Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Auto-Moto
Mobilní telefony
Notebooky  |  Tablety
Příslušenství
Wearables  |  Ostatní
Svět hardware  |  Digimanie  |   TV Freak

Velká recenze zařízení HTC Universal (i-mate JASJAR)

26.9.2005, Pavel Koza, recenze
Jedno z nejočekávanějších zařízení posledních měsíců (a možná i let) s kódovým označením HTC Universal mají v povědomí snad všichni příznivci operačního systému pro kapesní počítače z dílny Microsoftu.

Klávesnice


HTC Universal není první Pocket PC s integrovanou QUERTY klávesnicí, ale pominu-li v klinické smrti se nacházející řadu Handheld PC, je tato klávesnice jedna z nejkvalitnějších v historii zařízení s operačním systémem od Microsoftu, možná dokonce ta úplně NEJ. Osobně se domnívám, že jde o klávesnici s mikrospínači, nikoliv o klávesnici membránovou. Výhodou mikrospínačů je vyšší zdvih, lepší reakce a proto i lepší pocit při psaní, nevýhodou pak celkem hlasité cvakání, které v tiché místnosti může rušit vás i okolí (například manželku snažící se usnout:). Klávesnice jako taková se skládá z 62 tlačítek naskládaných do šesti řad. Velikost klasického tlačítka je 9,5 milimetrů na šířku a 8,5 milimetrů na výšku, ovšem najdeme tam hned několik výjimek s rozměry jinými. V prvé řadě to je celá horní řada, pak tlačítka na okrajích (tvar klávesnice není klasický obdélník, ale nevím-jak-to-popsat-koukni-na-foto-úhelník). Mezera mezi tlačítky je běžným metrem neměřitelná, prostě malinká. A na tlačítkách F a J narazíte na takové ty klasické zarážky, abyste se na klávesnici snadno zorientovali i bez nutnosti klopit zrak.




Tlačítka na klávesnici bych rozdělil do dvou typů - systémová/funkční a pak klasická tlačítka. Systémových a funkčních jich je celkem 12. Najdeme mezi nimi dvojici tlačítek pro ovládání telefonu (zelené a červené sluchátko), dvě tlačítka pro ovládání programů (to jsou ty dvě vodorovné čárky, jejich stisk je ekvivalentní tapnutí na levou nebo pravou stranu lišty), potvrzovací tlačítko OK (jeho stisk je ekvivalentní tapnutí do pravého horního rohu obrazovky), funkční klávesu mající za úkol vypsat sekundární znak stisknutého tlačítka (ty červené značky v levém horním rohu tlačítkek), klávesu Win pro aktivaci nabídky Start, tlačítko SYM sloužící pro psaní rozšířených znaků jako je "Ç" (napíšete klasické písmenko C a pak opakovaným stiskem tlačítka SYM rotujete mezi nabídkou různých čárek nebo háčků; plnohodnotná česká abeceda však chybí, to je výzva pro případné autory lokalizace) a pak i 4 tlačítka pro spuštění aplikací (dvě z nich se dají programovat, tlačítko pro spuštění pošty a Pocket Internet Exploreru se měnit nedá).

Nesmím zapomenout ani na efektní i efektivní červené podsvícení. Pokud senzor zjistí příliš špatné světelné podmínky, při stisku klávesy se všechna tlačítka podsvítí a Univerzál tak vypadá jako ze sci-fi filmu:) Červené světlo není překvapivě příliš ostré, takže nevadí ani při delším psaní. Je možné nastavit délku trvání podsvícení, případně podsvícení úplně vypnout.




Pokud jde o praktické zkušenosti, jsou vesměs pozitivní. Když bylo zařízení položeno na stole, psal jsem většinou tak čtyřmi prsty a nijak si navzájem nepřekážely. Mnohem lépe se mi ale psalo v poloze na zádech, kdy jsem zařízení držel v dlaních a psal jsem palci. Bez problémů jsem obsáhl celou plochu klávesnice. Párkrát jsem takto diskutoval přes ICQ nebo psal SMSky a proti Compactu to bylo mnohem pohodlnější. Celou recenzi bych tak asi nenapsal, ale na kratší texty to bylo skvělé. Ale abych jen nechválil, pár drobností se mi zase tak moc nelíbilo. První z nich je přítomnost pouze jednoho SHIFTu, konkrétně na levé straně. Pokud chcete napsat velké písmeno A nebo Z, musíte si přehmátnout. O cvakání jsem už psal, není to sice nic hrozného, ale kdo má rád úplné ticho, bude mu to vadit. A nakonec - mezerník se rozkládá na ploše stejné jako dvě čtvercová tlačítka. Bohužel má i dva mikrospínače, což občas vedlo k tomu, že jsem místo jedné mezery napsal mezery dvě. Jinak je ale klávesnice hodně povedená a ve své kategorii se rozhodně neztratí.




