Velká recenze zařízení HTC Touch Pro

Vzhled zařízení

Jak jsem psal již v úvodní části recenze, zřejmou podobnost mezi HTC Touch Diamond a HTC Touch Pro lze přehlédnout jen skutečně stěží. Při kolmém pohledu jsou jediným rozdílem oblejší rohy u Pro-čka, při dalším zkoumání samozřejmě narazíme na mnohem zřetelnější rozdíly, ale styl zůstává neměnný - opět je zde minimum ovládacích prvků a lesklý, luxusně se tvářící povrch. Na rozdíl od Diamonda ale toto zařízení s klávesnicí v kapse už pocítíte, protože je nejen výrazně tlustší (rozměry jsou 51 x 102 x 18 milimetrů), ale i citelně těžší (hmotnost zařízení je 165 gramů včetně baterie). Lehká odtučňovací kůra by zařízení rozhodně pomohla, na druhou stranu je nutné připomenout, že jeho předchůdce HTC TyTN II na tom byl ještě hůře a v rámci modelové řady jde o zlepšení.

Pokud jde o vzhled, v HTC si připomínky uživatelů Diamondů vzali k srdci jen částečně. Luxusně se tvářící lesklý povrch zařízení sice vystřídala, alespoň pokud jde o kryt zadní strany zařízení a baterie, praktičtější matná, jakoby pogumovaná úprava, ale "diamantové" zvrásnění bude dál brnkat na nervy všem, kteří jsou zvyklí používat zařízení položené na stole nebo na jiné rovné ploše. Kvůli rozměrům klávesnice lze samozřejmě jen těžko psát deseti prsty, ale pro silné viklání jiný způsob psaní než palci stejně připadá v úvahu jen stěží.

Mechanické zpracování je u zařízení s vysouvací klávesnicí snad ještě důležitější, než u zařízení klasického. Mechanismus starající se o bezproblémové spojení a fungování obou částí je velmi namáhaný a zcela logicky se jedná o místo, ke kterému mohou mít někteří uživatelé trochu nedůvěru. Je samozřejmě dost obtížné hodnotit mechanickou odolnost po pouze několikatýdenním testování a předvídat, jak se bude chovat po dvou letech, ale osobně se mi celé zařízení jeví jako velmi bytelné. Zmiňovaný výsuvný mechanismus se chová přesně tak, jak má, je tichý a pevný, tak snad mu to vydrží i po mnoha měsících používání. Jediná drobná výtka směřuje k ne 100% přesnému zarovnání obou spojených částí, je mezi nimi nepatrný překryv, ale pozná se to jen hmatem a ničemu to nevadí (je to vážně nepatrné).

Přední strana je zajímavá, i když nabízí vesměs stejné vlastnosti jako mnoho dalších zařízení. Hlavním prvkem je VGA displej, který je zcela zarovnaný s okolním tělem přístroje. Nad displejem najdeme protáhlý otvor reproduktoru pro telefonování a vpravo od něj i malou VGA kameru pro provozování videohovorů. Pod displejem je taková zvláštní plocha se čtveřicí nakreslených ikonek a kruhovým tlačítkem potvrzujícím akci. Ikonky jsou celkem jasné, stisknutím odpovídajícího tlačítka označeného ikonkou (Domů, Zpět, Přijmou hovor, Odmítnout hovor) se provede předvolená akce, protože se ale jedná o systémová tlačítka, tuto akci není možné měnit (jediná konfigurovatelná položka je dlouhý stisk tlačítka pro příjem hovoru, pro dlouhý stisk tlačítka pro ukončení hovoru si zase můžete nastavit akci typu přepínání režimu letadlo ukončení datového spojení, případně zobrazení rychlého seznamu všech těchto akcí). Překvapivé je setkání s tlačítky Domů a Zpět, které jsme zvyklí vídat spíš u zařízení bez dotykové obrazovky; u zařízení nicméně zapadají do celkové koncepce ovládání telefonu.

