14.8.2020, Milan Šurkala, aktualita

Kalifornský startup Hyperion představil své supersportovní auto poháněné na vodík, model XP-1. Díky jeho dvěma vodíkovým nádržím dokáže na jedno natankování ujet 1000 mil, což je 1609 kilometrů.

reklama
elektromobilita | od: cdwN (3)  16.8.20209:34
můj názor je, že tohle je správnej směr vývoje elektromobility.....
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: elektromobilita | od: Milan Šurkala (272)  16.8.202011:30
No, vodík rozhodně není nezajímavý pohon, ale nezdá se mi, že by byl nějak zásadně lepší než baterková elektromobilita.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: elektromobilita | od: mittar (1)  17.8.202013:39
Urcite je setrnejsi pro zivotni prostredi ... sice tam je taky baterka, ale neni treba aby byla tak velka, zatim neexistuji vykonne baterie setrne k zivotnimu prostredi a vodik ma vyhodu, ze se da vyrabet v jakemkoli mnozstvi, pokud je dostatek energie ... osobne bych velmi uvital, kdyby se obecne preslo na vodik a ten se vyrabel pomoci jadra ... hned by se lip dychalo.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: elektromobilita | od: Milan Šurkala (272)  17.8.202014:10
A dle čeho soudíte, že je šetrnější k životnímu prostředí? Jak sám říkáte, k jeho výrobě je potřeba dostatek energie. Nezdá se mi, že by byly ztráty z celého přenosu elektřiny do elektromotoru byly vyšší než cesta energie do výroby vodíku a poté přes palivový článek zpět do elektřiny. Jen si to spočítejte. Ztráty od výroby elektřiny do elektromotoru ­(přenosová soustava, nabíjení, samovybíjení­) je asi třetinová, takže z vyrobené 1 kWh zůstane pro pohon cca 0,7 kWh. Naproti tomu výroba vodíku má sama o sobě efektivitu kolem 60­-70 %, takže z jedné vstupní kWh dostaneme ve vodíku uložených cca 0,65 kWh. Nejúčinnější palivové články mají asi 60% účinnost, takže jsme na cca 0,4 kWh. Jsme skoro na polovině toho, co dostaneme u elektromobilu.

Nebo jinak. Třeba taková Toyota Mirai má spotřebu 0,76 kg H2­/100 km. Na jeden kg H2 potřebujeme cca 50­-60 kWh energie, počítejme s 55 kWh. Tzn. že na ujetí 100 km potřebujeme 0,76×55 = 42 kWh­/100km. Srovnatelný elektromobil by bral asi tak okolo 15 kWh­/100km. Pokud započítáme ztráty ­(měli bychom odpočítat přenosové ztráty, protože elektřina putuje z místa výroby do místa použití v obou případech­), tak bychom se mohli dostat někam na 20 kWh­/100 km. To je opět dvakrát lepší číslo pro elektromobil bez vodíku. Jinak řečeno, plnou elektromobilitu ­(osobní i nákladní auta­) bychom pokryli asi dvěma Temelíny navíc, pro vodíkovou budoucnost bychom potřebovali 4 nové.

Oba typy jsou značně neekologické, elektřina především svým skladováním ­(baterka je mnohem větší průšvih než vodíková nádrž­), vodík naopak především svou výrobou ­(dvakrát tolik, co elektřina­), nebezpečné je pro skladování oboje. Oboje se dá značně vylepšit, nacházíme ekologičtější způsoby výroby vodíku s menšími energetickými potřebami, ale totéž je možné i u skladování elektřiny. Já osobně bych si tou značně vyšší ekologií vodíku zas tak moc jistý nebyl. Nicméně neříkám, že v něm nevidím smysl. Myslím si, že např. vodíková nákladní auta nejsou úplně špatný nápad, tam je přeci jen docela blbé tahat několikatunové baterky.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
 
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste vpravo nahoře. Pokud nemáte profil, zaregistrujte se.
Uživatelský profil Vám umožní u nás využívat několik zajímavých funkcí.