reklama
Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Aplikace
Auto-Moto
Mobilní telefony
Notebooky
Příslušenství
Tablety
Wearables
Ostatní
O nás  |  Napište nám
Facebook  |  Twitter
Svět hardware  |  Digimanie
TV Freak  |  Svět audia

Velká recenze zařízení Sony Ericsson XPERIA X2

, , recenze
Velká recenze zařízení Sony Ericsson XPERIA X2
Dosud poslední u nás prodávaný produkt Sony Ericssonu má označení XPERIA X2 a kromě širokoúhlého WVGA displeje s odporovou dotykovou vrstvou uzpůsobenou pro ovládání prsty i stylusem nabízí 8 Mpix fotoaparát s autofocusem, vysouvací 4řádkovou QWERTY klávesnici, optický ovladač pod displejem a stereofonní reproduktory. Pro příznivce klasiky ideální zařízení?
Velká recenze zařízení Sony Ericsson XPERIA X2

Vzhled zařízení


Pokud znáte první XPERII X1, nebude pro vás vzhled v pořadí druhé XPERIE žádným překvapením. Opět se jedná o zařízení s širokoúhlým displejem a vysouvací klávesnicí, ovládacím panelem pod displejem a fotoaparátem na zadní straně. Dokonce i barevné provedení je dost podobné, alespoň u černé varianty, kterou jsem měl k dispozici já, čehož důkazem jsou přiložené fotografie.



Nová X2 nám i trochu nakynula a kvůli zaobleným bočním hranám působí baculatějším dojmem. Přesto svými rozměry 54 x 110 x 16 milimetrů i hmotností 155 gramů patří do průměru, takové HTC Touch Pro2 je na tom v přímém srovnání znatelně hůř. Zaoblené tvary pomáhají lepšímu držení přístroje v ruce a celkově mi X2 padla do noty.



Stejně jako X1 nabízí i X2 mechanicky vysouvanou QWERTY klávesnici. To by mohlo znamenat problém, čím méně mechanických součástek na zařízení je, tím lépe, ale subjektivní dojmy jsou vesměs dobré. To se ostatně dá tvrdit o celém zařízení, protože i když se změnil výrobce, na kvalitě zpracování i materiálů to není poznat a zařízení nevypadá jako laciná cetka z tržnice. Někdy je kvalita dokonce vyšší než u předchůdce, například v oblasti zadního krytu je k vidění maximální preciznost. Navíc se ani po několika měsících prodeje neobjevil podobný problém jako u X1 s praskajícím tělem, takže v tomto ohledu je X2 důstojným nástupcem první generace.



Nejvýraznějším prvkem na přední straně je displej. Na rozdíl od X1 není zapuštěný, ale v jedné rovině s rámečkem. Papírově má pouze o 0,2 palce větší úhlopříčku a i když mi subjektivně mi přišel výrazně širší, přeměření tento relativně zanedbatelný rozdíl potvrdilo. Nad displejem je přesně uprostřed mřížkou chráněný reproduktor pro telefonování. Napravo od něj je umístěn objektiv malé VGA kamerky pro videovolání, na opačné straně je pak kromě světelného senzoru i trochu zamlčený senzor přiblížení. Není uveden ani v manuálu ani na stránce výrobce, ale testováním jsem si na 99% jistý, že tam je.



Ovládací panel pod displejem se skládá z pěti prvků - čtyř plochých tlačítek a jednoho optického ovladače uprostřed. Dvě dvojice tlačítek po stranách jsou oddělena hmatem rozpoznatelnou odrážkou a slouží pro volání (horní dvojice, přičemž dlouhý stisk pravého tlačítka zařízení uzamkne), spodní dvojice spustí aplikaci SlideView, respektive potvrdí volbu jako tlačítko OK. Tlačítka se mi ale mačkala dost špatně a i když jsem měl k trojúhelníkovému řešení u X1 výhrady, tohle je ještě horší řešení.

Optický joystick umístěný mezi tlačítky je zhruba stejně velký, jako u X1, a stejně jako on umí pouze emulovat kurzor a pohyby do 4 stran; režim simulující myš chybí. V ovládacím panelu je možné nastavit citlivost joysticku v pěti úrovních a rovněž speciální chování v aplikacích jako je Doručená pošta nebo Kontakty, kdy se při použití joysticku neposunuje kurzor po jedné položce, ale posouvá se celá obrazovka. A pokud vás optický joystick neoslní, můžete ho vypnout a pak začne fungovat jako klasické potvrzovací tlačítko. Osobně jsem byl z počátku tímto ovladačem nadšený, protože konkurence od podobných prvků upustila, ale po pár nech jsem ho skoro nevyužil, snad jen při prohlížení internetu, ale i tam jsem častěji posouval obrazovku prstem.



Zadní hrana zařízení není úplně rovná, navíc trochu vyčnívá objektiv fotoaparátu a ozdobné logo Sony Ericssonu, takže na rovné podložce se ani v nejmenším nechová klidně a stabilně. Největší plochu zabírají kovová dvířka chránící baterii. Výraz "dvířka" je skutečně velmi trefný, protože se jako dvířka s dvojicí malých pantů chovají a k dispozici je i malý polohový zámeček. Komu leze na nervy často kostrbaté otevírání různých HTC modelů, bude se mu tohle pohodlné a nenásilné řešení líbit. Pod baterií je slot pro SIM kartu a také z boku přístupný slot pro microSD kartu - při výměně paměťovky tak sice musíte otevřít dvířka, ale tento úkon sám o sobě nemá na zařízení vliv, takže můžete rychle pokračovat v práci dál. Stejně tak se pouze sundáním krytu baterie (a vytažením stylusu) dostanete k mikrotlačítku provádějícím softwarový reset.



Přesně uprostřed po obou stranách krytu (nad i pod) najdeme podlouhlé otvory hlasitého reproduktoru hrající ve stereu. Pod horním okrajem je dále umístěn hlavní osmimegapixelový digitální fotoaparát s přisvětlovací LEDkou, u spodní hrany naopak najdeme pouze poutko pro připevnění řemínku.



Horní i dolní hrana nabízejí zajímavou designovou libůstku v podobě perforovaného povrchu, pod kterým je navíc umístěna dvojice pestrobarevných stavových LED diod (na každé straně jedna). Na horní hraně navíc najdeme i klasický 3,5 milimetrový kombinovaný konektor pro připojení jak sluchátek, tak TV-Out kabelu a nakonec i tlačítko pro zapnutí / vypnutí zařízení.



Nakonec jsem si nechal boční hrany. Na té levé je umístěn pouze konektor pro připojení microUSB kabelu. Pravá hrana nabízí trochu víc zajímavostí, kromě v horní polovině umístěného dvoutlačítka pro ovládání hlasitosti je to i tlačítko pro ovládání fotoaparátu. Tím je naše exkurze po zevnějšku přístroje u konce, nyní je ten vhodný čas vysunout klávesnici.