Opravdu 50 zaoceánských lodí ročně vyprodukuje CO2 emisí jako všechna EU auta za 10 let?
7.7.2025, Milan Šurkala, aktualita
Dost často na internetu narazíme na argument, že zaoceánské lodě mají větší emise CO2 než auta, a proto není třeba řešit elektromobilitu. I když to může být pravda, často se to překrucuje. Jak to tedy je?
Dnešní svět se v otázce dopravy rozděluje na docela nesmiřitelné tábory. Jsou zde zastánci elektromobility, její odpůrci, a občas má člověk pocit, že skupina někde mezi skoro ani neexistuje. Proti elektromobilům se často vytahuje argument se zaoceánskými loděmi, a to v nejrůznějších verzích. Jednou z nich je např. věta "50 největších výletních lodí má stejné emise CO2 jako všechna evropská auta za 10 let." Toto se pak v různých jiných verzích přepočítává na 10 lodí, jednu loď, jiný počet let, nákladní lodě, prostě podle toho, co si kdo zrovna "zapamatuje". My se dnes podívejme, nakolik něco takového může být pravdou. Pojďme si tedy dát trochu matematiky.
Prvně je nutné si uvědomit, že uhlíkatá paliva mají emise CO2 na základě spotřeby. Zde žádný katalyzátor nepomůže, tam jde prostě o přímou úměru spáleného paliva a výsledných emisí. Ty sice mohou být trochu jiné s ohledem na konkrétní uhlíkaté palivo, např. u spálením litru benzínu vyprodukujeme 2320 gramů CO2, zatímco u nafty dokonce 2650 gramů CO2, ale v rámci každého paliva je tu přímá úměra. Zvýšíte spotřebu benzínu 10krát, emise CO2 se zvýší 10krát. Komu by to nesedělo, jak z litru benzínu o hmotnosti cca 750 gramů můžeme udělat 2,32 kg CO2, tak dole na konci článku najdete výpočet, proč tomu tak je.
Statistiky ukazují, že průměrná auta u nás nebo v Německu najedou jen okolo 10-11 tisíc km ročně, novější pak o trochu více, u vozů splňujících EURO 6 jde asi o 14-15 tisíc km. Pro účely tohoto článku počítejme s hodnotou 13 tisíc km za rok. Podle statistik Spritomonitor.de auta vyrobená od roku 2005 později (to jsou ta, která jsou dnes na cestách - EURO 4 až EURO 6) v Evropě dle dotankování spotřebují 6,6 litru nafty, resp. 7,5 litru benzínu na 100 km, jde o vážený průměr zohledňující i počet najetých km. Benzínových aut je o trochu více, počítejme tak 7,1 litru na 100 km v průměru. Při daném nájezdu to znamená, že běžné evropské auto spotřebuje 7,1/100*13000 = 923 litrů paliva na rok. To je 0,923 m3. V Evropě máme zhruba 260 milionů aut, takže ta ročně spotřebují 240 milionů m3 paliva. Má-li to být za 10 let, tak jsme na 2400 mil, resp. 2,4 mld. m3. Tak, a to se má rovnat 50 největším výletním lodím za rok. Takže jedna loď by dle tohoto ročně musela spotřebovat 2400 mil./50 = 48 milionů m3 paliva.

autor: Virtual-Pano, CC BY-SA 4.0, přes Wikimedia Commons
Pokud by tedy dle výše uvedeného tvrzení mělo být pravdou, že 50 lodí vyprodukuje tolik emisí CO2 jako všechna evropská auta za 10 let, pak by dle výše zmíněného výpočtu musela jedna taková loď spálit 48 mil. m3 paliva ročně. Tak si to představme, kolik paliva by to představovalo. 48 milionů m3 je krychle o straně zhruba 363 metrů (třetí odmocnina ze 48M). Ještě jednou, taková loď by ročně musela spálit palivo, které by se vešlo do krychle 363×363×363 metrů. Velké výletní lodě mají asi 300-350 metrů na délku, šířku kolem 40 metrů a podobně tak výšku, jen ty opravdu největší překonávají šířkou 50 metrů a nad 60 metrů jsou už jen jednotky. Tzn. do této krychle s palivem by se každá taková loď vešla cca 50krát u těch úplně největších (počítáme-li loď např. 350×50×50 metrů a to ještě nepočítáme to, že loď nemá tvar kvádru) a alespoň 70-80krát u těch nadprůměrně velkých. A tady už ten argument stojí hodně na vodě. Co by to znamenalo?
Pokud by loď měla spálit za rok řekněme 70krát tolik, co sama měří a co je jejím celým objemem (to na základě výpočtů tvrdí onen argument), tak by za cca 5 dní plavby (365/70) musela spálit celý svůj objem v palivu. Jinak řečeno, loď by musela být tvořena jen a pouze nádrží na palivo (a to ještě kdyby měl kvádrový tvar), a to by celé spálila během 5 dní plavby. To nedává smysl. Vůbec žádný.