Parametry


Ať už se vám HTC Universal líbí nebo ne, jedno mu upřít nemůže nikdo - jde o skvěle vybavené zařízení, které se nedá odbýt několika větami. Ovšem na druhou stranu jde rovněž o velmi drahé zařízení, takže by se jistá výjimečnost dala očekávat. Proto budu v hodnocení trochu náročnější, protože když už si kupuji zařízení v ceně dvou nebo dokonce tří klasických Pocket PC, mám právo požadovat přístroj s minimem kompromisů. Zanechme však teorie a přejděme k jednotlivým konkrétním vlastnostem.

A hned u první z nich se zdá, že i přes vysokou cenu nebude HTC Universal plné jen těch nejšpičkovějších technologií, ale že se ke kompromisu sáhne častěji než jen výjimečně. Záleží sice na úhlu pohledu, ale některé věci jsou prostě neoddiskutovatelné. Tak například procesor Intel Bulverde 520MHz. Proč ne 624MHz? Pokud pomineme nižší cenu, nenapadá mě jiný důvod, proč mít v tomto zařízení jiný než nejlepší procesor. Argument o nižší spotřebě neobstojí, s dnes již celkem běžnou utilitkou pro změnu frekvence procesoru není šetření energií problém ani u těch nejrychlejěích procesorů (která však u HTC Phone edition Pocket PC zařízení většinou chybí, stejně tak i u Univerzálu). To samé v bledě modrém platí i o dostupné paměti. U nového systému Windows Mobile 5 se výrazně zmenila filozofie práce s pamětí, takže kombinace 64MB RAM a 128MB FlashROM už ani zdaleka nepůsobí tak impozantně, jako dřív. Veškerá RAM je totiž uživateli nepřístupná a používá se pouze pro běh aplikací. Uživateli tak musí stačit 128MB FlashROM, ze které si však mnoho desítek MB ukousne systém a značnou část zabere skrytý oddíl s instalačkami bonusových aplikací, které se navíc po HW resetu automaticky nainstalují a uberou další místo. Nešťastnému uživateli tak místo očekávaných 192MB musí stačit necelých 40MB volného místa pro data a programy, a to rozhodně není mnoho.




Jak už jsem naznačil, protože systém Windows Mobile 5 od základu mění práci s pamětí, mění se i způsob provedení hardwarového resetu, tedy navrácení systému do původního stavu. Nyní nestačí stisknout kombinaci několika tlačítek nebo nechat zařízení úplně vybít. Nyní je nutné spustit utilitku zvanou Clear Storage, která po několikerém ověření vyčištění paměti a tedy de-fakto hard reset provede sama.




Displej zařízení je další parametr, na který lze nahlížet ze dvou opačných stran. Na straně jedné jde o povedený transflexní TFT displej s rozlišením 640x480 bodů a schopností zobrazit až 65 tisíc barev najednou. Jeho úhlopříčka je oficiálně 3,6", tedy asi 91,4 milimetrů. Podsvícení je možné nastavit automaticky v deseti krocích odděleně pro provoz na baterie nebo během dobíjení, automatické nastavení bohužel chybí. Na fotky je na displeji pěkný pohled a i když podsvícení není tak jasné jako u iPAQ hx4700 (při psaní preview, kde jsem tvrdil opak, jsem měl asi omylem podsvícení u iPAQa nastavené na nižší než maximální hodnotu), rozhodně se nejedná o slabinu Univerzálu. Pokud jde o vyvážení bílé, přijde mi nepatrně lepší než u iPAQa, ale rozdíl je skutečně nepatrný - zatímco iPAQ nabízí teplejší barvy, HTC nabízí barvy studené). Ovšem pokud se na displej podívám opět z pohledu náročného uživatele, nezbývá než se zeptat - a proč jenom 3,6 palců? Proč ne víc? A proč jsou na displeji tak tlusté černé okraje? Ale objektivně vzato tyto nedostatky nejsou nijak zásadní a většina normálních (čti ne-tak-úchylně-rejpavých:) uživatelů musí být spokojena.




