reklama
Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Aplikace
Auto-Moto
Mobilní telefony
Notebooky
Příslušenství
Tablety
Wearables
Ostatní
O nás  |  Napište nám
Facebook  |  Twitter
Svět hardware  |  Digimanie
TV Freak  |  Svět audia

Sony VAIO Duo 11: především dotykově

, , recenze
Sony VAIO Duo 11: především dotykově
Po recenzi hybridního tabletu od firmy Fujitsu se nyní podíváme naopak na hybridní ultrabook v podání Sony. Můžeme se těšit na 11" obrazovku s rozlišením Full HD, ovládání pomocí aktivního stylusu a rovněž využití coby notebooku a tabletu.
Sony VAIO Duo 11: především dotykově

Vnější zpracování


Provedení tohoto hybridního ultrabooku tak trochu připomíná kapesní počítače, k nimž firma Sony rozhodně nemá daleko. Sony při jeho výrobě použilo evidentně kvalitní materiály, i když nebylo upřesněno jaké přesně. Svou odolností tento počítač připomíná kovový tablet, přičemž kov v něm bezesporu je, a to nejspíše v podobě hořčíkových slitin. Jeho povrch se tedy nikde neprohýbá, respektive neustoupí tlaku ani o milimetr a marné jsou také snahy o zkroucení těla. To už bychom museli použít nadměrnou sílu, aby něco povolilo, ovšem naším úkolem rozhodně nebylo počítač zničit.


- klikněte pro zvětšení -

Sony také hovoří o použití skla odolného proti poškrábání, i když neuvádí přesně, jaké sklo chrání displej. Mělo by ale být skutečně tvrdé, neboť displej zde nebude chráněn jako u klasických notebooků, čili uzavřený uprostřed těla. Ultrabook tak v zavřeném stavu vypadá jako klasický tablet, tedy pokud jej neprozkoumáme zblízka.

Na své vrchní straně, přičemž nyní mluvíme o displeji, má jako obvykle spodní tlačítko Windows pro otevření hlavní nabídky a pak už tu máme jen v horní části logo Sony, uprostřed oko přední kamery a dále napravo od něj nejspíše světelný senzor pro automatické nastavení jasu displeje.


- klikněte pro zvětšení -

Na spodní straně pak jsou různě posázené nožky proti klouzání, zhruba uprostřed máme krytý konektor pro přídavnou baterii, vpravo dole čtyři tlačítka - VAIO Assist startující aplikaci VAIO Care pro řešení problémů či spuštění VAIO Care Rescue pro zotavení systému a pak tu máme obvyklá tlačítka pro nastavení hlasitosti a zakázání/povolení automatického otáčení obrazu dle orientace. Reproduktory jsou umístěny v předních rozích, čili hned vedle tlačítek na jedné straně a vedle LED kontrolek na straně druhé. Kontrolky jsou mimochodem také čtyři a jejich práce je jako obvykle ukázat stav počítače, nabíjení, práci SSD a zapnuté bezdrátové sítě.

Někde také musí být schovaná druhá kamera a také že ano. Máme ji na samotné vrchní hraně utopenou mezi dvěma průduchy, kde nehrozí, že bychom si ji zastínili prsty. Nicméně jde pouze o 2,1Mpix rozlišení, takže nečekejme, že nám tato kamera nabídne vysokou kvalitu.


- klikněte pro zvětšení -

Další fotografie pravého boku již ukazuje část mechanismu zvedajícího displej. Nyní si ale budeme všímat jen rozhraní, přičemž zde najdeme dva porty USB, jeden HDMI a za ním už jen hlavní vypínač. Z části je také vidět klávesnice, jejíž tvar a rozložení, jak už brzy ukážeme, není zrovna klasické.


- klikněte pro zvětšení -

Na levé straně máme nejdříve jeden 3,5mm konektor pro headset, dále kombinovanou čtečku karet SD a MS a dokonce se sem vešel na dnešní dobu již přerostlý konektor D-Sub analogového rozhraní. Toho se výrobci z nějakého důvodu stále drží, i když se jinak snaží předhánět v co nejmodernější výbavě.


- klikněte pro zvětšení -

Z přední části je vidět na hraně základny pouze již zmíněné uskipení čtyř LED kontrolek, zde tedy na pravé straně.


