reklama
Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Aplikace
Auto-Moto
Mobilní telefony
Notebooky
Příslušenství
Tablety
Wearables
Ostatní
O nás  |  Napište nám
Facebook  |  Twitter
Svět hardware  |  Digimanie
TV Freak  |  Svět audia

Kopcovitá silnice, umí snížit spotřebu?

, , článek
Kopcovitá silnice, umí snížit spotřebu?
O kolik se sníží spotřeba při volbě vyššího převodu a nižších otáček? V dnešním testu jsme to vyzkoušeli na lehce kopcovaté trati. Je lepší držet nízké otáčky i do kopce nebo se podřazením spotřeba nezvýší? A umí kopce i spotřebu snižovat?
Kopcovitá silnice, umí snížit spotřebu?
Kapitoly článku:
  1. Kopcovitá silnice, umí snížit spotřebu?
  2. Kopec pro nižší spotřebu? Je to možné?
U některých aut si lze všimnout velmi zajímavého úkazu. Po projetí kopce je na jeho druhém konci spotřeba nižší než byla před kopcem. Přitom se obecně říká, že kopcovitá trať spotřebu zvyšuje. To může být pravda, ale také nemusí, a proto jsme provedli jeden malý test. Konkrétně šlo o 6,5 km dlouhou trasu. Směrem nahoru to bylo 4,2 km a převýšení 150 metrů (stoupání 3,6 % v průměru), směrem dolů pak 2,3 km a převýšení 100 metrů (tedy strmější klesání v průměru 4,3 %).

Použito bylo stejné auto, které při rychlosti 90 km/h ukazuje aktuální spotřebu 5,5 litru na 100 km (měřeno na rovině v obou směrech, rychlost držená tempomatem). Ve směru tam byla nahoře (po projetí 4,2 km) spotřeba 9,4 litru, dole pod kopcem ukazoval palubní počítač spotřebu 6,4 litru. Opačným směrem ukazoval PP 11,4 litru nahoře a dole na konci kopce pak jen 4,6 litru. V průměru směrem tam a zpátky auto vykázalo spotřebu 5,5 litru, tedy na chlup stejně jako by jelo po rovině.


Kopec na Islandu


Nyní si představme, že by kopec měl jiný tvar a těch 4,2 km s 3,6% převýšením by bylo i směrem dolů. Pak by auto jelo nahoru za 9,4 litru a směrem dolů za nulu, resp. téměř za nulu. Nahoře při překlopení stoupání v klesání se pochopitelně spotřeba hned nezmění v nulu a podle předchozích dvou testů můžeme očekávat k odhadnutému průměru na základě vzdálenosti tak 4 deci navíc. Takový kopec by znamenal spotřebu přibližně 5,1 litru na 100 km (9,4 / 2 + 0,4). Tedy ještě o něco méně než při jízdě na rovině, přitom při jízdě z kopce na neutrál se rychlost vyšplhá až na 105 km/h. Tedy nižší spotřeba by byla dosažena dokonce při vyšším rychlostním průměru.

Pokud by to ale bylo opačně a vzali bychom ten prudší kopec, výsledek by byl znatelně jiný. Směrem nahoru bychom jeli za 11,4 litru, dolů pak za nulu, ale relativně krátce a prudce. Průměr by vyšel na přibližně 11,4 / 2 + 0,4 = 6,1 litru na 100 km. V tomto případě by tedy spotřeba po projetí kopce byla vyšší než po rovině.

Co z toho plyne? Kopcovitý terén nemusí vždy znamenat vyšší spotřebu a za určitých podmínek ji může dokonce snižovat. Vtip je v tom, pokud je kopec dostatečně málo prudký na to, aby spotřeba směrem nahoru nevzrostla na dvojnásobek toho, co na rovině, ale zároveň musí být dostatečně prudký na to, aby směrem dolů dokázalo jet auto bez vstřikování paliva nebo na neutrál za minimum paliva. Resp. nemusí ani jet za nulu, důležité je, aby průměr spotřeby v obou směrech byl nižší než na rovině a jak jsme si ukázali, něco takového je skutečně možné, ač to může znít na první pohled nesmyslně. Pochopitelně záleží také na konkrétních autech, jejich motoru a především zatížení. To totiž ovlivní spotřebu do kopce, ale nikoli z něj dolů.