
Knihovna zakoupí například jednu kopii e-knihy, kterou si mohou registrovaní čtenáři stáhnout, respektive zapůjčit na webu. Kniha potom není dostupná ostatním čtenářům až do doby, než je zase virtuálně vrácena – od této chvíle si ji může stáhnout nikdo jiný, zatímco první čtenář už by neměl mít ke kopii přístup. Teoreticky je možné, aby knihovna účtovala zpozdné za vrácení elektronické knihy po termínu. V každém případě je rozhodnutí soudu pozitivním krokem pro čtenáře, kteří si mohou některé tituly půjčit z pohodlí domova i mimo otevírací dobu knihovny a okamžitě je začít číst na čtečce e-knih nebo jiném zařízení.
Soud dodává, že postup musí být rovněž v souladu s právními předpisy o knihovnictví v dané zemi a také musí jít o kopii knihy získanou legální cestou, nikoliv staženou z nezákonných zdrojů. Problémem pro čtenáře by mohl být zájem samotných knihoven o nabízení e-knih. Ve Velké Británii půjčuje elektronické kopie většina knihoven, ale jejich nabídka je značně omezená a e-knihy tak ze všech zapůjčených knih tvoří méně než 1 %.
Zdroj: Arstechnica.co.uk