Moc logiky to tedy nepobralo a v podstatě není moc jasné, co je cílem hry. Dá se posbírat vše a co se stane, až se posbírá vše? Nevím. V zásadě je to... ale úplně jedno. Hlavní je, že se dá něco dělat, hrát a někam se posouvat.

 

 

Takže začněme hrát. Hru jsem si nainstaloval na telefon a totéž učinila i přítelkyně, která mi s recenzí pomáhala a stala se mnohem náruživější hráčkou. Některé screenshoty jsou tedy z mé hry a některé z té její. Divné je, že abyste si hru mohli zahrát, musíte se přihlásit pomocí Facebooku nebo účtu u Googlu. Fakt by to Nianticu nešlo bez toho? Vyberete si své kouzelnické jméno, oblek a poněvadž jde o AR hru, můžete zapnout fotoaparát a vyfotit se. Přidáte si do fotky klobouček, brýle a je z vás kouzelník jak vyšitý. Podobně tak si můžete vybrat hůlku. Na výběr je tolik dřevin, že ani odborník botanik by je nedokázal vyjmenovat a každá z nich má své specifické vlastnosti. Podobně si můžete vybrat jádro hůlky, její délku a ohebnost.

 

 

Vyberete si kolej, ke které chcete patřit (většina asi vybere Nebelvír, ale tentokrát jsem byl trochu rebel). Jsme tedy připraveni a vzhůru do hry. V jejím průběhu často zjistíte, že vám některé předměty do hry budou chybět a zde nastupuje business model Nianticu. Hra je sama o sobě zdarma, ale ve hře jsou herní mince, za které se dají nakupovat jiné předměty, a které se bezplatně získávají docela pomalu. Pokud je chcete rychleji, připravte si kreditku.

 

 

I když jsem původní Pokémon GO nikdy nehrál, v mém okolí to hrála a stále hraje spousta lidí, takže mám docela dobré ponětí, o co ve hře jde a jak vypadá. A musím říci, že Wizards Unite vypadají určitě o něco lépe. Už to není taková dětská omalovánka, ale docela hezky retro vypadají hra, která navíc nežere baterku po kilogramech. To si zase vynahrazuje na datech. V ČR to s našimi datovými balíčky bude znamenat krátké hraní, ale k tomu se ještě dostaneme.

 

Mapy jsou zpracovány pěkně a pokud se rychle pohybujete, budete muset odsouhlasit, že neřídíte, ale jste pasažér. Postavička na mapě pak vezme koště a letí na něm. Jak už bylo zvykem u pokémonů, čím méně přesný GPS modul v telefonu, tím paradoxně zpravidla lépe. Díky tomu se budete náhodně pohybovat na mapě a klidně se ocitnete na místě, kde fyzicky nejste, ale je tam něco užitečného do hry. Zbloudilá GPS se občas hodí a třeba v našem případě se kuchyň, která je nejblíž reálné hospody (skleníku ve hře), ukázala být jako ideální místo k občasný návštěvám doplňujícím energii nutnou ke hře. Hru jsme tedy spustili a v další kapitole se podíváme, jak ji vlastně hrát, v čem je zábavná a v čem naopak hloupá.