www.svetmobilne.cz
>
>
>

Elektromobily: kolik potřebují Temelínů?

Elektromobily: kolik potřebují Temelínů?
, , článek
Elektromobily jsou hodně kontroverzním tématem. Hovořili jsme již o emisích nutných pro výrobu elektřiny pro jejich provoz, ale kolik pro ně budeme vůbec potřebovat elektráren? Budeme potřebovat desítky dalších Temelínů?
K oblíbeným
Kapitoly článku:
  1. Elektromobilita v ČR
  2. A co elektromobily v Evropě?
reklama
Nyní se podíváme, co by elektromobily znamenaly v celoevropském měřítku. Celkově máme v Evropě (EU28) 253 milionů automobilů, což je opravdu hodně velké množství. Pokud bychom předpokládali stejný nájezd 14 000 km ročně a průměrnou spotřebu 21 kWh na 100 km (včetně ztrát při nabíjení, vybíjení a přenosu elektřiny), dostali bychom se na necelých 750 TWh elektrické energie pro celý evropský vozový park ročně (což je mimochodem desetinásobek výroby elektřiny v České republice).

Pokud jde o výrobu elektřiny, v roce 2014 činila její produkce přes 3032 TWh (EU28). Jak vidíme, i zde jsou poměry čísel podobné těm českým, a kdyby všechna auta v Evropě byla elektromobily, musela by se výroba elektřiny zvýšit o přibližně 25 % (v ČR je to 19 %). Nicméně den ze dne tu samé elektromobily nebudou a podíváme se, co by se stalo přirozenou obnovou vozového parku nákupem nových vozů dnešním tempem.


BMW i3


V posledním roce se v EU28 prodalo 13,7 milionu nových aut, což by v případě, že by šlo vždy o elektromobil, znamenalo zvýšení spotřeby elektřiny o cca 40 TWh (tedy o cca 1,3 % celkové výroby elektřiny za rok). Zajímavou informací ale jistě bude, že už dnes v EU28 obecně klesá spotřeba elektřiny a za poslední 4 roky to bylo v průměru právě okolo 1,3 % ročně, a to už v tom jsou započítané i první evropské elektromobily. Bez nich by tedy byl pokles o něco větší, ale rozdíl by byl opravdu nepatrný.

Co to tedy znamená v praxi? Spotřeba elektřiny klesá v EU28 takovým tempem, že by to přesně vyrovnalo spotřebu navíc vygenerovanou elektromobily za předpokladu, že by se prodávaly jen a pouze elektromobily. Jinak řečeno, v tom nejšílenějším scénáři při ukončení prodeje aut se spalovacím motorem a možnosti koupit jen elektromobily, by spotřeba elektřiny v EU28 nejspíš nerostla, ale stagnovala. S výstavbou nových elektráren by to tak vůbec nemuselo být horké.

Nicméně např. v Norsku, kde elektromobily tvoří nemalou část vozového parku, lze pozorovat vzrůst spotřeby elektřiny, za poslední 4 roky o nemalých 15 %. Pokud to ale chcete svést na elektromobily, pak byste měli vědět, že jen třeba mezi lety 2012 a 2013 produkce elektřiny naopak klesla o 9,4 % (za tento jediný rok!). Jak je vidět, výkyvy v produkci jsou zde opravdu obrovské a dávat její zvýšení za vinu elektromobilům by bylo poněkud přehnané. Je to úplný nesmysl, jak si nyní ukážeme. Jistě mají svůj podíl, ale je naprosto zanedbatelný.

K dnešnímu dni zde totiž mají přes 120 000 aut, které lze nabíjet, z čehož je 70 000 elektromobilů a zbytek jsou plug-in hybridy. Pokud tedy vezmeme výše uvedené spotřeby, pak těchto 70 000 elektromobilů spotřebuje zhruba 0,2 TWh za rok. Výše zmíněný 15% nárůst za 4 roky je 18,5 TWh. Je tedy jasně vidět, že elektromobily za tento nárůst v podstatě vůbec nemohou. Ty udělaly 1 % tohoto nárůstu. Jedno jediné procento z celkového nárůstu elektřiny tam, kde je elektromobil každé třetí nové auto. Přitom hovoříme o vlivu veškerých nabíjecích autech prodaných za posledních 15 let.


Peugeot iOn


Nebuďme ale přespříliš optimističtí. První problém je, že ve výpočtu byla jen osobní auta, ale nebrali jsme v potaz nákladní auta, autobusy, motorky a další vozidla. Jak již bylo řečeno v předchozí kapitole, zde by se dalo očekávat zhruba ještě jednou to, co potřebují osobní auta. Z těch 750 TWh pro kompletní vozový park evropských osobních aut (pro který víceméně není třeba stavět nové elektrárny, neboť spotřeba elektřiny v dalších oblastech klesá) bychom tedy museli přidat dalších mnoho set TWh pro tato další vozidla. Celkově bychom se mohli pohybovat někde kolem 1,5 PWh.

Při přirozené obnově vozového parku by to tak bylo zhruba 30-40 TWh navíc, což znamená ročně postavit v EU dvě až tři jaderné elektrárny. Spotřeba elektřiny totiž v Evropě ročně klesá o cca 40 TWh, necelých 40 TWh bychom ale potřebovali pro osobní elektromobily (takže jsme na nule) a dalších necelých 40 TWh pro všechna ostatní auta. Znovu, toto je za předpokladu prodeje jen a pouze elektrických aut, což je nereálné.