Zkusme to ale ještě jinak. Nádrž velké zaoceánské lodě může mít různé objemy, u těch největších jde obvykle o miliony litrů. Např. u Oasis of the Seas se odhaduje 5 milionů litrů, tedy 5000 m3, u těch středních to bývá údajně okolo 2-3 milionů litrů. Jenže, jestli tato loď má dle tvrzení o emisích CO2 a následných výpočtů z tohoto tvrzení vycházejících spotřebovat 48 mil. m3 paliva ročně, pak by plnou nádrž (5000 m3) musela ročně tankovat 48.000.000/5.000 = 9.600krát. Tedy 26,3krát denně, zhruba každých 55 minut by musela natankovat plnou nádrž. To prostě nedává smysl. Je naprosto jasné, že výše uvedené tvrzení je zavádějící a nesmyslné. Takové emise CO2 zaoceánské lodě prostě nemají a mít nemohou. Nedává to smysl. Tak kde se to vzalo, když má jít údajně o data z vědecké studie?
Těch studií s podobnými závěry navíc vyšlo mnoho, takže kde je zakopaný pes? V jednom jediném písmenku. Je pak otázkou, zda jej lidé zamlčují záměrně (pro prokázání nesmyslnosti řešit emisní problémy automobilovou elektromobilitou) nebo z nevědomosti (když si nepřečtou ani nadpis studie, kterou citují). Celý vtip je v tom, že nejde o emise CO2, ale SO2. Ty totiž se spotřebou paliva až tak úzce nesouvisí. Stále tu máme lineární závislost na množství paliva, ale velmi výrazně to závisí i na kvalitě paliva. A tady je problém. To pro lodě má o několik desítkových řádů více síry než to pro auta.
Pokud bychom totiž vzali CO2, tak už víme, že z 0,75 kg získáme zhruba 2,32 kg CO2. Celá evropská flotila aut tak za rok spotřebuje 240.000.000.000 dm3 * 0,75 kg/dm3 = 180 mld. kg paliva, což je 180*(2,32/0,75) = kg 557 mld. kg CO2, tedy zhruba 557 mil. tun CO2 (obvykle se pro Evropu udává 650 mil. tun, takže náš výpočet je docela blízko).
Jedna výletní loď má emise v řádu nízkých stovek tisíc tun CO2 nebo vyšších desítek. Např. se udává průměr okolo 421 kg na den, což by při 365 dnech dávalo 154 tisíc tun ročně. Royal Caribbean má s 33 loděmi emise 3,24 mil. tun, což dělá 98 tisíc tun ročně na loď. MSC Cruises má s 22 loděmi 2,64 mil. tun, to máme 120 tisíc tun na loď. U Carnivalu jde o 92 lodí a 9,65 mil. tun, tedy 105 tisíc tun na loď. Pokud budeme počítat s cca 110 tisíci tunami na loď (tzn. 0,11 milionu), pak oněch 650 mil. tun z evropské automobilové dopravy se rovná 650/0,11 = cca 5900 lodím.
Aneb tady vidíme, že zatímco v oblasti SO2 jsou lodě obrovským problémem, v oblasti CO2 jsou naopak minoritním. Není pravdou, že 50 takových lodí má emise jako všechna evropská auta za 10 let, resp. 5 takových lodí za jeden rok, ale nejspíš až někde kolem 6 tisíc (řádově to budou tisíce). Tady jde vidět, že pokud jde o emise CO2, tak jejich snižování má v oblasti automobilové dopravy opravdu význam, protože výletní lodě se autům v tomto zdaleka neblíží. Musíme si ale dávat pozor na plyny, o kterých mluvíme. Neargumentujme vůči boji proti CO2 daty platnými pro SO2.
Výpočet pro emise CO2 spálením benzínu aneb jak z 0,75 kg benzínu může vzniknout cca 2,32 kg CO2?
Na výpočet potřebujeme fakt, že uhlík má relativní atomovou hmotnost 12, vodík 1 a benzín se skládá z různých uhlovodíků, jako je např. hexan C6H14, oktan C8H18 a podobné. Jeden mol hexanu tak váží 6×12+14×1 = 86 gramů, oktanu pak 8×12+18×1 = 114 gramů. Uhlík tak tvoří cca 84 % hmotnosti (72/86 = 0,837, resp. 96/114=0,842). V 1 litru, 750 gramech benzínu tak máme cca 630 gramů uhlíku, tedy 52,5 molů (630/12). No a ten se hořením slučuje v CO2, kde kyslík má relativní atomovou hmotnost 16. Jeden mol CO2 má tedy hmotnost 12+2×16 = 44 gramů. Jenže my těch uhlíků v 750 gramů benzínu máme 52,5 molů a 52,5×44 = 2310 gramů.
Komu by to ještě nesedělo, tak si vezměme např. oktan. Ten má 8 uhlíků a jeden mol váží 114 gramů. V tomto množství má oněch 8 uhlíků hmotnost 96 gramů. Jenže 8 uhlíků vytvoří 8 molekul CO2, tedy 8krát 12+2×16 gramů, což je 8×44 gramů, tedy 352 gramů. Ze 114 gramů oktanu vznikne 352 gramů CO2. Tedy zhruba 3krát více (352/114 = 3,09), což odpovídá i onomu nárůstu z benzínu na CO2 (2,32/0,75 = 3,09). Např. u paliva pro lodě je tento poměr okolo 3,13.
Zdroj: digitaloceanspaces.com, cruisemapper.com, foe.org, carnivalcrop.com, issuu.com, royalcaribbeangroup.com, spritmonitor.de, businessinsider.com, titulní foto: autor Gregory Varnum, CC BY-SA 4.0, přes Wikimedia Commons





