Mobilní platformy: historie a současnost

Společnost AMD se v oblasti notebooků snaží o prosazení již od dob prvního Centrina. Po vzoru konkurenčního Intelu byly také nabízeny různé „hotové“ platformy, avšak AMD se nikdy výrazněji neprosadilo. Ani dnes nebude podíl na prodeji notebooků přesahovat 10 %. Těžko odhadovat všechny příčiny, proč trhu zcela suverénně vládne Intel. Nicméně lze říct, že první platformy nebyly dotažené do konce, jejich výkon zaostával za konkurencí a spotřeba byla mnohdy o hodně vyšší než u Intelu.

První mobilní platforma se na trhu objevila v roce 2003 a přinesla do mobilního segmentu přepracované stolní procesory Sempron a Athlon, které se v desktopovém prostředí těšily velké oblibě. Bohužel ve srovnání s Pentiem M byla jejich spotřeba až dvakrát větší. Později se objevil procesor Turion, který byl již k baterii ohleduplnější. V roce 2006 a 2007 následovaly další dvě platformy (Kite, Kite Refresh), bohužel ani těm se moc nedařilo.

Výraznější změna nastala až v létě roku 2008, kdy do obchodů dorazila Puma. Teprve tehdy představilo AMD kompletní mobilní platformu. Také většina komponent již byla vyrobena s ohledem na nízkou spotřebu a nejednalo se o upravené verze pro stolní počítače. Puma disponovala několika slibnými technologiemi, které se však v praxi prakticky neuchytily, např. Hybrid Graphics.

V roce 2009 se AMD snažilo nabídnout své procesory pro slibný segment ultra-tenkých notebooků. Na trh tak byly vyslány platformy Yukon a Congo, které disponovaly velmi malou spotřebou, avšak tento typ notebooků příliš nezaujal a namísto něho se začaly velmi prosazovat netbooky. V mainstreamu AMD disponovalo platformou Tirgris. Výkon procesoru nebyl nikterak oslňující, avšak v grafickém segmentu si AMD polepšilo. Radeon HD 4200 v mnohém předčil integrovaná grafická řešení od Intelu.

V roce 2010 byly na trh uvedeny dvě platformy Danube a Nile. První z nich byla určena pro notebooky pro střední segment a objevily se dvou, tří a čtyřjádrové procesory. Výrobní proces se na 45nm se pozitivně podepisuje na spotřebě, která se pohybuje v rozmezí 35-45 W. Platforma Nile je cílena na ultratenké notebooky a v nabídce jsou dvoujádrové procesory. Obě platformy nabízejí podporu moderních pamětí DDR3.

V oblasti grafických karet se AMD příliš nepředvedlo a nabídlo Radeon HD 42xx, který je malým evolučním krokem oproti minulé generaci. Podporováno je rozhraní DirectX 10.1 a dekodér UVD 2. Nepříliš velký posun ve vývoji byl nejspíš dán tím, že se AMD soustředilo na rok 2011.

Intel nabízí v současné době celkem 26 modelů procesorů, AMD jich nabízí "jen" 17, avšak nejsou započítány procesory pro korporátní sféru. Jelikož byly některé procesory uvedeny teprve nedávno, je brzy na vyřknutí ortelu a srovnání s konkurencí. Nicméně AMD se v poslední době daří, a tak lze očekávat, že se s těmito procesory budeme setkávat častěji.