Velká recenze zařízení HTC HD mini

Zařízení jako prostředek pro multimédia, zábavu a hry

Na první pohled je patrné, že HD mini není takový multimediální gigant, jako je HD2 - pomalejší procesor, výrazně menší displej s nižším rozlišením, HD mini prostě vypadá trochu jako chudý příbuzný. Nemá smysl tady tvrdit opak, především velikost displeje má při sledování filmů největší vliv na celkový dojem a rozdíl mezi úhlopříčkou 4,3 palce a 3,2 palce je značný. Na druhou stranu pokud není sledování filmů vaším hlavním a více méně jediným požadavkem a spokojíte se s trochu horším zážitkem, HD mini zvládne to samé, co HD2 v dostatečné kvalitě.
Stejně jako u HTC HD2 vstoupilo i u tohoto modelu na dosud neprobádané území. Pravda, HD mini sice není úplně první Windows Mobile zařízení s rozlišením HVGA (320 x 480 bodů), zcela určitě mu ale bude věnováno mnohem více pozornosti, než zařízení Acer neoTouch P400. Displej navíc nabízí kapacitní dotykovou vrstvu s podporou multitouch, takže bodů k důkladnému zvážení před koupí je u tohoto zařízení hned několik.
Z čistě technického hlediska se jedná o klasický TFT-LCD displej s LED podsvícením a úhlopříčkou 3,2 palce, tedy něco kolem 81 milimetrů. V porovnání s HD2 nabízí o něco hrubší rastr (HD2 má 8,5 bodu na mm, HD mini má jen 7,1 bodu na mm), což mírně přispívá k přesnějšímu ovládání. K dobrému dojmu přispívá i kvalitní podsvícení nastavitelné v 10 úrovních odděleně pro provoz na baterie i při nabíjení; problémem je ale i tentokrát vysoký lesk displeje, který je vyšší než u iPhonu. Samozřejmostí se stal senzor pro nastavení automatického podsvícení, který tuto činnost zvládá s přehledem. Druhým senzorem majícím do činění něco s displejem je senzor zrychlení, díky kterému je v některých aplikacích možné měnit orientaci displeje prostým natočením o 90° (pouze však jedním směrem). Většina aplikací, stejně jako hlavní část HTC Sense, však fungují pouze v režimu na výšku.

Subjektivně mi při přímém srovnání s HD2 přišel displej na HD mini sytější s jasnějšími barvami, což vyniklo především při prohlížení fotek. Na druhou stranu HD2 nabízí barvy věrnější originálu, dobře to bylo vidět například na fotkách lidské kůže, která je na HD mini hodně do oranžova. Záleží tedy hodně na vašich osobních preferencích, čemu dáváte přednost.
Specialitkou, poprvé představenou na HD2, je kapacitní displej nabízející naprosto odlišný pocit při ovládání zařízení. Povrch kapacitního dotykového displeje je pokryt vodivou vrstvou. Při dotyku displeje prstem ruky vznikne mezi okraji displeje a vodivou rukou kapacita, přes kterou se uzavírá se elektrický obvod. Řadič pak analýzou vzniklých kapacit přesně určí polohu prstu. HD mini navíc nabízí i vibrační odezvu při tapnutí na některé z vyjmenovaných tlačítek, jako je navigační lišta v HTC Sense, číselník pro vytáčení telefonních čísel, softwarová klávesice, YouTube aplikace a pár dalších aplikací, které tuto funkci podporují, můžete ji ale i vypnout.

Pokud se smíříte s trochu menším pohodlím, dá se zařízení HD mini bez problémů používat i jako kapesní videopřehrávač. Věrní čtenáři jistě tuší, jaký program pro přehrávání DivX a Xvid filmů a seriálů používám (správná odpověď je CorePlayer verze 1.3.6) a i když všechny benchmarky byly horší než u HD2, v reálu jsem při sledování klasických neoptimalizovaných seriálů neměl s kvalitou přehrávání žádné problémy. Snad jen velmi dynamické scény občas zaškobrtly, ale nebylo to nic častého.

Zvukové schopnosti jsou na stejné úrovni, jako u HD2. Jednoznačně pozitivně lze hodnotit klasický 3,5 milimetrový konektor pro připojení buď pouze sluchátek, nebo sluchátek s mikrofonem. Zvukově ale nejsou přibalená sluchátka nijak povedená, mírné zlepšení je možné pomocí grafického ekvalizéru (Audio Booster), ovšem pokud to myslíte s hudbou vážně, nic jiného než pořízení pořádných sluchátek vám stejně nezbude. Nakonec nesmím zapomenout na systémový reproduktor umístěný na zadní straně zařízení. Hraje slušně, při sledování anglicky mluveného filmu jsem byl schopen slušně rozumět i bez sluchátek, dokonce ani nedrnčí, zato má jinou drobnou vadu - občas jakoby chytne vazbu nebo něco podobného a začne v něm několik vteřin dost hlasitě šumět a někdy i slabě pískat.
Pro někoho nezbytný doplněk moderního mobilního telefonu, pro jiného zbytečnost. To je integrované FM rádio, které je ovládané aplikací nazvanou prostě FM Radio a které ke svému fungování potřebuje připojená sluchátka sloužící jako anténa. Po prvním spuštění se automaticky projde frekvenční rozsah 87,5 - 108 MHz a přednastaví se nalezené stanice. Bohužel se zaznamenají i nekvalitní (ať už obsahem, tak sílou signálu) a tak je nutné seznam trochu pročistit. Mezi předvolenými stanicemi (maximálně 20) pak můžete jednoduše přepínat. Mezi další funkce přehrávače patří možnost vypnout reprodukci, přesměrovat výstup ze sluchátek do hlasitého reproduktoru a zpět, nebo přepínat mezi mono a stereo reprodukcí. Potěší možnost nastavit si automatické vypnutí po určité době (30, 60 a 90 minut), to když posloucháte rádio před spaním.
Mezi drobnosti, které potěší, patří například nástroj pro zkracování a ořezávání MP3 skladeb MP3 Trimmer, záznamník zvuku Audio Recorder nebo přehrávač streamovaných zvukových či audiovizuálních proudů z internetu.