Vyvoj jevu v case byva ovlivnen sezonalitou, proto ma smysl porovnavat jen srovnatelne casove intervaly. Proto se vetsinou delaji mezirocni srovnani ­(leden leden, Q3 Q3,...­).

Pokud do vyvoje zasahne nejaka jednorazova,vyznamna udalost, ktera presune ­(uspisi­) jinak ­(relativne­) rovnomerne chovani a vyvola tak spicku nasledovanou propadem, staci nascitat jevy za dostatecne dlouhe obdobi, ktere zahrnuje jak spicku, tak propad, aby se oba vlivy vykompenzovaly. Lidi s ekomomickym vzdelanim maji urputnou snahu narvat vsechno do mesicu, ctvrtleti a pololeti, ­"protoze se to tak prece dela­". A casto se takove znasilnovani dat dela i kdyz to je zcela nevhodne.

Z grafu to vypada, ze zasazene mesice jsou v obou rocich stejne ­- prosinec a leden, ale zahrnuti dalsich 2 okolo nich asi nic moc nezkazi. Ma tedy smysl udelat mezirocni srovnani obdobi listopad az unor. Ale nic vic. Ekonomove maji v oblibe pouzivani klouzavych prumeru a maji pocit, ze se tim vsechno vyresi, ale neni to tak. Posouvanim okna dochazi k ­(ne­)zhrnuti odchylek vyvolanych udalosti a zpusobuje vykyva a potize s interpretaci.

V zatim uvedene metodice jeste 2 problemy. Symetricke okno kolem udalosti. zpusobi potlaceni jejiho vlivu, protoze do prumeru zahrnuje zbytecne moc z doby pred udalosti. Vhodnejsi by bylo vzit obdobi prosinec az unor, nebo listopad az brezen, pokud by udalost byla oznamena v listopadu a tedy zasahla i prodeje v tomto mesici.

Druhy problem je, ze uprostred roku byla jeste jedna udalost a mezirocni srovnani zahrnuje obe. Oddelit vliv obou udalosti na mezirocni zmenu nebude uplne trivialni, tak bych to asi neresil. I kdyz v metodach analyzy a zpracovani ­(digitalnich­) signalu a filtru na to metody jsou.