Rychlonabíjení: vyřeší problém s výdrží?

Rychlonabíjení

Myšlenka rychlejšího nabíjení není nic nového a v řadě jiných odvětví funguje již několik let. Zejména mám na mysli notebooky, které vzhledem k enormním kapacitám potřebují urychlení procesu nabíjení jako sůl. Nicméně i zde to má své háčky a často se rychle nabije jen první třetina akumulátoru a zbytek již pokračuje klasickým tempem.

V případě mobilních telefonů je tento způsob přenosu energie teprve na svém začátku a majorita velkých výrobců nemá ve svém portfoliu buď žádný model, nebo jen několik kousků. Navíc v naprosté většině není tato vlastnost udaná výrobcem telefonu, ale čipsetu. Ano, na mysli mám společnost Qualcomm.

Než se ale dostaneme ke Qualcommu, musím se na malý moment zastavit u "domácího" rychlonabíjení, které je velmi populární na platformě Android. Po jistých softwarových úpravách či instalaci aplikace a se správně zkompilovanou ROM je totiž možné si rychlonabíjení zapnout vlastními silami. Jak si ale ukážeme v následujících odstavcích, nejsou hrátky se zvýšeným proudem úplně bezpečné a můžete si snadno z telefonu vytvořit ohořelou krabičku.

Qualcomm Quick Charge

Nutnost rychlejšího dobíjení mobilních zařízení si tato jednička na poli čipsetů uvědomuje už nějakou dobu, a proto v roce 2012 pohltila společnost Summit Microelectronics, čímž získala přístup k technologii Quick Charge. Nyní po dvou letech má Qualcomm k dispozici již 2. generaci. Základem pro správnou funkčnost je telefon vybavený čipsetem s podporou Quickcharge a zároveň certifikovaná nabíječka. Urychlit nabíjení můžete jak doma z klasické zásuvky, tak na cestách v autě.
Qualcomm Quick Charge 2.0 dorazil ve dvou kategoriích, přičemž Class A určená pro mobilní telefony a tablety pracuje s napětím 5-12 V a skrze standardní microUSB kabel dokáže protlačit až 36 W. Class B je připravena pro Chromebooky a další tenké notebooky, pracuje s 5-20 V a výkon dosahuje na 60 W.Z výše uvedeného je zřejmé, že výsledná rychlost nabíjení závisí na způsobu implementace a samotný Qualcomm naměřil u referenčního prototypu s akumulátorem o kapacitě 3300 mAh následující hodnoty:

• 60 % za 30 minut – Quick Charge 2.0 (adaptér 9 V, 2 A)
• 30 % za 30 minut – Quick Charge 1.0 (adaptér 5 V, 2 A)
• 12 % za 30 minut – klasické nabíjení (adaptér 5 V, 1 A)

Jak je to s kompatibilitou? S klasickou stolní nabíječkou můžete u zařízení s podporou Quick Charge 1.0 a Quick Charge 2.0 dosáhnout na 5 V a až 2 A. Stejného maxima napětí a proudu dosáhnete i v případě, že moderní nabíječku certifikovanou na Quick Charge 2.0 zapojíte do telefonu s první generací rychlonabíjení. Nejlepší výsledek, tedy až 20 V a maximálně 3 A, získáte pouze při zapojení nabíječky i telefonu s certifikací na Quick Charge 2.0.
Získat seznam zařízení, která podporují Quick Charge, není úplně jednoduché a především ne každé zařízení s čipsetem Qualcomm jej musí podporovat. Výrobce totiž vyžaduje certifikační proceduru a teprve až na základě výsledků danému zařízení podporu oficiální udělí.
Ze stránek Qualcommu lze získat přibližný seznam zařízení s podporou Quick Charge 1.0 a následně i 2.0, nicméně je pravděpodobné, že na trhu může být certifikovaných zařízení více.