Microsoft, Intel, AMD a mobilní počítače: je na čase spěchat

První díl: Microsoft a Nokia: manželství z rozumu, či nutnost?
Druhý díl: Windows Phone a Nokia: nekončící trnitá cesta
Třetí díl: Microsoft, Intel a desktop PC: přežijí spolu?

Notebooky, laptopy či prostě mobilní počítače typu PC si prošly podobným vývojem jako desktopová PC a v posledních letech nad nimi v prodejnosti získaly navrch. Díky klesajícím cenám a novým modelům zaměřeným na běžné spotřebitele tak notebooky dokázaly v roce 2008 překonat desktopy, co se týče počtu prodaných kusů a od té doby je jejich pozice stále lepší, i když se tato kategorie roztříštila na několik odnoží. Nejdříve si ale jako obvykle dáme dávku historie a kontextu.

Ať už bereme jako pradědečka dnešních notebooků koncept Dynabook nebo model IBM 5100, můžeme v obou případech datovat vznik této kategorie do 70. let předchozího století, čili přibližně do stejné doby, kdy se vyvíjela i první stolní PC. V tomto ohledu má tedy přenosný počítač za sebou stejně dlouhou tradici, ovšem ne z pohledu běžného uživatele, kterému zůstal dlouho zapovězen, a to především kvůli cenám. Je pochopitelné, že miniaturizace a z toho vyplývající potřeba nových technologií byla dražší, ovšem v dnešním světě moderního hardwaru to už v podstatě neplatí, či to alespoň není zásadní.

V době před více než třiceti lety také první mobilní či tehdy spíše jen přenosné počítače nebyly zrovna vhodné pro zastrčení do brašny, kterou bychom si mohli ladně přehodit přes rameno a odpochodovat. Takový Osborne 1 vážil přes 10 kilogramů a ještě aby ne, když obsahoval 5" CRT obrazovku a dvě 5,25" disketové mechaniky. Přesto byl ale tento počítač komerčně úspěšný, ovšem vývoj tehdy spěl rychle kupředu směrem k LCD obrazovkám a dnes již klasickému designu.

Osborne 1 tedy již v roce 1982, čili za rok po jeho uvedení na trh, následovaly počítače Grid Compass využívaný agenturou NASA, Dulmont Magnum, Gavilan SC poprvé označený za laptop a později mnoho dalších modelů od různých výrobců, jejichž vzhled už konečně připomínal dnešní notebooky, což umožnily především obrazovky typu LCD. Ty zaujaly také samotný Microsoft, v němž o nich započal diskuzi Bill Gates a Kazuhiko Nishi, jenž později ve spolupráci s firmou Kyocera přišel s počítačem Tandy 100 vyráběným pro firmy Tandy, Olivetti a NEC. V tomto případě ale počítač vypadal ještě jako kalkulačka, tudíž měl displej přímo nad klávesnicí.

Hardware těchto počítačů byl v řadě případů založen na procesorech Intel. Samotný Dulmont Magnum využíval procesor 80186 a běžel na něm MS-DOS. IBM Portable 5155 měl v sobě Intel 8088 a IBM PC DOS, přičemž Gavilan SC a Compaq Portable měly ten samý procesor, ale operační systém DOS od Microsoftu. Zmíněný Grid Compass využíval procesor Intel 8086 a Grid-OS. V té době tak ještě neexistovaly procesory Intel, jež by byly určeny speciálně pro mobilní počítače a ty vyráběla řada dnes již neznámých firem, mezi nimiž jsme ale již mohli identifikovat Compaq a IBM, i když Compaq je dnes již součástí firmy HP a IBM předalo štafetu ve výrobě notebooků firmě Lenovo.

Vývoj mobilních počítačů v 80. a 90. letech rychle postupoval a objevila se řada technických inovací a laptopy se postupně zmenšovaly. Již v roce 1981 byl Epson HX-20 jako první vybaven dobíjecí NiCd baterií, přičemž ta vydržela dnes nepředstavitelných 50 hodin. Je tak mnohými považován za první opravdový laptop, i když jeho LCD displej měl rozlišení pouze 120 x 32 a hned vedle něj seděla malá jehličková tiskárna pro papírové kotouče.

V roce 1988 přinesl počítač Compaq SLT/286 jako první podporu interního pevného disku a obrazovku LCD s rozlišením VGA, ovšem jeho hmotnost byla 6,4 kg. Notebook s hmotností a vzhledem dnešních modelů přišel na trh vzápětí, a šlo o zhruba dvoukilogramový NEC UltraLite, jenž však svého cíle dosáhl tak, že namísto disku či disketové mechaniky využil 256 - 512kB RAM disk. Ten měl vlastní záložní baterii udržující data v paměti a možností bylo zapojení externí 3,5" disketové mechaniky.

Rok 1990 přinesl rovněž první procesor vyrobený speciálně pro přenosné počítače. Šlo o Intel 386SL, čili variantu v té době již pět let starého procesoru Intel 386, ovšem přesněji to byla spíše mobilní verze odlehčeného procesoru 386SX. Interně to byl tedy 32bitový procesor, ale se 16bitovou datovou sběrnicí, jenž oproti modelu SX přidal režim SMM, díky němuž mohl přímo BIOS řídit úsporné funkce procesoru. Úkol byl prostý - minimalizovat spotřebu a prodloužit výdrž při provozu na baterie.