- klikněte pro zvětšení -

Při pohledu zezadu pak vidíme opět zvedací mechanismus, jenž odhalí dosud chybějící logo značky VAIO. Přímo pod ním je pak výdech chlazení, které má vedle sebe jednak ethernetový port s vyklápecí záslepkou a kulatý napájecí konektor.

Skoro to vypadá, že v případě ethernetu to Sony zrovna nedomyslelo, protože po zapojení konektoru se o něj, respektive o vyklopený kousek plastu, notebook opře a nesedí stabilně. Bylo by ale velmi divné, kdyby zrovna tento výrobce udělal takovou školáckou chybu, takže se stačilo blíže podívat na zadní gumové nožky notebooku, abych zjistil, že ty jsou výklopné stejně jako u klávesnice. Pak už zapojený ethernetový kabel nemůže vadit a notebook opět sedí bez kinklání.


Vnitřní zpracování


Nicméně vyklápěcí mechanismus je už věc jiná, dle mého názoru sice efektní, ale v některých ohledech nepraktická. Vedou mě k tomu hned tři důvody. Zaprvé je to nemožnost nastavení sklonu, neboť displej je aretován buď v plně zavřené nebo otevřené poloze s fixním úhlem sklonu. Další věcí je, že nám znemožní využít značnou část základny, čemuž se musela přizpůsobit klávesnice i ovladač Optical Pointer. To mimochodem není trackpoint, ač na to vypadá, ale miniaturní dotyková plocha, takže ukazatel se neovládá nakláněním prstu, ale jeho přesouváním po ploše stejně jako na touchpadu a nemusím asi zdůrazňovat, že tento způsob vyžaduje několikeré "pohlazení" ovladače, než s ukazatelem přejedeme z jedné strany obrazovky na druhou.


úhel mezi klávesnicí a displejem je cca 135° - klikněte pro zvětšení -

Třetím důvodem je to, že uvnitř vzniklého trojúhelníkového tunelu vedou volně uložené kabely - na levé straně napájecí a na pravé datový - k displeji a osobně nejsem zrovna přesvědčen, že to je nejlepší způsob spojení. Jednak stačí jeden škodolibec s nůžkami, ale možná také dostatečněkrát zavřený a otevřený displej na to, aby se neustále ohýbané kabely přerušily. V klasický noteboocích jsou samozřejmě kabely vedeny také skrz spoj a hýbou se, ovšem ne tak jako zde a hlavně jsou skryté.

Na druhou stranu je výhodou, že uživatel má k obrazovce od klávesnice velmi blízko, což je základním předpokladem pro pohodlné ovládání dotykové obrazovky, která má zde navíc stabilní oporu. Když do ní tedy drcnete prstem, nezačne se komicky klepat, jako u notebooků s klasickou konstrukcí. Můžete se tedy o ní klidně opřít rukou držící stylus a psát či kreslit, aniž by nám displej ujížděl dozadu. Je tedy vidět, že Sony v tomto případě upřednostnilo dotykové ovládání počítače, což je na jednu stranu dobře, ovšem uživatel zvyklý na klasickou klávesnici a možnost nastavit si sklon displeje bude alespoň zpočátku remcat, než si zvykne.

A kdo ví, třeba to bude velmi brzy a pak nedá na tuto konstrukci dopustit, jen nesmí zapomenout, že displej se otvírá ne za bližší okraj, ale za ten vzdálenější.


- klikněte pro zvětšení -

Ze základny je tedy zajímavá klávesnice a polohovací zařízení, neboť nic jiného tu není. Klávesnice je typu Chiclet s pevným podkladem, nízkým zdvihem a její největší problém podle mě je to, že zabírá na výšku o poznání méně prostoru než obvykle. Klávesy jsou tedy tam, kde je vůbec nečekáte a bude třeba se tedy přizpůsobit.



Stejně tak polohovací Optical Pointer není výtečným počinem. Tato sice citlivá, ale miniaturní dotyková ploška se nedá s trackpointem srovnávat a jde spíše o nouzové řešení, které dokáže daleko lépe nahradit myš či dotyková obrazovka (nezapomeňme na stylus).