Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Auto-Moto
Mobilní telefony
Notebooky  |  Tablety
Příslušenství
Wearables  |  Ostatní
Svět hardware  |  Digimanie  |   TV Freak

Milan Šurkala

| Digimanie, Svět hardware, TV Freak
Registrace: 12.10.2004
Komentářů: 397, score 1.0 | Digimanie: 6623/1.3 | Svět hardware: 4487/1.4 | TV Freak: 33/1.0
Účast v Expertiádách: 0
Účast v Týdenních šancích: 0
Chci fotoaparát: –
Měl jsem fotoaparáty: Panasonic Lumix DMC-FZ7

Nejvíce přínosné komentáře

Komentář z 2.3.2019 s hodnocením +4:
V článku je přeci napsáno, že sliby sice plní, ale ne v původním termínu. Tak o co jde? Lidi tvrdili, že je nesplní nikdy a na 35 tisíc se nikdy nedostane. A on to splnil.
Komentář z 1.3.2019 s hodnocením +4:
Těch je přeci spousta ­(stejně jako je hodně nevýhod, nebudeme tvrdit, že žádné nejsou, je jich totiž hodně­)

1, Tichý provoz, méně hluku ­(až tak, že musí mít generátor hluku při pomalé jízdě­)
2, Jednoduchý, malý a levný motor. Spolu s tím mnohem triviálnější tvorba čtyřkolek, zbavení se středového tunelu, možnost mít další zavazadlový prostor tam, kde je jinak motor. Možnost vytvořit velmi výkonný motor, který nezabere mnoho místa.
3, Nižší těžiště.
4, Ekologičtější provoz. Elektřina je i v případě 50% uhelných elektráren jako u nás ve výsledku emisně o trochu čistější než spalování benzinu­/nafty. Na rozdíl od benzínu a nafty má ale elektřina šanci jít emisně na naprosté zlomky dnešních emisí ­(zhruba až na setinu dnešního stavu­).
5, Rekuperace. Tím získáš zpět poměrně velké množství ­"paliva­". Benzín­/naftu ti auto nevyrobí.
6, Prozatím možnost ­"tankovat­" zdarma ­(např. u obchoďáků­). Dlouho asi nevydrží.
7, V některých případech možnost ­"tankovat­" doma a mít tak každý den ­"natankované­" auto. Spolu s tím ­(prozatím­) asi třetinové až poloviční náklady na ­"palivo­".

To jen tak v rychlosti výhody, které mě napadly.
Komentář z 10.10.2018 s hodnocením +4:
To není pravda. Nejlepší benzinové motory ­(zejména v japonských autech­) už dosahují zhruba 38­-40% účinnosti, a to nemluvíme o těch naftových. 30% účinnost u spalovacího motoru není ­"nejúčinnější­", ale je to v dnešní době naopak motor spíše podprůměrný. Aerodynamika a hmotnost jsou podstatnými vlivy, ale záleží na typu provozu. Hmotnost se hodně projeví ve městě a v podstatě vůbec na dálnici, naopak aerodynamika ve městském provozu nehraje roli a na dálnici hodně. Dalším vlivem je i převodovka.

Nejméně přínosné komentáře

Komentář z 8.7.2019 s hodnocením -2:
Tys tu operoval se 45°, ne já. Auto má panely naplocho, solární elektrárna je má natočené k slunci. Solární elektrárna tímto natočení k slunci ­(které je zpravidla mezi 25° až 35°­) získá asi 10­-15 % navíc, než kolik má solární elektrárna naplocho. Takže auto, které je má naplocho, logicky těchto 10­-15 % ztrácí. Co je na tom k nepochopení? Takže náklon panelů na karoserii versus elektrárny máme vyřešený, 10­-15% dolů. Jaký tam máš další rozdíl? Znovu podotýkám, že se bavíme o instalovaném výkonu a co z něj lze v ideálním případě získat.

Pokud sis nevšiml, nikdo tu netvrdí, že z toho na 100% dostaneš vždy maximum, protože každý jezdí jinak, parkuje jinde,... Pokud budeš mít 860W solární elektrárnu natočenou o těch 25°­-35°, tak ti u nás ročně dá cca 860 kWh. Když na témže místě postavíš tentýž solární panel, ale dáš ho naplocho, tak ti dá cca 730­-770 kWh za rok ­(o těch 10­-15% méně­). A teď mi vysvětli, proč by Prius s tímtéž instalovaným výkonem 860 W měl dát méně než 730­-770 kWh za rok, když má panely také naplocho? Ano, kapota je třeba trochu skloněná, ale to také znamená, že když ráno kvůli blbému sklonu sbírá méně, než kdyby byla naplocho, tak odpoledne sbírá více, než kdyby byla naplocho ­(protože je přeci lépe nakloněna jako ten solární panel, kde to naklonění považuješ za velký přínos­). Ne snad? Pochopitelně to, že v praxi to bude méně, protože jednou zaparkuješ pod stromem, jednou v garáži, tamhle pojedeš ve stínu kopce, tamhle tunelem, tuhle stíní budova... je věc jiná. Nikdo tu přeci neříká, že každý dosáhne 730­-770 kWh ročně, což by mělo stačit na cca 6 tisíc km. To je maximum při ideálním případu. Takový pochopitelně nenastane. Ale Toyota prostě nemůže vědět, jak moc se ty rozhodneš to auto schovávat a ani to, kde ho budeš provozovat. V takové Kalifornii, Španělsku,... to bude nabíjet dvakrát tolik jako u nás, v ideálním případě i přes 12 tisíc km z rok.

Já nic neignoruji, stačí se podívat výše. Už jsem říkal, že mnozí ani nemají jak ovlivnit, zda budou mít auto na slunci nebo ne, a že i ve stínu jsou panely schopny sbírat energii ­(záleží na typu­). To, že přeskakuješ řádky, není má chyba.
Komentář z 26.4.2018 s hodnocením -2:
Děláte z komára velblouda. Taková situace, kdy elektromobily budou takhle při dovolených čekat na nabití, nastane za mnoho desítek let. Nějaký větší podíl elektromobilů na trhu na trhu obecně nemůže nastat dříve než po roce cca 2040. To už tu budou mnohem lepší technologie, průběžné dobíjení a mnoho jiných, které tu zátěž rozloží do mnohem rovnoměrnější a nikoli nárazové zátěže.
Komentář z 20.11.2019 s hodnocením -1:
Že se něco nezrecykluje ze 100 %, to není nic až tak divného. Také nikdo neví, jaké materiály budou baterie používat třeba za 50 let ­(což je doba, kdy tak v optimistickém pohledu můžeme nejdřív očekávat plnou elektromobilitu­). Také nemůžeš vědět, jak se nahradí potřeba velkých baterií ­(např. indukčním nabíjením na silnicích vyšších tříd, což je to místo, kde potřebuješ velkou baterku, ve městě taková potřeba není; částečné dobíjení solárními panely, kde třeba u Toyoty už dnes dosáhly 34% účinnosti,...­). Rozhodně elektřina nenahradí všechno a hned, má to obrovské množství problémů, ale nelze hodnotit plnou elektromobilitu optikou dnešních technologií. Podívej se, kde jsme dnes a kde jsme byli technologicky před 50 lety ­(např. 1969­).