MVP Summit Seattle 2007 - Den 2 a 3
15.3.2007, Pavel Koza, reportáž
Náš třetí den začal pěkně z ostra. Tedy alespoň pro mě, protože jsem se probudil něco málo před čtvrtou ráno a od té doby už neusnul. Zabavil jsem se, jak jinak, vyprávěním událostí z včerejšího dne a pak už se jen těšil na setkání s NÍM. Někdy v šest ráno mě napadlo zajít se podívat na recepci, jestli tam pro mě náhodou nemají 16kilogramový pozdrav z letiště a skutečně tam byl - můj kufr byl na světě! Co "na světě", on byl na vozíku přímo přede mnou, takže jsem si mohl spokojeně škrtnout první a zatím poslední položku na seznamu nepříjemností. Šťastné shledání jsem oslavil dlouhou koupelí a před osmou hodinou jsme se s Michalem Bláhou přesunuli do kongresového centra kousek od hotelu, kde se celý dnešní denní program odehrával.
Nebudu se při každé příležitosti opakovat, že na Summitu je všechno prostě obrovské. Snídaně byla co do počtu strávníků ještě výrazně větší, než předchozí večeře, protože byla tentokrát společná pro všechny MVP, kterých se dle vyjádření Microsoftu sjelo do Seattle více jak 1700. Opět byla povedená, k dispozici bylo množství ovoce, lahodné palačinky, pečivo, klobásky a spousta dalších věcí, u kterých jsem si ani nebyl jistý, jestli je to součást menu nebo jen pěkná ozdoba. Většina účastníků si ale na vydatné snídani nijak nepochutnala, protože s cílem obsadit co nejvhodnější místo už od osmi hodin okupovala vstupní dveře do sálu, kde se měl konat JEHO projev.
Já do sálu dorazil asi 10 minut před začátkem prezentace. Nezasvěcený pozorovatel by jen těžko odhadl, na co tam plný sál lidí vlastně čeká - v levé třetině sálu trénovali hlasivky možná němečtí, možná italští MVP zpěvem jakéhosi fotbalového chorálu, v pravé třetině sálu si jiná skupina MVPků secvičovala ladné a synchronizované provedení mexických vln a uprostřed skupina asi dvaceti kanadských MVP oblečených v kanadských hokejových dresech pořád dokola vyřvávala "Kanada, Kanada". Do toho stroboskopické efekty a umělá mlha jak na koncertě Helenky Vondráčkové v osmdesátých letech a to všechno snímalo víc profesionálních kamer než zápas první Gambrinus ligy pro kanál ČT4. Naštěstí se po pár minutách objevil Rich Kaplan jako konferenciér a po krátkém úvodu uvedl hosta nejváženějšího, samotného zakladatele Microsoftu, Williama Henryho Gatese III.
Ať už si o tomto pánovi nebo jeho společnosti myslíte cokoliv, určitý dojem zanechá snad na každém. Někoho může fascinovat jeho bohatství, jiného jeho schopnosti, dalšího celkem neformální vzhled a oblečení. Jeho prezentace trvala necelou hodinu a spíš než informacemi nás zahrnul vizemi, jak světlá budoucnost nás všechny čeká pod ochranou produktů společnosti Microsoft (než někde vylítnou pojistky...). Po projevu se Bill pohodlně usadil na jakési barové stoličce a další půlhodinu se věnoval dotazům posluchačů. Ze záplavy více či méně technických dotazů, na které Bill odpovídal obecně a ze široka (což by se ale dalo pochopit) mě zaujal asi jen jeden okamžik. Následoval krátce po zahájení sekce "Q&A", kde se jistý chlapík pochlubil garážovým nálezem ORIGINÁLNÍ verze programu z dílny Microsoftu (tuším nějaký Basic z roku kolem 1975) a poté požádal Billa o podpis. Ten skutečně dostal, čímž dle mého názoru vzrostla jeho hodnota do oblak (jsem zvědav, kdy se to objeví na eBay;). Jinak ale kromě samotného pocitu ze spatření nejbohatšího člověka na světě nic moc...
Další program sice byl zajímavý, ale bohužel až na výjimky nebyl určený pro veřejnost, a to ani zprostředkovaně:) Sankce za jakékoliv neseriózní jednání jsou poměrně ostré, vyloučením z dalšího konání summitu počínaje a instalací nezáplatovaných Windows Me na notebook provinilce konče, takže si raději nebudu zahrávat a nic vám nepovím. Bohužel... Snad je jak to vlastně probíhá. Vzhledem k počtu účastníků i jejich širokému zaměření je jasné, že přednáška není jedna, ale je jich mnoho současně, každá na trochu jiné téma. Každý si před Summitem mohl naplánovat, kterých se zúčastní a které si může nechat ujít. Mezi každou prezentací, která vesměs trvá 90 minut, je půlhodinová přednáška spojená s občerstvením, nebo devadesátiminutový oběd. A tak to po tyto dva dny jde od rána do večera...
