Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Auto-Moto
Mobilní telefony
Notebooky  |  Tablety
Příslušenství
Wearables  |  Ostatní
Svět hardware  |  Digimanie  |   TV Freak

Velká recenze zařízení HTC Touch Cruise '09

27.2.2009, Pavel Koza, recenze
I v letošním roce, hned od prvních lednových týdnů, pokračuje společnost HTC v upevňování své vedoucí pozice nejpilnějšího výrobce mobilních zařízení s Windows Mobile. Tentokrát je sice rozjezd trochu volnější, protože první zařízení roku 2009 se rozhodně nedá označit jako high-end model, ale i tak nabízí nový HTC Touch Cruise (kódovým jménem HTC Iolite) několik zajímavých vlastností a nových funkcí.

Parametry zařízení


Jak jsem již několikrát uvedl, nový Touch Cruise je po technické stránce, až na menší rozdíly, zcela shodný se zařízením HTC Touch 3G, takže pokud jste četli nedávno uvedenou recenzi, bude to pro vás jen takové rychlé opáčko. Celkově se jedná o slušně vybavený průměr, který sice nijak nešokuje, ale na druhou stranu ani nezklame.




V zařízení je použitý procesor značky Qualcomm, konkrétně model Qualcomm MSM7225, který běhá na maximální frekvenci 528 MHz. O schopnostech této platformy se vedou mnohdy i vášnivé diskuze, pro zařízení s QVGA displejem je ale jeho výkon naprosto dostatečný. Na rozdíl od 3G-čka má procesor k dispozici více paměti a to konkrétně celých 512 MB FlashROM pro uložení operačního systému, vašich dat a programů (po startu je volných luxusních 275 MB) a 256 MB RAM pro provoz a běh aplikací (po startu je volných 131 MB). Tyto hodnoty se v tuto chvíli dají považovat za ideální a pro každodenní fungování více než dostatečné.




Z hlediska grafického výkonu je na tom nový Cruise velmi slušně, vzhledem k QVGA displeji to ale není nic překvapivého, překvapením by byl spíš opak. V benchmarku dosáhlo nové zařízení o 10% lepší výsledek než 3G-čko, což je určitě příjemné zjištění. Veškeré systémové operace jsou bleskurychlé a ani nejnáročnější úkoly jako je například sledování neoptimalizovaného videa, nepřivedly zařízení do úzkých. Na testovacím souboru jsem vyzkoušel přehrávání DivX videa přehrávačem CorePlayer 1.2.5 a vše bylo zcela plynulé a bez trhání i během dynamických a zařízení velmi zatěžujících scén; výsledek benchmarku tohoto souboru byl 139% při zapnutém TouchFLO. Sledování filmů sice není takovým zážitkem, jako u zařízení s VGA displejem, ale na mé oblíbené seriály to stačilo a ani v tomto ohledu není možné zařízení cokoliv vytknout.

Testovací soubor ve formátu DivX má rozlišení 640x352 bodů, datový tok 1024 kbit/s, 24 snímků za vteřinu a stereozvuk 44,1 kHz při 127 kbit/s, jedná se o dynamickou upoutávku na film Matrix.




V zařízení je použit dotykový QVGA TFT displej s úhlopříčkou 2,8 palce (72 milimetrů), pravděpodobně transmisivního typu, tedy s požadavkem na podsvícení za všech okolností. Na sluníčku je viditelnost průměrná, maximální podsvícení dost pomůže. V porovnání s VGA, nebo dokonce WVGA displeji je samozřejmě rastr výrazně hrubší a i "umělecký dojem" není na takové výši, jako u větších rozlišení, ale mnoha uživatelům to stačí a rozlišení displeje samo o sobě není možné považovat za chybu. Displej není zapuštěný pod okraj rámečku, ale je v jedné rovině a tak usnadňuje ovládání prsty i v rozích.




Podsvícení je možné regulovat v 10 stupních (odděleně pro provoz na baterie i během dobíjení) a komu to nestačí, může využít automatickou regulaci podsvícení podle okolních světelných podmínek (senzor je schovaný v reproduktoru pro telefonování). Potěšující je rovněž fakt, že podsvícení je čistě bílé a že jsou obě mezní hodnoty správně nastavené (silné podsvícení na maximum a naopak velmi slabé při nastavení minimální úrovně).




Zvukové schopnosti mne potěšily. Musím začít již chválenými sluchátky, které konečně poskytují uspokojivý zvuk při poslechu oblíbených písniček či sledování filmů, a to i bez zapnutého standardně předinstalovaného grafického equalizéru; s ním si můžete zvuk ještě vylepšit. Dostatečná je i hlasitost, takže je možné zařízení bez problémů používat i v rušnějším prostředí či MHD. Samozřejmě si i zde můžete pomocí redukce připojit sluchátka jiná, ale vzhledem ke schopnostem to není nezbytné. Podobně kvalitní je i systémový reproduktor, který opět nabízí dostatečně vysokou hlasitost a ani při vyšších úrovních nechrčí ani nerezonuje. Jeho schopnosti oceníte především při funkci hlasitého odposlechu při telefonování. Klasický sluchátkový reproduktor určený pro telefonování je na tom s hlasitostí celkem slušně, telefonování je možné i na rušnější ulici, ale ještě pár decibelů navíc by neuškodilo. Naopak jeho kvalita a srozumitelnost je bez připomínek, v tomto ohledu si vede na výbornou. Poslední vlastností spojenou se zvukem je mikrofon určený pro záznam zvuku nebo klasické telefonování. I toto zařízení podporuje automatickou regulaci úrovně hlasitosti, takže pokud je záznam příliš tichý, citlivost zvedne a naopak, a jak při přímém záznamu, tak i při záznamu z několika metrů, nabízí velmi dobré výsledky. K záznamu je možné využít samostatnou aplikaci HTC Voice Recorder, která ukládá zvuk do výrazně úspornějšího formátu AMR. Zde si můžete stáhnout ukázky reálného záznamu (30,62 KB).