Čistě teoreticky, pokud by spotřeba elektřiny obecně neklesala, potřebovali bychom v Evropě asi 50 dalších Temelínů pro případ, že by všechna osobní auta byla nahrazena těmi elektrickými. Jenže, i kdyby se ode dneška prodávaly jen elektromobily, stalo by se tak nejdříve za nějakých 20 let. Času je tedy více než dost, a poněvadž spotřeba v ostatních oblastech klesá, skutečně není potřeba něco takového řešit. Pokud se tedy bavíme o osobních elektromobilech.


Jaderná elektrárna Isar

Bjoern Schwarz (Flickr: nuclear power plant "Isar 2") [CC BY 2.0 (
http://creativecommons.org/licenses/by/2.0)], přes Wikimedia Commons


Jenže právě zde je druhý kámen úrazu. "Ekologicky" smýšlející Evropa se dnes v některých zemích odvrací od jednoho z nejekologičtějších způsobů výroby elektrické energie, které dnes máme, právě výše zmíněného jádra. Otázkou je, čím chtějí tyto státy vlastně jaderné elektrárny nahradit, protože to opravdu není vůbec jednoduché. Vezměme si jen ČR, kolik je zde nejrůznějších elektráren. Jsou tu dvě desítky velkých uhelných elektráren, spousta větrníků, solárních ploch, nějaké ty plynové elektrárny a spousta dalších minoritních způsobů výroby elektřiny. Celou spotřebu ČR by přitom pokryly pouhé čtyři jaderné elektrárny velikosti Temelínu (naši nynější výrobu pak zhruba 5,5 Temelínu). Odstavení jedné jaderné elektrárny tedy znamená vybudování několika dalších elektráren jiného typu. A ekologie dostává "ekologickým smýšlením" paradoxně pořádně na frak.

Když se tedy vrátíme k problému, ono by kvůli elektromobilům těch nových elektráren až tak moc navíc nebylo potřeba, jenže se zavíráním těch jaderných toto může být skutečně palčivý problém. Tedy ne proto, že bychom kvůli elektromobilům potřebovali více elektřiny, ale kvůli tomu, že budeme potřebovat vykrýt výpadek zavřených jaderných elektráren i bez elektroaut. To je dnes mnohem větší problém než celá elektromobilita.

A co se týče rozvodné sítě, podívejme se třeba na výše zmíněné Norsko. Téměř 30 % prodaných aut tam jezdí na elektřinu nebo kombinaci elektřiny ze zásuvky a benzinu. Přitom spotřeba pro tato auta nejsou ani pouhopouhá 2 % toho, co jsou zde průměrné meziroční výkyvy ve výrobě elektřiny a celková spotřeba všech elektromobilů zde dnes činí pouhých 0,1 % toho, co Norsko vyrobí. Přirozená průměrná meziroční změna ve výrobě elektřiny tedy způsobuje asi 60× větší výkyvy než je spotřeba všech elektromobilů, které se v Norsku prodaly za posledních cca 15 let. O přenosovou soustavu tedy není třeba se bát. Je třeba řešit lokální koncové přípojky, to rozhodně, ale globálně by elektromobily k (ne)stabilitě sítě neměly nijak významně přispět.

Zdroj: acea.be, europa.eu, cez.cz, sydos.cz, sda-cia.cz
reklama
Nejnovější články
Stella Vita: solární karavan nizozemských studentů Stella Vita: solární karavan nizozemských studentů
Nizozemští studenti z Eindhoven University of Technology vyvinuli karavan, který má být poháněn výhradně solární energií. Plocha solárních panelů totiž může dosahovat až 17,5 čtverečních metrů.
Včera, aktualita, Milan Šurkala
Motorola Moto G60 s 6000mAh akumulátorem přichází do Evropy Motorola Moto G60 s 6000mAh akumulátorem přichází do Evropy
Motorola uvedla nový mobilní telefon Moto G60 i pro evropský trh. Novinka se může chlubit obří kapacitou akumulátoru 6000 mAh. Má také nadprůměrně velký 6,8" displej LCD se 120Hz obnovovací frekvencí.
Včera, aktualita, Milan Šurkala
GM doporučuje řidičům EV Chevrolet Bolt parkovat aspoň 15 metrů od ostatních GM doporučuje řidičům EV Chevrolet Bolt parkovat aspoň 15 metrů od ostatních
Elektromobil Chevrolet Bolt automobilce General Motors opravdu nedělá radost. Shořel další kus a firma nyní radí majitelům parkovat hodně daleko od dalších aut, doporučuje vzdálenost alespoň 15 metrů a nejen to.
18.9.2021, aktualita, Milan Šurkala7 komentářů
Xiaomi uvádí nové smartphony 11T a 11T Pro Xiaomi uvádí nové smartphony 11T a 11T Pro
Xiaomi představilo nové telefony 11T a 11T Pro. Oba mají velký 6,67" displej AMOLED a fotoaparát s rozlišením 108 MPx. V případě verze Pro se můžete těšit až na 120W nabíjení, ale ani 11T v tomto rozhodně není žádný lenoch.
17.9.2021, aktualita, Milan Šurkala
Apple iPad mini: moderní design, vysoký výkon a 8,3" displej Apple iPad mini: moderní design, vysoký výkon a 8,3" displej
Malý tablet Apple iPad mini se dočkal výrazné inovace. Získal modernější design s tenčími rámečky známými z modelů iPad Air a iPad Pro, lehce se zvětšil displej, má také nový výkonnější procesor A15 Bionic.
17.9.2021, aktualita, Milan Šurkala