To nejzajímavější na čelní straně jsem si nechal naposled. Jedná se o velmi netypický ovládací prvek z kategorie "čtyřsměrový kurzor s tlačítkem uprostřed". U zařízení ho tvoří čtveřice schovaných mikrospínačů umístěných do kříže kolem potvrzovacího tlačítka, které jsou opět schované pod jednolitým panelem. Při pozorném pohledu navíc najdete malinké šipky na kružnici kolem toho kulatého tlačítka, které naznačují, že pokud po ní budete prstem kroužit jedním nebo druhým směrem, v některých aplikacích (prohlížeč obrázků, pošta...) si můžete plynule zvětšovat nebo zmenšovat obsah programu (obrázky, text...). Jako poslední zbývá představit si potvrzovací tlačítko, které kromě očekávané funkce funguje díky několika bílým LEDkám po obvodu i jako prostředek pro obrazové upozornění na dobíjení, zmeškaný hovor, příchozí zprávu, prostě jako klasická notifikační LEDka. I v tomto případě mi ale bohužel přišlo, že vzhled je nadřazen funkčnosti, protože především využívání kurzoru mi přišlo velmi obtížné a pravidelně jsem mačkal něco jiného, než jsem ve skutečnosti chtěl.

Zadní strana zařízení je trochu zajímavější než u Diamonda. Jednak není lesklá, ale matná a navíc pogumovaná, takže mi přijde příjemnější do ruky (a výrazně méně se opatlává), druhak nabízí kromě samotného průřezu pro hlavní digitální fotoaparát i druhý kruhový otvor pro přisvětlovací LEDku, malý otvor pro lepší reprodukci systémového reproduktoru a u dolní hrany pak i malý otvor pro úchyt řemínku. Další překvapení na nás čeká po sundání krytu baterie. Kromě samotného místa pro baterii a slotu pro SIM kartu najdeme na levé hraně (při pohledu zezadu) i slot pro microSD kartu. Pro uživatele mající víc než jednu paměťovou kartu to sice není ideální, ale protože sundání krytu nijak zařízení nevypne, dá se to snést. Poslední potěšující drobnost je odstranění dalšího nepříjemného problému Diamondu, tentokrát s čištěním objektivu, nyní je čištění rychlé a bezproblémové.

Přes znatelně větší tloušťku jsou hrany zařízení více méně shodné s Diamondem. Na levé hraně najdeme pouze dvě tlačítka pro nastavení hlasitosti, pravá hrana je prosta jakýchkoliv tlačítek, pouze v dolním rohu je otvor pro stylus. Horní hrana je opět velmi prostá a je na ní umístěno jediné tlačítko, které slouží k vypnutí/zapnutí zařízení. A nakonec dolní hrana zařízení, kde najdeme uprostřed miniUSB konektor pro dobíjení a synchronizaci, malý otvor mikrofonu a mikrospínač pro provedení softwarového resetu.

Na vysouvací klávesnici jsem samozřejmě nezapomněl, budu se jí podrobně věnovat hned v následující kapitole.

Vysouvací klávesnice

Hlavním lákadlem na zařízení HTC Touch Pro je bezesporu integrovaná vysouvací klávesnice určená pro rychlé zadávání textů. Při čelním pohledu na zařízení se klávesnice vysouvá na levou stranu a i když to není úplně netypické, osobně mi (jako pravákovi) trvalo celkem dlouho si na to zvyknout; vysouvání na druhou stranu by mi vyhovovalo víc. Klávesnice je navržena pro ovládání palci. Je sice teoreticky možné na ni psát i jinými prsty, ale protože se při položení na rovnou plochu kvůli "diamantovým" zádům hodně viklá, je tento způsob ovládání dost nepohodlný. Každé otevření nebo zavření klávesnice je doprovázeno zvukem (lze změnit nebo vypnout) a stejně tak se automaticky otočí orientace displeje. Otáčení je velice svižné během jedné vteřiny je vše hotovo (záleží na aktivní aplikaci), nepříjemný je ale dost častý automatický návrat na TouchFLO - otevřete si email, vysunete klávesnici a email zmizí... Neděje se tak pokaždé, ale otravuje to život. A jen pro pořádek dodám, že na rozdíl od předchůdce není možné displej naklopit, což je pro část uživatelů nepříjemná změna k horšímu.

Při pohledu na klávesnici si všimneme nečekaně vysokého počtu tlačítek. Na rozdíl od většiny ostatních zařízení s Windows Mobile, která mají čtyři, a někdy dokonce jen tři řady, nabízí HTC Touch Pro hned pět řad tlačítek, a to včetně kompletní numerické řady. Na vaše prsty tak čeká celkem 57 tlačítek. I přes velký počet nejsou jednotlivá tlačítka nijak titěrná (rozměr tlačítka je 7x5 milimetrů, tvar mírně vypouklého polštářku), pouze tři tlačítka (Levý SHIFT, mezerník a enter) zabírají plochu dvou kláves vedle sebe. Velkým tlačítkům na malém zařízení padly za oběť mezery mezi nimi, jednotlivá tlačítka jsou namačkána těsně jedno vedle druhého. Někomu toto řešení vyhovuje více, já osobně se řadím do druhé skupiny, která má raději menší tlačítka s většími rozestupy, na klávesnici Touch Pro jsem až příliš často mačkal dvě sousedící tlačítka najednou.