Zapomenout bychom neměli ani na společnost Apple, jejíž moderní MacBooky, ale i jiné produkty, jsou známými trendsettery. Ta svůj první mobilní počítač, Macintosh Portable, představila v roce 1989. Ten, i když přinesl desetihodinovou výdrž na jedno nabití (využíval dnes v počítačovém světě již nevídaný olověný akumulátor), slušnou 9,6" obrazovku s rozlišením 640 x 400, výkonné 16MHz CPU od Motoroly a vedle trackballu také volitelný modem a numerckou klávesnici, nebyl zrovna úspěšným počítačem.

Za to mohly částečně i jeho baterie, které při plném vybití jednoduše selhaly, čili měly stejné vlastnosti jako automobilové baterie a takové baterie samozřejmě nejsou lehké, takže celý počítač vážil 7,2 kg. V té době výborná výbava také znamenala vysokou cenu, a to 6500 USD. Nicméně Mac Portable se stal základem, na němž mohly stavět pozdější úspěšné PowerBooky. První z nich byl představen v roce 1991 a o rok později jej následoval úvodní model dlouhé a velmi oblíbené řady - ThinkPad 700 od společnosti IBM.

Již první ThinkPady přinesly jasně červený ovladač Trackpoint, jenž je s nimi od té doby neodmyslitelně spojen a od té doby si tyto počítače začaly budovat svou dobrou pověst kvalitních a spolehlivých notebooků, jejichž design se v podstatě stal i jejich značkou, takže není divu, že se od té doby změnil jen málo. Tento design je mimochodem založen na tradičních japonských černě lakovaných svačinových krabicích Bento. Uzavřený ThinkPad je tak strohý a minimalistický a až po svém otevření odhalí to zajímavé.

Pokud si budeme všímat přenosných počítačů typu PC vybavených převážně systémy od Microsoftu, pak ty v roce 1995 čekala menší revoluce. Přišel systém Windows 95, jenž si mimo jiné vzal za úkol standardizovat řízení spotřeby, které v té době záviselo především na BIOSu a speciálních ovladačích. Výrobcům notebooků se to pochopitelně nelíbilo, neboť jim byla z rukou uzmuta iniciativa, ovšem výhodou bylo právě ono sjednocení. Stejný operační systém se pak zasloužil o větší rozšíření mechanik CD-ROM, které společně s pevnými disky začaly využívat notebooky jako Dell Latitude, Toshiba Satellite či IBM (Lenovo) ThinkPad. To jsou značky, které přežily do dnešních dní.

Jaké jsou hlavní technologie a postupy, které zajistily vývoj notebooků až do dnešního stavu?

Postupně jsme dospěli do stavu, kdy není problém vyrobit tenký, lehký a pro leckoho více než dostatečně výkonný notebook. To už nikoho neohromí, a tak se výrobci musí snažit v jiných ohledech, které často v kontrastu s minulými inovacemi vypadají malicherně. Nabízeny jsou nám notebooky předhánějící se v tloušťce o desetiny milimetrů, k dispozici jsou různá barevná provedení a designové prvky, protože jinak nám nabízejí v podstatě to samé a stalo se z nich čistě spotřební zboží. Bylo by ale nefér házet do jednoho pytle všechny modely, však některé tradiční řady si udržují svůj vysoký standard, kvalitu, používají ty nejlepší materiály, technologie a výrobní postupy. Za všechny můžeme zmínit vyšší řady Lenovo ThinkPad, HP EliteBook či Fujitsu Stylistic.

Takové Lenovo se však nevyšplhalo mezi nejúspěšnější prodejce notebooků tím, že lpělo na tradicích, ale právě naopak. Tato firma v posledních letech výrazně posílila své produktové porfolio směrem dolů, čili se zaměřila na levnější modely pro širokou veřejnost, což jsou IdeaPady čítající dnes sedm řad a navíc se objevil crossover tvořící předěl mezi nimi a tradičními ThinkPady, což jsou známé ThinkPad Edge. To samé pochopitelně dělají i jiní výrobci, takže dnes je na trhu s notebooky tolik modelů, že nemáme šanci se v nich opravdu vyznat. Běžnému uživateli tak nezbývá než si vybírat čistě dle specifikací a sympatií a právě zde vzniká prostor k tomu, aby výrobci zaujali pozlátkem, nejlépe nějakým zcela novým, které nikdo jiný nemá.

Unuděné spotřebitele však notebooky již přestávají bavit, což je vidět z celkových prodejů PC, kde notebooky zaujímají dominantní postavení. IDC pro letošní rok navíc zhoršilo předpověď z meziročního poklesu o 7,8 % na 9,7 %, ovšem z dalších dat vyplývá, že analytici této firmy věří v mobilní PC, že v dalších letech přimějí trh naopak k růstu i přes další pokles prodejů desktopových PC.

Dnes tedy mezi spotřebiteli letí chytré telefony, tablety, čtečky e-knih a Ultrabooky, jak z prodejů vyplývá, situaci nezachránily. Je pak především na firmách Intel, AMD a Microsoft, aby na tento vývoj reagovaly a dle údajů IDC by tyto firmy rozhodně měly mít něco v rukávech. Co si na nás tedy chystají? K tomu se teprve dostaneme.