Na zařízení HTC Touch Cruise je k dispozici mnoho různých druhů připojení a všechny se během testování ukázaly jako téměř bezproblémové. Základem pro synchronizaci se stolním počítačem je připojení pomocí USB kabelu. I když je v zařízení speciální ExtUSB konektor, je díky své zpětné kompatibilitě možné použít pro synchronizaci libovolný kabel s miniUSB konektorem. Ihned po propojení počítače a zařízení se na displeji zařízení objeví praktický dialog, kde si můžete vybrat typ připojení - ActiveSync pro synchronizaci nebo Disk Drive (Mass Storage) pro přenos souborů. Rozdíl je i v rychlosti, testovací 100 MB velký RAR soubor se v režimu ActiveSync kopíroval na kartu 70 vteřin, při připojení karty jako Disk Drive to trvalo pouze 32 vteřin. Pokud ale používáte druhý jmenovaný režim, po dobu připojení k počítači není paměťová karta na zařízení k dispozici. Poslední položkou v nabídce je možnost vybrat Internet Sharing pro rychlé připojení počítače nebo notebooku k internetu.




Druhým komunikačním kanálem je Bluetooth, přesně řečeno Bluetooth verze 2.0 s EDR. Ovládací aplikace je z dílny Microsoftu, která sice není tak propracovaná jako konkurenční produkty, ale i tak nabízí mnohem širší možnosti než předchozí verze včetně automatického vypnutí režimu zjistitelnosti nebo lepší podporu přenosu souborů. Novinkou je možnost nastavení výchozího zařízení pro používání v autě. Testoval jsem synchronizaci přes Bluetooth, přenos souborů s notebookem i jiným kapesním zařízením, synchronizaci s Windows XP i Vistami, stereosluchátka (HP), headset (Bluetrek G2) nebo připojení k Internetu a všechno fungovalo bez jediného problému.




Pro zajímavost uvádím i kompletní přehled podporovaných Bluetooth profilů.
  • A2DP (Advanced Audio Distribution Profile)
  • HSP (Headset Profile)
  • HFP 1.5 (Handsfree Profile)
  • PAN (Personal Area Networking Profile)
  • HID (Human Interface Device Profile)
  • OPP (Object Push Profile)
  • BPP (Basic Printing Profile)
  • FTP (File Transfer Profile)
  • SAP (SIM Access Profile)
  • AVRCP (Audio/Video Remote Control Profile)
  • DUN (Dial-up Profile)
  • PBAP (Phonebook Access Profile)
  • SPP (Serial Port Profile)
  • SDAP (Service Discovery Application Profile)

Nakonec zbývá bezdrátová síť WLAN podporující standard B a G, díky které se můžete připojit (nejen) k většině veřejně dostupných přístupových bodů rychlostí až 55 Mbit/s. Konfigurační aplikace je klasická, jako známe ze všech ostatních HTC zařízení, jisté rozšíření nabízí možnost nastavit si ve třech úrovních poměr mezi výkonem a výdrží či podrobné informace o síle signálu, IP adrese a další zajímavosti. V nejúspornějším režimu, který je například pro připojení k domácímu AP plně dostačující, je možné dosáhnout velmi dobré výdrže na baterii srovnatelné s Bluetooth, naopak v případě potřeby je možné zapnout maximální výkon; subjektivně mi na nejvyšší výkon přišla citlivost WiFi jako nadprůměrná. Pokud jde o funkčnost, ta je velmi dobrá, připojil jsem se k několika různým AP doma i ve městě a vše běhalo jako na drátkách, ostatně jako u všech ostatních zařízení od HTC.



  • Zapnuté WiFi, max. podsvícení, max. výkon WiFi, soustavný PING - 3 h 17 m
  • Zapnuté WiFi, max. podsvícení, min. výkon WiFi, soustavný PING - 11 h 10 m

V zařízení je instalována vyměnitelná a dobíjecí Li-Ion baterie s kapacitou 1100 mAh, tedy stejná, jako u 3G-čka. Syntetické i praktické testy vyšly zhruba nastejno, při normální práci a aktivovaném Push emailu jsem musel nabíjet obden, ale pokud si člověk dá záležet a maximálně šetří, dá se vydržet i přes víkend. I v tomto případě je k dispozici možnost nabíjet baterii pouze pokud je zařízení vypnuté. Poslední vlastností je statistika od posledního plného nabití, takže si můžete udělat sami představu, jak dlouho vaše zařízení skutečně vydrží.



  • Standardní test běžného používání, max. podsvícení - 5 h 30 m
  • Přehrávání videa, max. podsvícení - 4 h 46 m
  • (použit program CorePlayer a přehrával se neoptimalizovaný díl seriálu Grey's Anatomy v DivX)
  • Zapnuté GPRS, max. podsvícení, bez zatížení - 11 h 36 m
  • Zapnutý Bluetooth, max. podsvícení, bez zatížení - 11 h 47 m

Vzhledem k chybě v Spb Benchmarku je při standardním testu zařízení po celou dobu maximálně vytíženo otevíráním velkého dokumentu ve Wordu, takže je výsledek nutné brát s rezervou - takto standardní používání PDA nevypadá.

A to je všechno, další vlastnosti jako například integrované FM rádio nebo gravitační senzor na zařízení nenajdeme.
reklama