Jo, abych nezapomněl, viděl jsem na vlastní oči T-Mobile Ameo:) Sice jen opravdu na chvilinku, protože to neukazoval Microsoft, ale jeden MVP z Německa, kde se tento velmi zvláštní stroječek prodává, ale pár minut jsem si s ním pohrál. Nu, nechci dát na takto krátký dojem, ale za ty peníze ho asi oželím, i když jeho schopnosti jsou rozhodně dechberoucí.
Na večer prvního dne hlavního programu bývá vždy připravena hromadná společenská akce. Je logické, že se 1700 lidí nevejde do jednoho McDonalda, ale že je vždy nutné zvolit odpovídající prostory. Minulý Summit to bylo v Muzeu experimentální hudby / Sci-Fi muzeu, letos to bylo pro změnu v Muzeu letectví. Byl to příjemný večer, baštit další z řady pochoutek mezi takovými skvosty jako je SR-71 Blackbird přímo v muzeu nebo Concorde před muzeem je prostě super:) Nicméně protože jsem toho zatím moc nenaspal, po shlédnutí všech exponátů jsem se jel vyspat do hotelu.
Dnes to bylo s programem jednoduché. Ráno odjezd do Redmondu, snídaně a pak jedna přednáška za druhou, až se mozek vařil. Za zmínku stojí zcela určitě samotné sídlo Microsoftu, které tvoří neuvěřitelné množství nízkých budov rozstrkaných po celém Redmondu. Spíš než sídlo nej... (doplňte si sami) softwarové firmy to vypadá jako luxusní bydlení v přírodě, všude samý pěstěný trávník, prostříhané keře a vzrostlé stromy. Mezi tím jezdí pravidelné Microsoft autobusy a Microsoft taxíky, protože přeběhnout v rozumném čase mezi některými budovami by byl řádný oříšek i pro Emila Zátopka.
Na večer byla naplánována večeře dle produktových skupin, což měla být příležitost popovídat si se sobě rovnými a podobně postiženými, bohužel podobně jako v dalších případech je při současném počtu účastníků problém konkrétní osobu vůbec najít. Na rozdíl od včerejška byly tyto akce pořádány přímo v prostorách Microsoftu, vesměs nazvané jako "Cafe", což ovšem v tomto případě znamenalo patrové budovy pro několik set strávníků najednou. Po večeři jsme se přesunuli do hotelu a tím se další den nachýlil ke konci. Já měl ovšem na programu ještě jednu důležitou schůzku, a sice se všemi hrdiny televizního seriálu Lost:) Takže se mějte pěkně, pro nás zítra končí oficiální program Summitu, přesouváme se do jiného, levnějšího hotelu a dál budeme pokračovat v poznávání USA za své. Dobrou noc.
Já do sálu dorazil asi 10 minut před začátkem prezentace. Nezasvěcený pozorovatel by jen těžko odhadl, na co tam plný sál lidí vlastně čeká - v levé třetině sálu trénovali hlasivky možná němečtí, možná italští MVP zpěvem jakéhosi fotbalového chorálu, v pravé třetině sálu si jiná skupina MVPků secvičovala ladné a synchronizované provedení mexických vln a uprostřed skupina asi dvaceti kanadských MVP oblečených v kanadských hokejových dresech pořád dokola vyřvávala "Kanada, Kanada". Do toho stroboskopické efekty a umělá mlha jak na koncertě Helenky Vondráčkové v osmdesátých letech a to všechno snímalo víc profesionálních kamer než zápas první Gambrinus ligy pro kanál ČT4. Naštěstí se po pár minutách objevil Rich Kaplan jako konferenciér a po krátkém úvodu uvedl hosta nejváženějšího, samotného zakladatele Microsoftu, Williama Henryho Gatese III.