Pro psaní v temném prostředí je klávesnice podsvícena, znaky na jednotlivých tlačítkách svítí bíle a/nebo zeleně. Podsvícení je mírné, šetrné k očím, ale přesto dobře viditelné. Aktivuje se stisknutím jakékoliv klávesy a po deseti vteřinách po poslední aktivitě zase pozvolna zhasne. Pro maximální šetření baterie je možné aktivovat podsvícení podle světelných podmínek, takže se zapne jen pokud bude šero. To samé se dá říci i o dvou zelených stavových LEDkách nad klávesnicí, které indikují aktivaci CAPS LOCK, respektive funkční klávesy FN.

Jak je u těchto klávesnic obvyklé, část tlačítek má hned dvě funkce - primární (bíle značenou) vyvolanou prostým stisknutím tlačítka a sekundární (zeleně značenou) vyvolanou současným nebo sekvenčním stiskem funkční klávesy a daného tlačítka. Funkční tlačítko, označené zeleným znakem FN, je umístěno v levém dolním rohu vedle tlačítka CTRL a na jeho umístění (které je na různých zařízeních různé) si budete muset zvykat. Mezi další užitečná tlačítka bych zařadil tlačítko SMS/MMS pro spuštění aplikace pro práci se zprávami, tlačítko "obálka" pro spuštění aplikace pro správu elektronické pošty, tlačítko pro spuštění mobilní Opery k prohlížení internetu a tlačítko pro spuštění aplikace Správce připojení. Jako plus hodnotím přítomnost hned dvou tlačítek SHIFT (na každé straně klávesnice jedno), klávesy CTRL nabízející funkcionalitu známou ze stolního počítače (CTRL + C pro kopírování, CTRL+ V pro vložení atp.), klávesy TAB a v neposlední řadě čtveřice kurzorových tlačítek pro pohyb v dokumentu nebo formuláři včetně stránkování PgUp a PgDn. Naopak za naprosto nepochopitelnou považuji absenci tlačítek "Win" pro zobrazení nabídky Start a především tlačítka "OK" pro zavírání jednotlivých oken! Ne, tomu vážně nerozumím, bez těchto tlačítek je ovládání zařízení jen z klávesnice vyloučeno...

Pátá, numerická řada klávesnice se přímo nabízí k pohodlnému psaní českých znaků (na zařízení s lokalizací, samozřejmě). Bohužel, nic takového není oficiálně k dispozici. Existuje ale jedno řešení, které je popsané na stránkách výrobce a které je až na drobnosti celkem funkční. Cituji:

Přes pátou řadu se prvoplánově české znaky psát nedají, jistou funkčnost přináší v lokalizaci integrovaný univerzální ovladač hardwarových klávesnic, který je běžně určen pro přídavné hardwarové klávesnice, a kterým je možné české znaky zadávat. Protože ale není určen přímo pro HTC Touch Pro, není jeho funkce stoprocentní a není například možné vložit znak otazník „?“. Bohužel podporu HW klávesnice si HTC u nás neobjednalo. České znaky lze tedy oficiálně psát jen přes sw klávesnici.

A jak se na klávesnici v reálu píše? Inu, trvalo to dlouho, ale nakonec jsem si přeci jen zvyknul, i když ne bez výhrad. Že mají tlačítka pouze malý zdvih nebyl problém, protože při stisknutí je cítit jistá zpětná vazba a tak má člověk alespoň malou kontrolu. Zdaleka největší problém mi působila nutnost zvyknout si na absenci mezer mezi jednotlivými tlačítky. Samotná tlačítka jsou sice dostatečně rozměrná, ale minimální mezery mezi nimi tuto výhodu stírají, a tak jsem hodně dlouho dělal při psaní až příliš mnoho chyb. Teprve po několika týdnech se mi začalo dařit psát i delší texty bez chyb. Co mi ale vadit nepřestalo je výše zmiňovaná absence systémových tlačítek Win a OK, neustálé přehmatávání mezi klávesnicí a displejem je skutečně otravné. Celkově mi ale po počátečních rozpacích nakonec přišla klávesnice k chuti a byl jsem na ní bez problémů schopen vyřizovat i obsáhlejší emaily či dokumenty.