Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Auto-Moto
Mobilní telefony
Notebooky  |  Tablety
Příslušenství
Wearables  |  Ostatní
Svět hardware  |  Digimanie  |   TV Freak

Stellantis je další automobilkou, která to vzdala s vodíkem. Má k tomu 3 důvody

19.7.2025, Milan Šurkala, aktualita
Stellantis je další automobilkou, která to vzdala s vodíkem. Má k tomu 3 důvody
Vodík jako palivo budoucnosti opravdu nemá moc na růžích ustláno. Místo jeho větší adopce se od něj odvrací i ti, kteří u něj ještě zůstávali. Dalším odpadlíkem je automobilový koncern Stellantis.
I když to kdysi vypadalo, že nás čeká vodíková budoucnost, co se dopravy týče, toto bude pravděpodobně jen velmi omezené. Nových vodíkových projektů je málo, mnohé naopak krachují a naopak se počet různých projektů spíše zmenšuje než zvětšuje. Nedávno jsme mluvili např. o tom, jak se vodíkových autobusů zbavují v Holandsku, rakouské OMV zavřelo všechny veřejné vodíkové stanice a dalším odpadlíkem je v tomto automobilová koncern Stellantis.
 
Ten měl velké vodíkové plány, přičemž s užitkovými vozy na tento pohon začal v roce 2021, tam šlo např. o Opel Vivaro (a jeho sourozence Citroën ë-Jumpy, Fiat E-Scudo, Peugeot E-Expert). Tento vůz měl 100kW elektrický motor a 10,5kWh Li-Ion baterii, kterou nabíjel 45kW palivový článek. Nádrž na 4,4 kg vodíku měla vystačit na 400 km dojezdu. V roce 2024 se pak objevily i větší dodávky Fiat E-Ducato, Peugeot E-Boxer, Citroën ë-Jumper a Opel Movano.
 
I když mají vodíkové dodávky malou lithiovou baterku, ta je lehčí než v případě klasických bateriových elektromobilů, což by mělo přinášet o trochu nižší pohotovostní hmotnost (na druhou stranu je zde zase příslušenství pro vodík). V případě užitečných hmotností zde nejsou až tak zásadní rozdíly (rozhodně to není poloviční zatížení u elektra, jak se mnohdy tvrdí). Např. vodíkové Vivaro má užitečnou hmotnost okolo 1100 kg, naftové verze 925-1300 kg, bateriová elektrická uveze naprosto stejných 925 kg ve standardních verzích, ale jen 1160-1180 kg ve variantě se zvýšenou nosností (ta se ale nedodává s prodlouženým dojezdem).
 
Vodíkové dodávky Stellantisu
 
Plánem koncernu bylo, že do roku 2030 bude jeho produkce okolo 100 tisíc vodíkových užitkových vozů ročně, a dále předpokládal, že vodíkový pohon bude mít v tomto segmentu 40% zastoupení. Od tohoto nyní koncern upouští a své vodíkové ambice posílá k ledu. Důvodů je několik. Prvním je nedostatečná infrastruktura, která nijak zvlášť neroste, a jak jsme si řekli výše, např. v Rakousku šla dokonce opačným směrem a úplně umřela. Druhým důvodem jsou ty finanční, je to velmi drahá technologie. A jako třetí důvod uvádí, že je málo pobídek a dotací k nákupu vodíkových aut. Ty sice patří mezi bezemisní a jako takové jsou podporovány, většina pobídek se ale explicitně váže k bateriových elektromobilům a ne vodíkovým. 
 
Vodíkové dodávky Stellantisu
 
Firma tak ruší plány na zahájení velkosériové výroby těchto vozů v Hordain ve Francii (střední dodávky) a v Gliwici v Polsku (velké dodávky), která měla být spuštěna v tomto létě. U vodíku připomeňme ještě jeden problém, a to velmi vysoké energetické nároky na jeho výrobu. Pokud se bavíme o zeleném vodíku z elektřiny, tak na ujetý kilometr je třeba násobně více elektrické energie než v případě bateriových elektromobilů. Průměrný evropský osobní elektromobil jezdí asi za 18 kWh/100 km (se ztrátami tak okolo 23-25 kWh/100 km), u vodíkových elektromobilů je to přes 60 kWh/100 km.
 


reklama