Sony MDR-1R(BT): vzduchem nebo kabelem?

Sony na sklonku minulého roku představilo hned trojici nových sluchátek z jedné řady. Nabídka začíná na modelu MDR-1R, což jsou drátová sluchátka a podrobněji si je představíme za malý moment. Druhými v pořadí jsou MDR-1RBT, a jak již název napovídá, jedná se o Bluetooth verzi prvního modelu. Další informace se opět dozvíte v následujících odstavcích. Třetí do party jsou Sony MDR1-RNC, které sazí na přenos zvuku skrze kabel, ale oproti MDR-1R nabízí aktivní potlačení zvuku. Tomuto modelu se dnes věnovat nebudeme, třeba na něj dojde někdy v budoucnu.

Nejdříve se zastavíme u „základního“ modelu z této trojice. Jedná se sluchátka s hlavovým mostem a mušlemi, které pohodlně zakryjí i větší mužské ucho. Vypadají tedy skoro jako studiová sluchátka, nicméně v praxi jsou překvapivě velmi drobná a zároveň lehká. Jejich hmotnost je přibližně 260 gramů včetně přívodního kabelu. Transport v batohu, či kabelce by se tedy mohl zdát celkem snadný, bohužel Sony si samo podkopává nohy velikostí sluchátek ve „složeném“ stavu, ostatně posuďte sami z přiložených fotografií. Alespoň, že výrobce přibalil kožené pouzdro s vnitřní kapsou.

Z dalších vlastností, které stojí za zmínku, je dvojice 40 mm reproduktorů s kulatým obrysem, ačkoliv samotné náušníky jsou spíše eliptického tvaru. Sony prý pro tuto novou řadu vyvinulo speciální membránu s vrstvou polymeru z tekutých krystalů. Společně s dalšími úpravami slibuje výrobce velmi věrohodné podání moderních hudebních žánrů. Frekvenční rozsah je papírově úctyhodných 4 až 80 000 Hz, každopádně nejsem si jist, zdali tento web kromě lidí (slyšíme do 20 000 Hz) čtou také například jiné formy života, které by takto vysoké frekvence dokázaly ocenit.

Sony alespoň z úvodu prodeje přibaluje ke sluchátkům dvojici kabelů. V obou případech se jedná o velmi ohebné kabely s délkou přibližně 1,2 m. Povrch je pogumovaný s podélnými drážkami. Sluchátka mám již cca měsíc a půl a nepozoruji žádný výraznější paměťový efekt, a to přesto, že jej zcela záměrně stáčím do stejného tvaru.

V čem se oba dva kabely liší, je ovládání. Standardně bude k modelu Sony MDR-1R přibalen kabel s ovládáním a mikrofonem umístěným kolem 25 cm od horního konce, který je mimochodem opatřen rovným jackem. Druhá strana tohoto kabelu je opatřena konektorem zahnutým o 90° a je zde přítomna i ochrana proti zlomení v těsné blízkosti tohoto záhybu. Někteří z nás mohou v balení objevit i druhý kabel, který Sony označuje jako „dočasný bonus navíc“, a ten by měl poskytnout kvalitnější přenos zvuku, neboť mu v cestě nestojí žádná překážka.

 

 

Další část věnujeme bezdrátovému modelu z předchozích odstavců, i když jen částečně. Jakkoliv se totiž tato sluchátka při vzájemném srovnání na internetu tváří podobně, tak v praxi mají stejné tak maximálně logo výrobce, barevné provedení a základní obrysy. Kdo by u bezdrátového modelu čekal monstrózní hmotnost strhávající hlavu posluchače k zemi, bude velmi mile překvapen. Na stejné digitální váze totiž displej ukázal jen o 30 gramů více. Hmotnost Sony MDR-1RBT je tedy kolem 290 gramů, a to je výborná hodnota.

Z hlediska konstrukce mušlí a zejména reproduktoru se po stránce papírových specifikací žádná změna neděje. Opět zde máme dvojici 40 mm reproduktorů s kulatým obrysem speciální membránou s vrstvou polymeru z tekutých krystalů. Stejný je i frekvenční rozsah, tedy 4 až 80 000 Hz.

Hlavní výhodou tohoto modelu je však přítomnost bezdrátové části, která nabízí přenos hudby skrze Bluetooth verze 3.0. Z předchozí kapitoly tedy vyplývá, že se jedná o předposlední vývojový stupeň této bezdrátové technologie. K dispozici tak máme ucházející datový tok doplněný o řadu podpůrných služeb. Výsledkem by měl být nerušený datový tok a více si na toto téma popovídáme v následující kapitole.

Párování skrze Bluetooth lze slušně označit jako peklo. Sony naštěstí reaguje na poslední technologické trendy a MDR-1RBT disponují kromě Bluetooth také NFC, které by mělo tento proces navázání komunikace výrazně usnadnit. Jak to celé probíhá, si opět popíšeme v následující kapitole.

Prozatím však připusťme, že sluchátka jsou spojená s mobilním telefonem, počítačem či jiným zařízením s podporou Bluetooth. Co můžeme kromě poslechu hudby dělat? V těle MDR-1RBT je integrované posouvání skladeb (vpřed/vzad), pozastavení/spuštění skladby a také překvapivě mikrofon, díky kterému můžete tato sluchátka využít jako headset.

Takové množství technologií a funkcí si samozřejmě vyžádá nějaký ten díl energie, a proto jsem ihned po vybalení začal hledat baterii, která je však již zabudována uvnitř. Na jednu stranu jsem tedy ohromen velmi nízkou hmotností, na stranu druhou mě děsí doba, kdy se tento akumulátor odporoučí do lithiového nebe. Mimochodem Sony slibuje celkem astronomickou výdrž 30 hodin, tedy nabíjení 1× týdně při každodenním využití pod dobu 4 hodin.

Kdyby přeci jen někdo odmítal sluchátka sundat z hlavy, může využít přibalený kabel a dál nerušeně pokračovat v poslechu hudby. Situace se však trochu komplikuje, neboť zapojením kabelu se kompletně vypnou prakticky všechny funkce uvnitř sluchátek a fungují pouze reproduktory. Jelikož na kablíku chybí i ovládání, jste odkázáni na zdrojové zařízení. Stejně nepohodlné to bude i v případě dobíjení, které probíhá skrze MicroUSB port, jelikož v tomto případě se sluchátka deaktivují.