Velká recenze zařízení HTC HD2
21.4.2010, Pavel Koza, recenze
Je to již více než rok, co společnost HTC oslnila mobilní svět špičkovým zařízením HTC Touch HD se skvělým foťákem a velkým WVGA displejem. Vývoj se ale nezastavil, a tak jsme se před Vánocemi mohli začít těšit z dalšího, hranice posouvajícího zařízení HTC HD2 (modelové označení T8585, kódové označení Leo), které si po uvedení na trh připsalo hned několik prvenství.
Kapitoly článku:
- Velká recenze zařízení HTC HD2
- Obsah balení a popis příslušenství
- Vzhled zařízení a první část videorecenze
- Parametry zařízení - telefon a komunikace
- Parametry zařízení - multimédia a fotoaparát
- Parametry zařízení - uživatelské rozhraní HTC Sense I.
- Parametry zařízení - uživatelské rozhraní HTC Sense II.
- Zařízení jako mobilní společník
- Zařízení jako mobilní společník II.
- Kapacitní displej, ovládání zařízení, jeho systém i uživatelské rozhraní
- Zařízení jako komunikační prostředek
- Zařízení pro multimédia, zábavu a hry
- Zařízení jako digitální fotoaparát
- Zařízení jako GPS Navigace, Dostupnost a cena, Závěrečné hodnocení, Související odkazy
Zařízení pro multimédia, zábavu a hry
Obrovský displej a výkonný procesor předurčují zařízení nejen pro nudnou práci, ale i pro zábavu. Z pohledu ovládání jsme si displej proklepli už v předchozí kapitole, nyní se na něj podíváme jako na zobrazovací prvek. Když začnu od konce, asi jedinou nevýhodou displeje je jeho klasický původ, z hlediska spotřeby i jasnějších barev bych uvítal modernější AMOLED, který nabízí mnohem rychlejší odezvy, věrnější a plnější barvy či nezkreslený obraz a barvy i při pohledu z hodně ostrého úhlu. V HD2 je displej typu LCD-TFT s LED podsvícením a i když to není vysloveně problém, na srovnávacích fotografiích je to znát, jak je ostatně dobře vidět v tomto srovnání.
Z hlediska velikosti je displej bez konkurence. Rozlišení je sice "pouze" klasické WVGA (480 x 800 bodů), ale úhlopříčka 4,3 palce, tedy téměř 11 centimetrů, to je vážně nádhera. Barevné podání sice není tak syté, jako u AMOLED displejů, ale někomu zase přijde věrnější, takže záleží jen na vás, čemu dáváte přednost. Podsvícení nastavitelné v deseti úrovních odděleně pro provoz na baterie i během dobíjení nabízí sympatický rozsah, nejnižší úroveň je vhodná i do naprosté tmy, nejvyšší úroveň zase oceníte ve velmi jasném prostředí. Až na výjimky jsem ale používal výhradně automatické nastavení v závislosti na okolním prostředí.
Obrovský displej přímo vybízí ke sledování filmů. Integrovaný přehrávač od HTC zvládá jen formát MP4, pokud máte sbírku filmů a seriálů v DivX nebo Xvid formátu, musíte sáhnout po jiném přehrávači. Já jsem věrný CorePlayeru, jehož verzi 1.3.6 používám na všech zařízeních. Procesor Snapdragon není kompatibilní s režimem QTv, takže jsem zkusil ostatní režimy a nejlépe si vedl DirectDraw, který ovšem potřeboval trochu změnit výchozí nastavení formátu překrytí (YUY2) a vypnutí "Overlay with colorkey", jinak působil zatuhnutí zařízení. V této konfiguraci mi v maximální kvalitě benchmark krátkého AVI filmu (ukázka z filmu Quantum of Solace) ukázal výsledek 240%. Subjektivně prostě HD2 přehrává filmy výborně a pokud se někdy objeví přehrávač plně optimalizovaný pro HD2, bude to paráda.
Tabulku srovnání benchmarků jednotlivých videí nenabízím, protože bych srovnával nesrovnatelné, ale pokud chcete mít alespoň představu, výsledky dříve recenzovaných zařízení najdete zde. Od této chvíle nebudu testovat vždy jeden výstupní formát (protože každé zařízení může být silné v nějakém jiném), ale jedno video otestuji s maximálním nastavením v různých výstupních formátech a nejlepší výsledek pak zaznamenám. Jako u všech benchmarků ale mějte na paměti, že to je prostě jen test.
Shaun the Sheep | Quantum of Solace | Grey's Anatomy | Matrix | |
HTC HD2 | 117 % | 240 % | 269 % | 227 % |
|
Kvalitní obraz je ale jen jedna část kompletního multimediálního zážitku, bez pořádného zvukového doprovodu to prostě není ono. Nejlepšího výsledku dosáhnete připojením sluchátek s klasickým konektorem 3,5 milimetrů. Zvuk vycházející ze sluchátek je pak dostatečně plný a pokud vám nevyhovuje úroveň basů nebo výšek, můžete si je upravit pomocí předinstalovaného Audio Boosteru. U některých zařízení bývá problém s maximální hlasitostí, ale u HD2 je více než dostatečná. Kvalitní a dostatečně hlasitý je i reproduktor, celkem bez problémů jsem mohl sledovat film v angličtině a srozumitelnost dialogů byla výborná.
I když má HD2 obrovský potenciál, jak je ostatně vidět i na videu v podobě několika technicky povedených her, v praxi to z pohledu hráče dost skřípe. Windows Mobile prostě v tuto chvíli není ideální herní platforma a s konkurencí v podobě iPhone se nemůže měřit. Existují samozřejmě výjimky, ale pokud se od připravovaného systému Windows Mobile 7 něco očekává, je to výrazné zatraktivnění platformy pro vývojáře i hráče. Jednodušších her je na HD2 s WVGA displejem samozřejmě o dost více, ale pořád to je jen zlomek toho, co lze hrát na iPhonu.
Obecně lze HD2 považovat za velmi slušně vybavené multimediální zařízení.