Ať už si o tomto pánovi nebo jeho společnosti myslíte cokoliv, určitý dojem zanechá snad na každém. Někoho může fascinovat jeho bohatství, jiného jeho schopnosti, dalšího celkem neformální vzhled a oblečení. Jeho prezentace trvala necelou hodinu a spíš než informacemi nás zahrnul vizemi, jak světlá budoucnost nás všechny čeká pod ochranou produktů společnosti Microsoft (než někde vylítnou pojistky...). Po projevu se Bill pohodlně usadil na jakési barové stoličce a další půlhodinu se věnoval dotazům posluchačů. Ze záplavy více či méně technických dotazů, na které Bill odpovídal obecně a ze široka (což by se ale dalo pochopit) mě zaujal asi jen jeden okamžik. Následoval krátce po zahájení sekce "Q&A", kde se jistý chlapík pochlubil garážovým nálezem ORIGINÁLNÍ verze programu z dílny Microsoftu (tuším nějaký Basic z roku kolem 1975) a poté požádal Billa o podpis. Ten skutečně dostal, čímž dle mého názoru vzrostla jeho hodnota do oblak (jsem zvědav, kdy se to objeví na eBay;). Jinak ale kromě samotného pocitu ze spatření nejbohatšího člověka na světě nic moc...
Další program sice byl zajímavý, ale bohužel až na výjimky nebyl určený pro veřejnost, a to ani zprostředkovaně:) Sankce za jakékoliv neseriózní jednání jsou poměrně ostré, vyloučením z dalšího konání summitu počínaje a instalací nezáplatovaných Windows Me na notebook provinilce konče, takže si raději nebudu zahrávat a nic vám nepovím. Bohužel... Snad je jak to vlastně probíhá. Vzhledem k počtu účastníků i jejich širokému zaměření je jasné, že přednáška není jedna, ale je jich mnoho současně, každá na trochu jiné téma. Každý si před Summitem mohl naplánovat, kterých se zúčastní a které si může nechat ujít. Mezi každou prezentací, která vesměs trvá 90 minut, je půlhodinová přednáška spojená s občerstvením, nebo devadesátiminutový oběd. A tak to po tyto dva dny jde od rána do večera...
Jo, abych nezapomněl, viděl jsem na vlastní oči T-Mobile Ameo:) Sice jen opravdu na chvilinku, protože to neukazoval Microsoft, ale jeden MVP z Německa, kde se tento velmi zvláštní stroječek prodává, ale pár minut jsem si s ním pohrál. Nu, nechci dát na takto krátký dojem, ale za ty peníze ho asi oželím, i když jeho schopnosti jsou rozhodně dechberoucí.
Na večer prvního dne hlavního programu bývá vždy připravena hromadná společenská akce. Je logické, že se 1700 lidí nevejde do jednoho McDonalda, ale že je vždy nutné zvolit odpovídající prostory. Minulý Summit to bylo v Muzeu experimentální hudby / Sci-Fi muzeu, letos to bylo pro změnu v Muzeu letectví. Byl to příjemný večer, baštit další z řady pochoutek mezi takovými skvosty jako je SR-71 Blackbird přímo v muzeu nebo Concorde před muzeem je prostě super:) Nicméně protože jsem toho zatím moc nenaspal, po shlédnutí všech exponátů jsem se jel vyspat do hotelu.
Den 3
Dnes to bylo s programem jednoduché. Ráno odjezd do Redmondu, snídaně a pak jedna přednáška za druhou, až se mozek vařil. Za zmínku stojí zcela určitě samotné sídlo Microsoftu, které tvoří neuvěřitelné množství nízkých budov rozstrkaných po celém Redmondu. Spíš než sídlo nej... (doplňte si sami) softwarové firmy to vypadá jako luxusní bydlení v přírodě, všude samý pěstěný trávník, prostříhané keře a vzrostlé stromy. Mezi tím jezdí pravidelné Microsoft autobusy a Microsoft taxíky, protože přeběhnout v rozumném čase mezi některými budovami by byl řádný oříšek i pro Emila Zátopka.
Na večer byla naplánována večeře dle produktových skupin, což měla být příležitost popovídat si se sobě rovnými a podobně postiženými, bohužel podobně jako v dalších případech je při současném počtu účastníků problém konkrétní osobu vůbec najít. Na rozdíl od včerejška byly tyto akce pořádány přímo v prostorách Microsoftu, vesměs nazvané jako "Cafe", což ovšem v tomto případě znamenalo patrové budovy pro několik set strávníků najednou. Po večeři jsme se přesunuli do hotelu a tím se další den nachýlil ke konci. Já měl ovšem na programu ještě jednu důležitou schůzku, a sice se všemi hrdiny televizního seriálu Lost:) Takže se mějte pěkně, pro nás zítra končí oficiální program Summitu, přesouváme se do jiného, levnějšího hotelu a dál budeme pokračovat v poznávání USA za své. Dobrou noc.
-100.jpg)
