Nové baterie mají 3× větší kapacitu
11.8.2015, Jan Pánek, aktualita
V dnešní době je hlavním problémem elektroniky baterie. Ty současné se rychle vybíjí a doba nabíjení je dlouhá. Vědci z MIT ale vymysleli baterii, která má třikrát větší kapacitu než současné, ale nabíjí se jen šest minut!
Neustále se pracuje na vývoji nových a efektivnějších baterií. Většina společností postupně zvyšuje výdrž baterie zdokonalováním současných technologií nebo zaváděním úsporných komponent. MIT (Massachusetts Institute of Technology) ale představuje něco velkého.
Nový výzkum MIT je připraven posunout hranici baterií. Slibuje, že jejich vynález "skořápka a žloutek" by mohl být uveden na trh dříve než ostatní. Nové vaječné baterie jsou velmi podobné vajíčku. Skořápka je z oxidu titaničitého a tvoří hranici, za kterou se nedostane žloutek. Ten je z hliníku a funguje jako anoda.
Genialita tohoto řešení tkví v tom, že takto se může žloutek smršťovat a roztahovat dle potřeby. I normální baterie se smršťují a roztahují, obal jim to ale neumožní, a proto se poškozují, čímž se snižuje celková kapacita. Jen si představte, že se vaše baterie v mobilu roztáhne až dvakrát!
Takže když se vajíčková baterie může libovolně zmenšovat a zvětšovat, neopotřebovává se a navíc zvýší celkovou kapacitu a výkon. Dnešní grafitové anody mohou uschovat maximálně 0,35 ampér-hodin na gram (Ah/g). Samozřejmě se mohou nahradit jinými prvky, které dosahují mnohonásobně vyšších hodnot, ty jsou ale často nebezpečné.
Proto se ideálním kandidátem stal hliník. Ten má 2 Ah/g, nicméně jako oběť je obrovské rozpínání, když pohlcuje lithium. Když jej vypouští, hodně se smrskává. Skořápka z oxidu titaničitého umožní oddělení hliníku od tekutého elektrolytu mezi elektrody. Konečná podoba baterie zvedla možnosti grafitu třikrát – na 1.2 Ah/g. A navíc baterie umožňuje plné nabití už za šest minut.
Výzkumníci z MIT objevili tento fenomén náhodou a říkají, že baterie může být z velkého výzkumu snadno zmenšena pro masovou výrobu. Dokonce tvrdí, že tato technologie bude levnější než současné baterie. A to protože na to šli velmi jednoduchou metodou, nezaobírali se složitými reakcemi, i když jim pomohla velká náhoda. Ale i tak - nezní to zajímavě?
Zdroj: newsoffice.mit.edu
Nový výzkum MIT je připraven posunout hranici baterií. Slibuje, že jejich vynález "skořápka a žloutek" by mohl být uveden na trh dříve než ostatní. Nové vaječné baterie jsou velmi podobné vajíčku. Skořápka je z oxidu titaničitého a tvoří hranici, za kterou se nedostane žloutek. Ten je z hliníku a funguje jako anoda.
Genialita tohoto řešení tkví v tom, že takto se může žloutek smršťovat a roztahovat dle potřeby. I normální baterie se smršťují a roztahují, obal jim to ale neumožní, a proto se poškozují, čímž se snižuje celková kapacita. Jen si představte, že se vaše baterie v mobilu roztáhne až dvakrát!
Takže když se vajíčková baterie může libovolně zmenšovat a zvětšovat, neopotřebovává se a navíc zvýší celkovou kapacitu a výkon. Dnešní grafitové anody mohou uschovat maximálně 0,35 ampér-hodin na gram (Ah/g). Samozřejmě se mohou nahradit jinými prvky, které dosahují mnohonásobně vyšších hodnot, ty jsou ale často nebezpečné.
Proto se ideálním kandidátem stal hliník. Ten má 2 Ah/g, nicméně jako oběť je obrovské rozpínání, když pohlcuje lithium. Když jej vypouští, hodně se smrskává. Skořápka z oxidu titaničitého umožní oddělení hliníku od tekutého elektrolytu mezi elektrody. Konečná podoba baterie zvedla možnosti grafitu třikrát – na 1.2 Ah/g. A navíc baterie umožňuje plné nabití už za šest minut.
Výzkumníci z MIT objevili tento fenomén náhodou a říkají, že baterie může být z velkého výzkumu snadno zmenšena pro masovou výrobu. Dokonce tvrdí, že tato technologie bude levnější než současné baterie. A to protože na to šli velmi jednoduchou metodou, nezaobírali se složitými reakcemi, i když jim pomohla velká náhoda. Ale i tak - nezní to zajímavě?
Zdroj: newsoffice.mit.edu
-100.jpg)