Zvukové schopnosti zařízení jsou obstojné. Na rozdíl od většiny Pocket PC s integrovaným telefonem nabízí i HTC Unviversal ne jeden, ne dva, ale hned tři reproduktory, mikrofon a výstup na sluchátka. Klasický reproduktor je v zařízení zastoupen dvakrát, při čelním pohledu jsou oba repráčky schované za oválnou mřížkou. Oba však hrají to samé - na stereo si budeme muset ještě chvíli počkat. Hlasitost reproduktorů je skvělá, což oceníte především při použití handsfree režimu při telefonování. To reproduktor na klasické telefonování je na tom hůře. Hlasitost je dobrá (ale mohla by být vyšší), nicméně už při střední úrovni dost citelně chrčí a drnčí. A to je velmi, velmi nepříjemné. Mikrofon je skvělý pro přímý záznam zvuku a velmi dobrý pro záznam zvuku prostorového. Kvalitu záznamu lze ještě trochu vylepšit nastavením automatické regulace hlasitosti. A zbývají sluchátka a výstup na ně. Velmi potěšující je, že i přes nutnost mít sluchátka s mikrofonem je použit jack klasického průměru 3,5mm, takže pokud zrovna nepotřebujete telefonovat, můžete poslouchat písničky na libovolných jiných sluchátkách i bez nutnosti shánět redukci. Na kvalitních sluchátkách je zvuk skvělý, hlasitost víc než dostatečná a šum minimální, takřka neznatelný. Sice chybí nějaký softwarový equalizer, ale některé MP3 přehrávače mají vlastní a i bez něj hudba nepostrádá dynamiku. Na dodávaných sluchátkách je to už horší, hlasitost i kvalita jsou o dost nižší, ale pokud to porovnám s běžně dodávanými "peckami", nemá se Univerzál rozhodně za co stydět.




Možnosti komunikace jsou velmi, velmi bohaté. Základem je samozřejmě USB verze 1.1, které slouží primárně k propojení se stolním počítačem. Přes některé spekulace téměř jistě chybí možnost připojení jiných USB zařízení přes USB host. První bezdrátová technologie integrovaná do zařízení využívá infračervené paprsky. Skvělá zpráva je, že infračervený port je rychlý nejen dle specifikace (FIR by měl dosahovat rychlosti až 4Mbps), ale i v praxi. Při kopírování na zařízení jsem dosahoval rychlosti 125KB/s, opačným směrem dokonce 166KB/s. Vliv na to možná mělo i to, že se komunikace přes ActiveSync zrychlila celkově díky nové verzi systému, ale v každém případě je to skvělý výsledek a infraport se tak dá využít i pro kopírování větších souborů!

Mezi sofistikovanější technologie bezdrátového přenosu dat patří jak Bluetooth, tak WiFi. A je příjemné, že obě technologie najdeme i zde. Bluetooth verze 1.1 je sice pouze s ovladačem a obslužnou aplikací od Microsoftu, ale co se dá dělat... Seznam vlastností je sice omezen, ale ty základní jsou tam všechny a funkční. Testoval jsem GPS Navilock BT-338, utržené sluchátko Jabra BT-200 i přenos souborů mezi HTC Universal a HP iPAQ hx4700 a všechno to šlapalo bez problémů. To samé se dá říci i o WiFi modulu (IEEE 802.11b). Testoval jsem se svým domácím Asusem a zvládlo to i ověření WPA-PSK s šifrováním TKIP. Dokonce jsem přes to uskutečnil svůj první hovor přes Skype:) Jediná drobnost, která mi příliš nevyhovovala, bylo společné ovládání všech bezdrátových modulů pomocí aplikace Wireless Manager. Aplikace sama o sobě není špatná, na zapnutí BT ale potřebujete minimálně o jedno tapnutí víc... A o telefonní části si povíme víc v samostatné kapitole.




Nakonec nesmíme zapomenout ani na baterii a výdrž, velmi důležité to veličiny. Vzhledem k jiné filozofii práce s pamětí může jet baterie vždy až na doraz a stejně tak budeme jen marně hledat nějakou záložní baterii. Jediná baterie je konkrétně Li-Pol akumulátor s kapacitou 1620mAh, zařízení zvládá i dobíjení přes kabel. Vzhledem k velmi omezené době zápůjčky jsem mohl provést jen několik testů výdrže, bohužel ale Spb Benchmark nefungoval s WM5 úplně dobře, a tak jsou výsledky trochu zkreslené. Obecně se dá říci, že zařízení vydrží při plné zátěži fungovat 4-6 hodin. Dál to ale nechci rozvádět, raději zkusím zařízení sehnat ještě v budoucnu, až bude nová verze Spb Benchmarku kompatibilní s WM5 k dispozici, a baterii proklepnout pořádně ze všech stran.


reklama