Sony Xperia Z: návrat k odolnosti?

Na výkon Xperia Z se lze dívat dvěma způsoby. Tím prvním bude surfování, psaní mailů, občasné hraní, nějaký ten mail a tak dále. V takovém případě těžko budete hledat situaci, kdy Xperia Z kapituluje. Čtyři jádra, výkonná grafika a 2GB operační paměť zkrátka nabízejí obří výpočetní zázemí. Možná je tento hon za jádry až příliš zběsilý a docela by mě zajímalo, zdali je dokáže Android všechna patřičně využít.

Druhý pohled srovná Xperii Z se současnou špičkou (HTC One, Galaxy S4) a v tomto ohledu samozřejmě více než rok starý čipset nemá příliš šancí uspět. Vývoj na poli ARM procesorů totiž letí strmě vzhůru a z výsledků testů je to velmi dobře vidět, zejména v AnTuTu Benchmark. Každopádně tento odstavec je určen spíše geekům a technologickým nadšencům.

Mít v kapse výkon na úrovni staršího notebooku vypadá lákavě a v řadě situací je svižnost systému a zejména pak při surfování daleko plynulejší než na přenosných či stolních počítačích. Jenže fyzikální zákony jsou k nám velmi neúprosné, a pokud je něco výkonné, tak se to také zahřívá. U Sony Xperia Z není problém „rozpálit“ horní část zadního krytu na teplotu, při které jej opravdu nechcete držet prsty.

Je to daň za velmi tenké tělo v kombinaci s tak výkonným hardwarem a je s tím nutné počítat, pokud si telefon kupujete i jako herní konzoli. Každopádně tímto neduhem netrpí jen dnes testovaný telefon.

Obrazovka telefonu by se dala charakterizovat slovy velká a velké, na mysli mám samozřejmě úhlopříčku 5 palců a do ní vměstnané rozlišení 1920×1080. Je poněkud úsměvné, že stejné rozlišení je standardem na 10× větších obrazovkách televizorů. Jsou tedy televize zaostalé? Tak trochu, ale spíše je otázkou ona zběsilá soutěž výrobců mobilních obrazovek. Sony Xperia Z totiž při této kombinaci disponuje jemností 443 PPI a lidské oko zvládá kolem maximálně kolem 300 PPI.

Samozřejmě svou roli hraje i vzdálenost od obrazovky, ale i tak mi „Full HD“ telefon přijde jako zbytečnost a pouhé marketingové lákadlo. Stačilo by výrazně nižší rozlišení, tím pádem menší počet pixelů a následně také menší požadavky na grafický výkon.

Sony poněkud překvapivě nevsadilo s technologií displeje na žádného matadora, ale jeho obrazovky pro Xperii vyrábí společnost Renesas a jedná se o LTPS (Low Temperature Polycrystalline Silicon). Mezi výhodami dominuje již zmíněné vysoké rozlišení, dále pak rychlost vykreslování a podstatná je také snížená spotřeba.

Technické předpoklady máme za sebou, ale jaký je displej v reálném nasazení? Pokud budete Xperii držet v ruce bez možnosti srovnání, pak uvidíte velmi jemný obraz, široké pozorovací úhly a přirozeně podané barvy. V případě, že po obou stranách přistane konkurence (SGS II a Lumia 920), pak nastane změna.

Displej Xperie Z totiž v tomto srovnání vychází hůře. Oproti AMOLEDu od Samsungu nemá sice tak agresivně syté barvy, ale na druhou stranu jeho černá není tak černá. Oproti Lumii jsou barvy vybledlejší, převládá pocit šedivění obrazu, a to zejména v extrémnějších pozorovacích úhlech. Xperia Z tedy jistě nebude etalonem po stránce barevného podání, ale i tak jsou schopnosti jejího displeje více než dostatečné.

Rozsah jasu je dostatečný a čidlo na automatickou regulaci reaguje poměrně spolehlivě. Větší problémy nenastávají ani při slunečném dni, kdy u řady jiných mobilních telefonů displej často „zmizí“ a nepomáhá ani maximální hodnota jasu. S Xperií Z lze tedy vyrazit i na slunečnou dovolenou, kde si naše aktuality a testy můžete číst nejen na poledním slunci, ale zároveň také pod vodní hladinou.